Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pandemie odkryla slabiny státu, pomoc některým lidem vázne, říká sociolog

Vyvracíme konspirace: Koronavirus není biologická zbraň, vysvětluje profesor

NÁZOR – Nejen mezi konspiračními teoretiky, ale i v médiích rezonuje myšlenka, že Čína cíleně vytvořila nový typ koronaviru, poukazuje politolog Erik Gartzke v komentáři pro server National Interest. Profesor z Kalifornské univerzity dodává, že mnozí „experti“ i někteří státní představitelé sice Čínu ze záměrného vyvolání pandemie přímo neobviňují, ale naznačují její vinu pomocí vojenských metafor či slov implikujících úmysl.

Mallorca postupně omezení cestovní ruch, ostrov se rozdělí na zóny

Vedení španělského ostrova Mallorca schválilo plán regulace cestovního ruchu, který stanoví limit kapacity ubytování v této turisty oblíbené lokalitě. Dosaženo ho má být během několika let a ubytovací kapacita se tak má snížit asi o 120.000 lůžek. Informoval o tom dnes deník La Vangurdia, podle něhož jde o první podobnou iniciativu ve Španělsku.

Kazašský prezident Tokajev hrozil odvoláním vlády, nezvládne-li covid-19

Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev dnes pohrozil odvoláním vlády, pokud se během následujících dvou týdnů nezlepší situace s šířením koronaviru ve středoasijské zemi, bohaté na ropu a plyn.

V Německu přibylo 395 lidí s koronavirem, nákaza zasáhla porážky prasat

V Německu ve čtvrtek přibylo 395 nových případů koronaviru, což je o 47 méně než o den dříve. Vyplývá to z dnes zveřejněné bilance Institutu Roberta Kocha (RKI), podle kterých se nemoc covid-19 dosud potvrdila u 198.178 lidí. Ve čtvrtek komplikacím souvisejícím s infekcí podlehlo šest lidí, ve středu jich bylo 12. Nákaza si zatím v Německu vyžádala 9054 obětí.

Austrálie dál zpřísňuje protikoronavirová opatření, bude omezeno cestování

Austrálie kvůli šíření koronaviru od pondělí omezí návraty svých občanů do vlasti. Podle agentury Reuters to dnes oznámil premiér Scott Morrison. Nadále jich každý týden bude moci přicestovat o polovinu méně, než tomu bylo dosud. Navrátilci navíc budou muset sami uhradit výdaje za 14denní karanténu, která je po příjezdu povinná. Austrálie již také onbovila omezení pohybu ve městě Melbourne.

Ruská bilance koronaviru zůstává vysoká, ale bez větších změn

Rusko dnes oznámilo 6635 nových případů nákazy koronavirem a 174 úmrtí za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 6509 nových případů a 176 úmrtí.

Vláda u opozice propadla. Testování je pomalé, informace o covidu nejsou, karanténa nefunguje

Počet nakažených na Karvinsku každým dnem roste a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch přiznal, že nový typ koronaviru neustupuje a lokální ohniska s námi zatím zůstanou. Podle opozice ale vládě chybí jednotný plán a testování považuje za pomalé.

V USA roste poptávka po testech na koronavirus, na výsledky se čeká i déle než týden

Ve Spojených státech při sílící epidemii covidu-19 absolvují testy na koronavirus statisíce lidí denně, někteří z nich ale na výsledky čekají týden nebo ještě déle. Lhůty se prodlužují kvůli zvýšené poptávce a podle expertů na infekční onemocnění to podkopává snahy zabrzdit šíření viru.

Koronavirus nezmizel, upozorňuje expert WHO. Naznačil další vývoj pandemie

Zvláštní vyslanec Světové zdravotnické organizace (WHO) David Nabarro varuje před druhou vlnou nákazy novým typem koronaviru, jejímiž epicentry se s velkou pravděpodobností stanou továrny, jatka nebo nemocnice.

Hřbitov v Jemenu za pandemie covidu-19 nestačí kopat hroby

Správce hřbitova v jemenském Táizu musel najmout bagristy, aby mohl naplnit vysokou poptávku po nových hrobech. To jen dokresluje tragický dopad, jaký má na tuto válkou zmítanou zemi pandemie nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Uvedla to agentura Reuters.

Tokijské metro bojuje s koronavirem. Jak dezinfekce se bude používat i stříbro

Tokijský dopravní podnik chce snížit možnost přenosu koronaviru v metru pomocí nanočástic stříbra. Roztok s antibakteriálním stříbrem se bude kromě klasické dezinfekce aplikovat ve vozech metra zejména na těch nejvíce namáhaných místech jako jsou sedadla, madla či dveře, napsala agentura Reuters.

Covid-19: Počet nových případů v Česku se třetí den drží nad stovkou

Počet nových případů nemoci covid-19 v České republice se třetí den po sobě drží nad stovkou. Za čtvrtek jich přibylo 105, dosud hygienici potvrdili 12.919 nakažených. Vyléčilo se 8128 z nich, 352 lidí zemřelo. Ve většině okresů v Česku se nově nakažení neobjevují, ohniska nemoci zůstávají v Moravskoslezském kraji a na Kutnohorsku.

Bolivijská prezidentka Áñezová má koronavirus, Mexiko hlásí rekord v počtu nakažených

Bolivijské prezidentce Jeanine Áňezové vyšel pozitivní test na koronavirus. Áňezová to uvedla na twitteru, kde také upřesnila, že se jí daří dobře a bude nadále pracovat z izolace. Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který nákazu koronavirem oznámil v úterý, se těší dobrému zdraví, uvedla podle Reuters jeho tisková kancelář.

Izraelský premiér Netanjahu přiznal příliš rychlé uvolnění ekonomiky

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes přiznal, že vláda otevřela ekonomiku v době epidemie nemoci covid-19 příliš rychle a předčasně, což vedlo ke zrychlení šíření koronaviru. Izrael má 34.825 potvrzených případů nákazy a 348 mrtvých. Opozice dnes varovala, že ekonomický dopad epidemie vyvolá bouřlivé protesty.

Na Baleárských ostrovech se budou znovu muset nosit roušky

Turisty oblíbené Baleárské ostrovy, kam patří i Mallorca a Ibiza, chtějí po víkendu zavést povinné nošení roušek. Opatření proti šíření koronaviru bude platit i v případech, kdy bude možné dodržet dostatečné rozestupy mezi lidmi. Zakrývat si nos a ústa však nebude nutné na pláži, píše agentura DPA.

Rakousko zavede semaforový covidový systém na úrovni svých okresů

Rakousko zavede semaforový systém pro mapování koronavirové epidemie na svém území. Každý okres bude označen jednou ze čtyř barev - od zelené po červenou - podle místní epidemické situace. Kromě počtu nakažených bude systém zohledňovat také trasovatelnost případů, počty testů a místní kapacity nemocnic, vysvětlil dnes rakouský kancléř Sebastian Kurz

Vláda počítá s pomocí armády při testování na koronavirus. Projedná příslušný návrh

Vláda bude v pondělí jednat o možné další pomoci armády s testováním lidí na onemocnění covid-19. Vyplynulo to z dnešního vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ve Sněmovně. Armádní mobilní týmy ukončily podle něho tuto činnost minulý týden. Návrh podle ministerstva obrany předpokládá, že do pomoci hygienikům se zapojí maximálně 68 vojáků.

Divadla mohou od víkendu v Anglii pořádat venkovní představení

Divadla mohou od víkendu v Anglii opět pořádat alespoň venkovní představení. Příští týden otevřou kosmetické salony. Další vlnu uvolňování opatření proti koronavirové pandemii ohlásil podle agentury Reuters britský ministr kultury Oliver Dowden. Od 25. července budou moci otevřít i uzavřená sportoviště či plovárny.

Řada Čechů nosí roušky navzdory uvolnění. Pro některé lidi je nezbytná

Zatímco ještě před nedávnem byl samotný pohyb venku bez zakrytého nosu a dýchacích cest téměř "hrdelním" zločinem, v dnešních dnech dochází k obratu o téměř 180 stupňů a k úplnému návratu do doby předkoronavirové. Povinnost nosit roušku už platí pouze v pražském metru nebo lokálních ohniscích nákazy, jako je třeba Karvinsko.