Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Rakousko zavede semaforový covidový systém na úrovni svých okresů

Vláda počítá s pomocí armády při testování na koronavirus. Projedná příslušný návrh

Vláda bude v pondělí jednat o možné další pomoci armády s testováním lidí na onemocnění covid-19. Vyplynulo to z dnešního vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ve Sněmovně. Armádní mobilní týmy ukončily podle něho tuto činnost minulý týden. Návrh podle ministerstva obrany předpokládá, že do pomoci hygienikům se zapojí maximálně 68 vojáků.

Divadla mohou od víkendu v Anglii pořádat venkovní představení

Divadla mohou od víkendu v Anglii opět pořádat alespoň venkovní představení. Příští týden otevřou kosmetické salony. Další vlnu uvolňování opatření proti koronavirové pandemii ohlásil podle agentury Reuters britský ministr kultury Oliver Dowden. Od 25. července budou moci otevřít i uzavřená sportoviště či plovárny.

Řada Čechů nosí roušky navzdory uvolnění. Pro některé lidi je nezbytná

Zatímco ještě před nedávnem byl samotný pohyb venku bez zakrytého nosu a dýchacích cest téměř "hrdelním" zločinem, v dnešních dnech dochází k obratu o téměř 180 stupňů a k úplnému návratu do doby předkoronavirové. Povinnost nosit roušku už platí pouze v pražském metru nebo lokálních ohniscích nákazy, jako je třeba Karvinsko.

Další případ nakaženého koronavirem v Karviné? LFA uklidňuje, že se nejedná o nový

Fotbalová Karviná nadále nenechává první fotbalovou ligu chladnou. Ve čtvrtek přišla totiž z zpráva od Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje, že se v týmu nakazil koronavirem další jeho člen. Podle Ligové fotbalové asociace (LFA) se ale o žádný nový případ v klubu nejedná, naopak o něm věděli již od úterý, kdy se situací v Karviné zabýval ligový výbor.

Na Slovensku přibylo nakažených koronavirem, Bulharsko znovu zavádí restrikce

Slovensko ve středu zaznamenalo 53 nových případů nákazy koronavirem, jde o nejvyšší denní přírůstek od 22. dubna. Premiér Igor Matovič v reakci naznačil možnost zpřísnění omezení, z nichž výraznou většinu Bratislava dříve odvolala. Později po setkání s odborníky předseda slovenské vlády uvedl, že o případném obnovení některých omezení budou epidemiologové jednat v pondělí.

Česko je na případnou druhou vlnu koronaviru dobře zásobené, ubezpečil Hamáček

Policejní sklad v Opočínku u Pardubic dnes přijal poslední dodávku ochranných prostředků proti koronaviru z Číny. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) má republika dostatečné zásoby, kdyby přišla druhá vlna pandemie. Česko bude mít zásoby na šest týdnů, tedy na stejnou dobu, jako trval nouzový stav, řekl dnes novinářům Hamáček. Dodal, že část zásob dostane město Karviná. Na Karvinsku je v současnosti největší ohnisko koronaviru v republice.

Piráti žádají testování zaměstnanců všech dolů OKD na koronavirus, Vojtěch dal příslib

Piráti žádají, aby byli zaměstnanci všech dolů OKD včetně členů jejich domácností testováni na nový typ koronaviru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to podle nich ve středu na jednání sněmovního zdravotnického výboru přislíbil s výjimkami. Na dnešní tiskové konferenci před zahájením mimořádné schůze Sněmovny to řekla první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Vojtěch na dotaz ČTK uvedl, že se uskuteční opětovné masivní testování pracovníků OKD, kteří byli při prvním testování negativní.

Covid-19: Mexiko, Argentina a Bolívie hlásí rekordní počet nakažených za den

V Latinské Americe se potvrdilo už 3,1 milionu nakažených koronavirem SARS-CoV-2, z toho na 135.500 lidí tam s nemocí covid-19 zemřelo. Informovala o tom dnes regionální televize Telesur. Denní rekord potvrzených nakažených oznámilo za posledních 24 hodin Mexiko (skoro 7000), Bolívie (téměř 1500) a Argentina (3604).

Policie se v Bělehradě opět střetla s demonstranty. Vučiči, odstup! skandoval dav

Srbská policie v noci na dnešek opět zasáhla slzným plynem proti demonstrantům, kteří se shromáždili před budovou parlamentu v Bělehradě. Střety mezi protestujícími a policisty se odehrály již druhou noc po sobě, a to kvůli plánovanému zákazu vycházení v metropoli, který kvůli novému vzedmutí vlny nákazy koronavirem v úterý ohlásil prezident Aleksandar Vučić.

Vojtěch: Od září by měla fungovat nová verze aplikace eRouška

Nová verze aplikace eRouška, jež má pomáhat vyhledávat kontakty nakažených novým typem koronaviru, by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měla fungovat od 1. září. Nově by měla umět komunikovat s podobnými aplikacemi například v Německu či Velké Británii a optimálně fungovat i na mobilních telefonech značky Apple. Ministr to dnes řekl novinářům ve Sněmovně. Aplikaci podle něj nyní používá zhruba 250.000 lidí.

Covid-19 a statistiky. Počet úmrtí se možná nikdy nedozvíme, naznačuje analytička

Počty úmrtí na covid-19 jsou pravděpodobně zaznamenány po celém světě, ale v mnoha zemích jsou značné rozdíly v jejich rozpoznávání. Zatímco některé země počítají všechna úmrtí u všech lidí s pozitivním testem, ale už nerozlišují, jestli jedinec podlehl přímo covidu-19 nebo byl pouze pozitivní, jinde dávají úmrtí do souvislosti s covidem-19 až po konzultaci s lékařem.

Čína hlásí devět nových případů koronaviru, Rusko má přes 707 tisíc nakažených

Pevninská Čína ve středu zaznamenala devět nových případů nemoci covid-19, což je o dva více než o den dříve. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

"Chřipečka" přidělává Bolsonarovi starosti. Novináři na něj podali žalobu

Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. I tak by se dal shrnout vývoj za oceánem, konkrétně v největší jihoamerické zemi Brazílii, jejíž prezident Jair Bolsonaro byl nedávno pozitivně testován na přítomnost koronaviru, který až doposud navzdory nepříznivému vývoji v zemi označoval za "chřipečku".

Africké státy musí víc testovat na koronavirus, apeluje expert

Africké státy musí urychleně navýšit kapacitu testování na koronavirus a zajistit dostupnost roušek. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf Afrických středisek pro kontrolu a prevenci nemocí John Nkengasong poté, co dosavadní počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Africe překonal půl milionu.

Maďarsko se chystá změnit pravidla cestování se sousedními státy

Maďarská vláda se chystá přezkoumat pravidla cestování do sousedních zemí, kde opět roste počet případů nákazy koronavirem, uvedl dnes šéf úřadu vlády premiéra Viktora Orbána.

Mimořádná schůze Sněmovny: Situace kolem nákazy na Karvinsku se uklidňuje, řekl Vojtěch

Situace kolem koronaviru na Karvinsku se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) uklidňuje. Nákaza se tam nekontrolovaně nešířila, řekl ministr poslancům na dnešní mimořádné schůzi. Covidem-19 onemocněli na Karvinsku hlavně pracovníci dolů OKD a členové jejich rodin.

Dopady koronaviru: 29 procent Čechů tvrdí, že se zhoršila jejich ekonomická situace

V době pandemie koronaviru se zhoršila ekonomická situace zhruba tří z deseti lidí v Česku. Zlepšení zaznamenalo 12 procent lidí, situace je beze změny podle 57 procent. Vyplývá to z výsledků červnového výzkumu, které dnes zveřejnila agentura Median. Dotazovala se 600 lidí ve věku od 18 let.

USA ohlásily přes 60 tisíc nových případů covidu-19, významným ohniskem je Houston

Spojené státy ve středu opět zaznamenaly kolem 60.000 nových případů nákazy koronavirem a 900 úmrtí připisovaných nemoci covid-19. Čísla z různých zdrojů se mírně rozchází, trend nicméně zůstává nepříznivý a v některých jižních státech už dochází volná místa na jednotkách intenzivní péče. Rekordní denní bilance nákaz ohlásily státy Tennessee, Západní Virginie, Utah, Missouri a Texas, napsal list The New York Times (NYT).

Většinu nakažených Američanů tvoří etnické minority, ukazují průzkumy

Spojené státy čelí v posledních týdnech nejvyššímu nárůstu případů nakažených koronavirem od propuknutí pandemie v zemi. Dle nových statistik porovnávajících počty nakažených z hlediska etnické příslušnosti se nejvíce případů objevuje mezi Latinoameričany a Afroameričany.