Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Slovensko bojuje s třetí vlnou. Pět okresů bude v nejvyšším stupni epidemického rizika

Pětina hospitalizovaných s covidem je z jednoho kraje. V karanténě končí tisíce žáků

Ve zdravotnických zařízeních Moravskoslezského kraje je hospitalizováno 77 pacientů nakažených covidem-19. Je to asi pětina všech pacientů, kteří se momentálně s koronavirem léčí v tuzemských nemocnicích, kde je nyní 407 lidí. Počet hospitalizovaných v regionu narůstá každodenně od 7. října. Intenzivní péči potřebuje v kraji 14 lidí, v celém Česku je jich 96. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO).

Kvůli pandemii se vědci setkávají s výhrůžkami, obtěžováním i fyzickými útoky

Vědci ze sedmi zemí, kteří s médii otevřeně hovoří o pandemii covidu-19, po svých vystoupeních zaznamenali výhrůžky smrtí nebo fyzickým napadením. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnil vědecký časopis Nature. Kromě zpráv, telefonátů a urážek na sociálních sítích se setkali také s nenávistnými e-maily, které někdo zaslal jejich zaměstnavatelům, zveřejněním osobní adresy nebo s pokusy o zpochybnění jejich profesní pověsti.

Babiš vyzval praktiky, aby přiměli pacienty k očkování. Epidemie se zhoršuje

pidemie se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zhoršuje, situace je ale podstatně lepší než loni. Přibývá podle něj hospitalizovaných. Novinářům to dnes řekl po očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19, které podstoupil v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Podle dat ministerstva zdravotnictví je aktuálně hospitalizováno 400 nakažených, jejich průměrný věk 56 let. Ve větším riziku jsou senioři. Podle Babiše je třeba očkovat ještě asi 341.000 seniorů, vyzval k tomu praktiky.

Válka pozval Babiš k jednání o covidu, bude zástupcem formující se vlády

Předseda dosluhující vlády ANO a sociálních demokratů Andrej Babiš chce zástupce opozice zapojit do jednání o epidemii covidu. Opatření připravovaná odborníky by podle něj neměla skončit s jeho vládou. Na příští jednání Rady vlády pro zdravotní rizika hodlá pozvat Vlastimila Válka (TOP 09) jako představitele nové sněmovní většiny a možného kandidáta koalic Spolu a Starostů s Piráty na ministra zdravotnictví. Válkovo vyjádření ČTK zjišťuje.

Čtvrtá vlna v Maďarsku sílí. Počet nakažených stoupá

Maďarsko zaznamenalo za uplynulý den 1141 nových případů nákazy koronavirem. Poprvé tak za čtvrté vlny pandemie překročil denní přírůstek 1000 případů infekce, uvedla dnes maďarská vláda.

Ve středu přibylo 1497 nakažených, roste počet hospitalizovaných

Ve středu přibylo v Česku 1497 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 450 více než před týdnem. Počet hospitalizovaných v úterý překročil hranici 400 lidí. Ve středu bylo v nemocnicích s covidem 407 pacientů, z toho 80 v těžkém stavu.

Německo dnes ráno ohlásilo 12.382 nově detekovaných případů nákazy koronavirem

Německo dnes ráno ohlásilo 12.382 nově detekovaných případů nákazy koronavirem. Před týdnem zaznamenalo Německo mírně nižší počet nakažených - 11.644. Vyplývá to z údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

Británie dnes ohlásila 42.776 nových případů nákazy koronavirem

Británie dnes ohlásila 42.776 nových případů nákazy koronavirem, nejvíce od poloviny července, kdy bylo v Británii přes 54.000 případů denně. Za poslední den v zemi zemřelo 136 lidí v souvislosti s covidem-19, během červencové vlny pandemie v ostrovním království umíralo v průměru desetkrát méně lidí než teď, v lednu to ale bylo desetkrát více, vyplývá z údajů britského ministerstva zdravotnictví.

Katalánsko od pátku ruší téměř všechna zbývající covidová opatření

Katalánsko od pátku ruší téměř všechna zbývající opatření, která v tomto španělském regionu platila kvůli pandemii covidu-19 v různé formě od loňského jara. Mimo jiné se tak opět budou moci z plné kapacity zaplnit fotbalové stadiony i vnitřní prostory restaurací. Informují o tom místní média. Podle katalánského deníku La Vanguardia má tento region mírné zpoždění v uvolnění opatření oproti mnoha jiným oblastem Španělska.

Babiš svolal vládní zdravotní radu kvůli strategii ke koronaviru

Premiér Andrej Babiš (ANO) po poradě s týmem na řízení epidemie svolal kvůli šíření koronaviru na čtvrtek vládní zdravotní radu. Ministerstvo zdravotnictví na ní představí další strategii, sdělil dnes premiér na twitteru. Šíření covidu-19 v Česku už asi dva měsíce zrychluje, v uplynulých týdnech vláda opatření spíše uvolňovala. Nová mimořádná opatření, ani regionální, podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Daniela Köppla navržená nebudou.

Slovensko má nejvyšší přírůstek koronavirové nákazy za téměř sedm měsíců

Laboratoře na Slovensku v úterý odhalily nejvyšší počet nových případů koronavirové infekce za posledních téměř sedm měsíců. Testy v pětimilionové zemi zjistily 2406 infikovaných, což je nejvyšší denní přírůstek od 16. března. Vyplývá to z dnešních údajů slovenského ministerstva zdravotnictví. V zemi zároveň přibylo 20 úmrtí na onemocnění covid-19, tedy nejvíce od poloviny května.

Počet nakažených rychle roste, v úterý přibylo 1511 případů. Vláda to neřeší

V úterý přibylo v Česku 1511 případů nemoci covid-19, což je zhruba o třetinu více než před týdnem. Podobně vzrostl i počet hospitalizovaných s covidem-19, proti předchozímu úterku také asi o třetinu na 388. Vláda ale zatím neohlásila žádné kroky, kterými by chtěla pokračující růst nakažených zastavit.

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 11.903 nakažených

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 11.903 nových případů nákazy koronavirem. Před týdnem zaznamenalo Německo podobný přírůstek - 11.547 nových infekcí.

Rusko otestuje vakcínu proti covidu v podobě nosního spreje

Rusko zahájí testování své vakcíny Sputnik V proti nemoci covid-19 ve formě nosního spreje.

Nárůst počtu nových případů nákazy koronavirem je přirozený, tvrdí imunolog

Nárůst počtu nových případů nákazy koronavirem je podle imunologa Vojtěcha Thona z Masarykovy univerzity v Brně přirozený, protože jde o sezónní virus. Důležité je podle něj chránit několik stovek tisíc neočkovaných lidí, pro které je nemoc covid-19 velkým rizikem, protože mohou začít ve vážném stavu plnit nemocnice. Řekl to dnes v rozhovoru s ČTK. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je stále asi 400.000 lidí ve věku nad 60 let, kteří nebyli očkovaní ani nemají záznam o nákaze.

Ve školách se na covid zatím plošně testovat nebude

Ministerstvo zdravotnictví ustoupilo od plánu dalšího plošného testování na covid-19 ve školách. Minulý týden úřad mluvil o tom, že by se během podzimu mohla konat tři kola testování jako v září. Podle mluvčího ministerstva Daniela Köppla by ale výsledky testování nepřinesly nové informace o virové náloži v populaci. Rozhodnutí podle něj dnes padlo na jednání integrovaného centrálního řídícího týmu, který je pracovním orgánem vládní rady pro zdravotní rizika. Köppl to řekl ČTK. Znovu se řídící tým sejde ve středu ráno.

Počet mrtvých s covidem v Rusku trhnul nový rekord

Rusko dnes podle agentury Interfax ohlásilo rekordních 973 nových úmrtí pacientů s covidem-19 za den. Tím bylo překonáno předchozí denní maximum ze soboty, kdy ruské úřady informovaly o 968 úmrtích. Nových případů koronaviru podle dnešního oznámení přibylo 28.190, což se také blíží dosavadním maximálním hodnotám.

Přibylo 1345 nakažených koronavirem, roste počet hospitalizovaných

V pondělí přibylo v Česku nejvíce případů nemoci covid-19 za den od 11. května. Oproti předchozímu pondělí množství nových případů vzrostlo zhruba o dvě třetiny na 1345. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Zároveň stoupl i počet hospitalizovaných s covidem-19. V nemocnicích bylo v pondělí 373 lidí, což je nejvíce od začátku června. V těžkém stavu bylo 68 z nich.

Británie na začátku pandemie odkládala lockdown, za krizi může i slabé testování

Britská vláda během první vlny koronavirových nákaz otálela s vyhlášením národní uzávěry a nedokázala zamezit šíření nemoci covid-19, což vedlo k tisícům zbytečných úmrtí. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy britských poslanců, o které informovala agentura AP. Ke krizi přispělo také nedostatečné testování nakažených a nedůsledné trasování jejich kontaktů.