Vyvracíme konspirace: Koronavirus není biologická zbraň, vysvětluje profesor

Koronavirus kritéria zbraně nesplňuje

Americký prezident Donald Trump například opakovaně o koronaviru mluvil jako o „čínském viru“, připomíná politolog. Podotýká, že čínští představitelé sice mnohokrát mlžili ohledně své reakce na nákazu, neexistují však prakticky žádné důkazy, že by pandemii plánovali. Nelze popřít, že z Číny koronavirus skutečně pochází, na pozadí svalování viny se ale podle profesora nabízí otázka, čeho by Čína měla dosáhnout nasazením tak plošné zbraně.

Vyzdvihuje, že zbraně mají zabít či ochromit konkrétní cíle a zajistit jistou míru bezpečí straně, která je nasadí, přičemž nejvíce žádoucí je taková zbraň, která je obecně rychlá, přesná a účinná. „Koronavirus nesplňuje žádné z těchto kritérií,“ píše profesor.

Nastiňuje, že účinnost koronaviru je pochybná, inkubační doba příznaků osciluje mezi dny a týdny, navíc nemoc, kterou způsobuje, je obtížné epidemiologicky předpovídat, většina pacientů o nákaze nemusí vůbec vědět a závažně onemocní jen málo osob spadající do klíčových cílových skupin.

Dělostřelectvo rozsévající smrt v řadách nepřátelských vojáků, případně i civilistů udržuje střelce v bezpečné vzdálenosti od bojiště, ale vidíme, že čínské obyvatelstvo je sotva koronaviru ušetřeno, deklaruje politolog. Podotýká, že virus se Čínou šíří a decimuje její obyvatele i ekonomiku, přičemž zbraně, které mají tendenci explodovat, když se z nich vystřelí, nejsou mezi uživateli zrovna oblíbené.

Biologické zbraně lze navíc nasadit rafinovaným způsobem, který nevzbudí podezření, konstatuje Gartzke. Upozorňuje, že již samotná skutečnost, že někteří lidé Čínu obviňují z vytvoření koronaviru, ukazuje problematičnost těchto tvrzení, protože Čína mohla zdroj nákazy maskovat vypuštěním viru v jiné zemi, jak přepokládaly například sovětské plány pro biologické operace během studené války.

 „Někdo může tvrdit – opět bez důkazů -, že čínští představitelé bezohledně nakazili vlastní občany, aby si vyklestili cestu do Spojených států a dalších zemí a zakryli stopy zabíjením vlastních lidí,“ pokračuje profesor. Připomíná, že pandemie ovšem silně zasáhla čínskou ekonomiku a přináší ztráty oslabující i čínské elity, které měly útok údajně nařídit.

Zbraně mají bitvu vyhrát, ne prohrát

I kdyby v Číně nikdo neonemocněl a obětí se stali pouze obyvatelé Západu, na Čínu by stejně dopadly enormní ekonomické škody – což se koneckonců děje, vyzdvihuje politolog. Vysvětluje, že jádrem čínské rozvojové strategie v posledních dekádách je exportem živený rychlý ekonomický růst.

Tento export sice často porušuje svobodnou a férovou hospodářskou soutěž a Trump i další politici mají pravdu, když kritizují čínské vedení za jeho ochotu budovat vlastní prosperitu na úkor pracovníků a výrobců v jiných zemích, ale daná strategie také způsobuje, že Čína je velmi zranitelná vůči náhlým ekonomickým propadům v zahraničí, uvádí Gartzke. Dodává, že spolu s tím, jak se světové trhy v důsledku koronaviru smršťují, Čína je odsouzena k ekonomické agonii.

Záměrné vyvolání pandemie u svých obchodních partnerů by se z pohledu Číny rovnalo situaci, kdy podnikatel útočí na své vlastní produkty a žokej záměrně brzdí svého koně, tvrdí profesor. Připouští, že takové jednání nelze zcela vyloučit, označuje jej však za mimořádně kontraproduktivní a soudí, že až se prach pandemie usadí, zřejmě se ukáže, že Čína utrpěla výrazně větší ztráty než Spojené státy.

„Zbraně jsou konstruované, aby vyhrávaly bitvy, nikoliv aby je prohrávaly,“ píše Gartzke. Nezpochybňuje, že Čína zamýšlí nadále soupeřit se Spojenými státy, ale jejím cílem je činit tak ve vlastní prospěch a ze zamoření světa koronavirem Pekingu neplyne nic dobrého.

Daleko chytřejším způsobem, jak se připravit na soupeření s „Říší středu“ je přemýšlet o tom, jak se pokusí překonat, využít či zmírnit strukturální ekonomickou závislost, kterou si sama vypěstovala, tvrdí politolog. Dodává, že paranoia představuje špatnou náhradu za dobrou strategii.

Nejen Spojené státy by měly začít uvažovat o tom, jak se Čína pokusí zvítězit a jak lze proti jejím snahám bojovat, deklaruje profesor. Podotýká, že vzájemná provázanost přitom zajišťuje, že Čína a Západ mají mnoho společných zájmů, přičemž ne každý protivník je záměrně zlomyslný.