Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Trump šířil nepodložená tvrzení o demokratech, Bidenova vláda by prý byla noční můrou

Známý český konspirátor šíří nepravdy o nošení roušek. Ministerstvo je popírá

Problematika užívání chemických přípravků k údajné léčbě nemocí není žádnou novinkou. EuroZprávy.cz už před pěti lety varovaly před "léčením" roztoky chloritanu sodného, resp. oxidu chloričitého, známými pod názvy Mineral Miracle Solution (MMS) a Chlor Dioxide Solution (CDS). Jejich popularita ale v období celosvětové pandemie covidu-19 vzrostla a i v Česku mají tyto nebezpečné metody své zastánce. Jeden z předních propagátorů u nás však nyní šíří další dezinformace.

Další změna v nošení roušek: Nebudou povinné ve školách, obchodech či restauracích

Ve školách roušky od 1. září povinné nebudou, zavedou se jen tehdy, když se zhorší situace. Opatření se bude vázat na druhý, oranžový stupeň rizika na takzvaném semaforu, který hodnotí okresy podle míry rizika nákazy nemocí covid-19. Nosit roušky nebude od září potřeba také v obchodech, restauracích a službách pro zákazníky, jako jsou kadeřnictví a pedikúra. Znovu se epidemická situace zhodnotí koncem září, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Změny oznámil pouhý den poté, co pravidla pro nošení roušek představil. Od 1. září tak bude nošení roušek povinné v hromadné dopravě, na úřadech a ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Nutné budou také u říjnových krajských a senátních voleb.

Itálie a Francie hlásí nejvíce nakažených od května

Francie za posledních 24 hodin zaznamenala 4711 nových případů nákazy koronavirem. Je to nejvíce od konce května, kdy země ukončila karanténní opatření. Od posledního jarního měsíce má rekordní denní přírůstek infekcí i Itálie, kde se za poslední den koronavirus prokázal u 845 lidí. Španělsko oproti včerejšku zaznamenalo mírný pokles infekcí; nově jich má 3715, píší agentury AFP a Reuters.

Senát chce po vládě zajistit lepší ochranu dat z chytré karantény

Vláda by podle Senátu měla zajistit lepší ochranu osobních údajů zjištěných během takzvané chytré karantény.

Vietnamská policie zatkla čtyři muže kvůli koronavirovým podvodům

Vietnamská policie zatkla čtyři muže podezřelé z toho, že podvedli více než 5000 Američanů, kteří se za dohromady téměř milion dolarů pokoušeli nakoupit ochranné prostředky proti covidu-19. Informovalo o tom dnes vietnamské ministerstvo veřejné bezpečnosti, které citovala agentura Reuters.

V Praze přibylo 74 nakažených, zhruba stejně jako ve středu

V Praze přibylo za posledních 24 hodin 74 potvrzených případů nákazy koronavirem. Je to zhruba stejný přírůstek jako ve středu.

Británie chce karanténu po navrátilcích z Chorvatska a Rakouska

Británie od soboty nově zavede povinnost 14denní karantény pro všechny cestující z Chorvatska, Rakouska a karibského ostrovního státu Trinidad a Tobago. Z karanténního seznamu naopak Londýn vyškrtl Portugalsko, oznámil dnes ministr dopravy Grant Shapps. Opatření si podle něj vyžaduje nepříznivý vývoj pandemie covidu-19 v dotčených zemích.

Zástupci škol: Zrušení roušek ve školách je pozitivní, ale zmatek

Zástupci školských asociací uvítali oznámení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), podle kterého se ve školách od 1. září nebudou muset plošně nosit roušky, jak ministerstvo zdravotnictví tento týden původně rozhodlo. Rychlou změnu opatření označili za chaotickou. Školám ale podle nich potíže nezpůsobí.

Opozice mluví u vládních změn opatření o cirkusu i amatérismu

Opoziční politici v anketě ČTK a na sociálních sítích kritizují fakt, že kabinet den po oznámení koronavirových opatření o rouškách dnes vyhlásil jejich úpravu. Vláda podle nich připomíná cirkus a rozhoduje amatérsky a populisticky. Opozice však ocenila, že mezi zrušená opatření patří povinné nošení roušek ve společných prostorách škol. Podle ministra vnitra a šéfa koaliční ČSSD Jana Hamáčka jsou opatření plně v kompetenci ministerstva zdravotnictví, které by mělo být schopné svůj postup odůvodnit.

Senát schválil zavedení distanční výuky do školského zákona

Senát schválil zavedení možnosti distanční výuky do školského zákona. Novinka ukládá dětem povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Formu výuky na dálku zákon nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Novela je reakcí na epidemii covidu-19, kvůli níž byly školy uzavřeny od poloviny března, některé až do června.

Airbnb zavádí celosvětový zákaz pořádání párty

Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává krátkodobé ubytování v soukromí, zakáže klientům na celém světě pořádat u hostitelů večírky. Zdůvodnila to ochranou veřejného zdraví. Společnost dnes také uvedla, že omezí počet hostů v jednom pronajímaném zařízení na nejvýš 16. Nařízení se vztahuje na všechny budoucí rezervace a platit bude do odvolání, dodala firma.

Vojtěch nebere úpravu vyhlášených opatření jako svou prohru

Pondělního jednání Rady vlády pro zdravotní rizika se účastnil i premiér Andrej Babiš (ANO), na opatřeních proti koronaviru, která byla v pondělí oznámena a upřesněna ve středu, byla na zasedání obecně shoda. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) poté, co po výtkách předsedy vlády oznámil úpravy pravidel. Změny nechápe jako svou porážku.

Chorvatsko zaznamenalo úbytek turistů z Česka, největším problémem jsou noční bary a kluby

Do Chorvatska za prvních 16 srpnových dní přijelo 111.000 Čechů, ve srovnání s loňskem je to pokles o šest procent. Informaci s odkazem na údaje eVisitor, oficiální informační systém chorvatské turistické rady, zveřejnilo v tiskové zprávě Chorvatské turistické sdružení. Podle Ivana Lackoviče, jednatele CK Travel Family, která k Jadranu každoročně vypravuje nejvíc českých cestovatelů, je Chorvatsko stále nejbezpečnější přímořskou dovolenkovou destinací.

Rusko ještě vyzkouší svou vakcínu na 40.000 lidech, Ukrajina má rekordní přírůstek nakažených

Ukrajina dnes oznámila další rekordní přírůstek nových případů nákazy koronavirem za posledních 24 hodin: 2134. Nákaze podlehlo 40 lidí. O den dříve země zaznamenala 1967 nových případů, což byl dosavadní rekord. Oznámil to ministr zdravotnictví Maksym Stepanov, kterého citovaly tiskové agentury.

Lékař z řad ČSSD ironicky komentuje návrat roušek. Změnil by název státu

V září opět začneme nosit roušky, které budou znovu povinné v některých vnitřních prostorách. Senátor Jan Žaloudík (ČSSD), který je dlouhodobým odpůrcem tohoto opatření, v souvislosti s tím zavtipkoval a navrhl změnu názvu státu.

V rouškách a s omezeným počtem lidí budou asi i maturitní plesy

Opatření proti šíření koronaviru zřejmě těžce postihnou letošní plesovou sezonu. V rouškách a s omezeným počtem účastníků se podle nynějších pravidel budou odehrávat například i maturitní plesy, pokud je studenti nezruší. Pro sály, které plesy hostí, by to byla další rána, zjistila ČTK.

Dva blízcí jí zemřeli, sestra bojuje o život. Sharon Stone se zlobí na odmítače roušek

Slavná hollywoodská herečka Sharon Stone se zlobí na lidi, kteří odmítají nosit roušky. Pandemie nového typu koronaviru jí vzala už dva blízké a sestra nakažená covidem-19 svádí boj o život.

Vojtěch: Nová pravidla nošení roušek nikoho nezabijí, jsme liberální

Opětovný návrat povinnosti mít zakrytá ústa a nos je slovy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) minimem. Tak jako tak Češi patří mezi nejstatečnější národy, pokud jde o rozvolňování přísných protikoronavirových opatření. Alespoň tak se k tomu vyjádřil před plánovanou schůzkou s premiérem Andrejem Babišem (ANO), jemuž se zajídá nekonečný seznam výjimek z tohoto nařízení.

Malé školy si lámou hlavu s nařízeními. Někde je asi nebude možné dodržet

V rámci hygienických opatření by na školách nemělo docházet k mísení žáků v rámci jídelen a odborných učeben, a to v zájmu prevence rizika možného šíření nového typu koronaviru. Ředitelé škol už ale začínají namítat, že to není tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát, jelikož je to v malých zařízeních téměř nerealizovatelné.