Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Reuters: Počet nakažených koronavirem překročil 12 milionů

Německo hlásí 442 nových případů koronaviru, počet obětí zůstává stabilní

Německo ve středu zaznamenalo 442 nových případů nákazy koronavirem, což bylo o 45 více než o den dříve. Komplikacím souvisejícím s infekcí pak podlehlo 12 lidí, což je stejná bilance jako za úterý.

Texas po pěti měsících obnovil popravy zastavené kvůli pandemii

Americký stát Texas ve středu po pěti měsících obnovil popravy, které pozastavil kvůli pandemii nemoci covid-19. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AP.

Ve středu v ČR potvrdili 129 případů covidu, dosud jich je 12.814

Ve středu bylo v České republice potvrzeno 129 nových případů nemoci covid-19, podobné množství jako v úterý, kdy byl denní přírůstek 119. Nakažených je dosud 12.814 lidí, 8010 z nich se vyléčilo a 351 zemřelo.

Nákaza se zrychluje, počet obětí může stoupat. Denně onemocní 200 tisíc lidí, obává se WHO

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus upozornil, že pandemie koronaviru, s nímž je spojováno na 540 000 úmrtí, se urychluje a ještě nedosáhla vrcholu. Podle statistik organizace se denně nakazí dvakrát více lidí, než před čtvrt rokem.

Ekonomický problém jménem Itálie. Analytik popsal, čeho se bojí trhy

NÁZOR - Evropští lídři se mají příští týden sejít v Bruselu, přičemž vkládají naději do záchranného fondu v objemu 750 miliard eur, který má zabránit vypuknutí koronavirové ekonomické krize na kontinentu, poukazuje analytik Mujtaba Rahman v komentáři pro server Politico. Vedoucí evropské sekce konzultační firmy Eurasia Group tvrdí, že toto opatření nemusí stačit.

Finsko rozšířilo seznam "bezpečných" zemí, Česko chybí

Finsko od příštího pondělí otevře své hranice turistům ze 17 evropských zemí, které vykazují nízké počty lidí s koronavirovou nákazou. Už dříve Helsinky ohlásily otevření vůči 12 státům. Ani po rozšíření seznamu na něm nefiguruje Česká republika.

V Izraeli se kvůli epidemii zvažuje karanténa některých měst

Izraelský ministr obrany a klíčový koaliční partner Benny Ganc musel kvůli kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem do karantény. V zemi za den zaznamenali 1289 nových případů nákazy a vláda jedná o uzavření devíti dalších měst s vysokým počtem infikovaných. Podle izraelské televize by k nim měl patřit Jeruzalém, Lod, Ramla i Ašdod.

Cestování se jen tak k normálu nevrátí, ale Chorvatsko zůstane otevřené, avizoval Petříček

Vzhledem k událostem posledních dní, kdy některé evropské země zařadily Česko na seznam rizikovějších zemí z důvodu špatné situace na Karvinsku, vyvstává otázka, jak tomu bude letos s cestováním. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) navzdory minulému víkendu ubezpečil, že nehrozí uzavření oblíbených letovisek, ačkoliv by uvítal, kdyby Češi raději trávili dovolenou doma, a podpořili tak českou ekonomiku.

Cena testů na covid-19 by se měla výrazně snížit, naznačil Prymula

Testy na koronavirus pro samoplátce by mohly být za měsíc či dva levnější, cena by mohla klesnout k 500 korunám. Nyní se cena pohybuje kolem 1700 korun.

Hygienici opět zaznamenali nakažené z ohniska v Církvici

Hygienici v souvislosti s ohniskem koronaviru v Církvici na Kutnohorsku dosud zaznamenali 27 nakažených. Největší nárůst byl v úterý, kdy přibylo 11 nemocných. Za dnešek hygienici odhalili jeden pozitivní případ, řekla ČTK mluvčí krajské hygienické stanice Dana Šalamunová.

Babiš: Varoval bych před katastrofickými scénáři

Souhrnná data z ekonomiky naznačují, že je třeba počítat s jejím poklesem. Řekl to dnes ve Sněmovně premiér Andrej Babiš před schvalování návrhu na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na rekordních 500 miliard korun.

Kritika chytré karantény plyne z nepochopení systému, tvrdí ministerstvo zdravotnictví

Kritika takzvané chytré karantény ze strany starostů měst a obcí z Karvinska plyne podle ministerstva zdravotnictví z nepochopení systému. ČTK to sdělila mluvčí úřadu Gabriela Štěpanyová. Pomalé informování lidí testovaných na covid-19 o výsledcích je podle resortu způsobené nedůsledným předáváním informací od laboratoří do centrálního systému infekčních onemocnění.

Na Slovensku přibylo nejvíce nakažených od druhé poloviny dubna

Slovensko zaznamenalo v pondělí nejvyšší denní nárůst počtu potvrzených případů koronaviru od druhé poloviny dubna. Testy odhalily dalších 31 nakažených, celkový počet infikovaných ale zůstává v zemi spíše nízký. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnily slovenské úřady. Navzdory stoupajícímu počtu nakažených je situace podle hygieniků pod kontrolou.

Skandál čínských vědců. Fotodokumentaci zfalšovali u více než 100 studií

Studie v souvislosti s covid-19 jsou v prestižních lékařských časopisech publikovány rychlostí světla. Mnozí kritici se obávají, že tato rychlost povede k nemalému množství nesprávných závěrů a předpokladů, podle kterých se řídí zdravotnické agentury. Zdá se, že vědci v Číně použili identickou fotodokumentaci u nejméně 121 výzkumů covid-19.

V Íránu už zemřelo s novým koronavirem více než 12.000 lidí

Počet lidí, kteří v Íránu zemřeli s novým typem koronaviru, dnes překročil 12.000. Země totiž za uplynulý den zaznamenala 153 nových úmrtí. Celkový počet mrtvých je 12.084.

Většina Čechů se obává další vlny koronavirové epidemie, ukázal průzkum

Více než tři pětiny Čechů se domnívají, že přijde druhá vlna epidemie koronaviru, zjistil výzkum agentury Median. Více se nového vzepětí nákazy obávají muži než ženy a lidé žijící v Čechách než na Moravě.

Afrika hlásí už přes půl milionu nakažených koronavirem

Afrika se už dostala přes hranici půl milionu potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Informovala o tom dnes agentura AP. Počet odhalených případů na kontinentě vzrostl na 508.000 poté, co Jihoafrická republika oznámila, že za poslední den se v zemi nakazilo dalších 10.000 lidí.

V zahraničí koupíte remdesivir na černém trhu. Ceny jsou však likvidační

"Zoufalá situace vyžaduje zoufalá řešení," i tak by se dal charakterizovat boj lidstva s epidemií nového typu koronaviru. Velice znatelné je to například v Indii, kde momentálně přímo kvete černý trh s lékem proti němu.

Profesor kritizoval zakrývání pravdy o koronaviru. Čína reagovala tvrdě

NÁZOR - Čínské úřady zadržely profesora práva Sü Čang-žuna, který hájil otevřenost a kritizoval tajnosti Pekingu ohledně koronaviru, poukazuje editorial serveru Washington Post. Renomovaný deník deklaruje, že pondělní zatčení jasně ukazuje netolerantní a autoritářské rysy vlády čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, které Sü v posledních letech ve svých textech přesvědčivě kritizoval.