Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Rusku poprvé od začátku epidemie zemřelo na covid-19 přes 1000 lidí

V Litvě se plní nemocnice nakaženými, většina je jich neočkovaná

Dvě ze tří největších nemocnic v litevské metropoli Vilniusu přestaly kvůli přetížení pacienty s covidem-19 přijímat ostatní pacienty mimo ty, kteří potřebují neodkladnou pomoc. S odvoláním na litevské zdravotnické úřady o tom dnes informovala agentura Reuters.

Odborníci navrhují testovat ve školách v okresech s vyšším počtem nakažených

Skupina odborníků kolem epidemiologa Petra Smejkala doporučuje zavést testování na covid-19 ve školách lokálně v okresech, kde za týden přibylo více než 100 případů na 100.000 obyvatel. Testovat by se podle odborníků měli ale jen žáci a studenti, kteří nejsou očkovaní nebo neprodělali v posledním půl roce covid-19.

Babiš nevidí důvod deaktivovat krizový štáb, fungovat by měl dál

Ústřední krizový štáb (ÚKŠ), který vláda obnovila kvůli koronavirové pandemii loni v září, by měl podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dál fungovat v nynějším režimu. Babiš ČTK sdělil, že s ohledem na přetrvávající epidemii covidu-19 nevidí důvod k jeho deaktivaci. Štáb nyní zasedá přibližně jednou měsíčně.

V pátek přibylo v Česku nejvíce případů nákazy od začátku května

V pátek přibylo v Česku dalších 1781 potvrzených případů koronaviru, nejvíc za jeden den od začátku května a o 764 víc než před týdnem. V nemocnicích bylo s covidem 459 lidí, což je oproti předchozímu dni sice o něco méně, ale oproti minulému týdnu to znamená nárůst o 121 hospitalizovaných.

V Německu přibylo dalších 10 949 případů koronaviru

V Německu přibylo dalších 10.949 případů koronaviru, tedy zhruba o 2000 více než před týdnem. Po onemocnění covidem-19 zemřelo 75 lidí, o deset více než před týdnem. Vyplývá to z údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

Francie chce motivovat k očkování, končí s bezplatnými testy na koronavirus

Francie ode dneška nenabízí bezplatné testy na koronavirus lidem, kteří nejsou očkovaní proti covidu-19. Bude ale existovat několik výjimek, a tak se placení vyhnout například lidé, kteří ze zdravotních důvodů nemohou být očkováni, nebo ti, kterým test nařídil lékař či hygiena kvůli kontaktu s nakaženým. Rozhodnutí vlády má k očkování motivovat lidi, kteří se dosud vakcíně vyhýbali, napsala agentura AFP.

Restauratéři se brání možnosti, že by sami kontrolovali bezinfekčnost

Restauratéři nesouhlasí s návrhem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby kontrolovali bezinfekčnost. Nikdo s nimi téma podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) neprobíral.

Ve školách byly tisíce pozitivních žáků, čtyři školy jsou zcela uzavřeny

Od začátku školního roku bylo ve školách zjištěno asi 2420 žáků pozitivních na covid-19. Do karantény muselo 12.000 dětí, uzavřeny byly čtyři školy. Novinářům to dnes řekla hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Žáci podstoupili na začátku září plošné testování, během toho bylo potvrzeno 438 pozitivních případů.

Karanténu půjde po týdnu ukončit testem. Ty budou možná od prosince hrazené

Ministerstvo zdravotnictví navrhne, aby karanténu pro lidi po kontaktu s nakaženým koronavirem bylo možné po sedmi dnech ukončit negativním testem. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V současné době musí být lidé v karanténě dva týdny. Od kdy bude změna platit, ministr neuvedl.

Rusko opět hlásí rekordní počty nových případů nákazy i úmrtí na covid-19

V Rusku během uplynulých 24 hodin přibylo 32.196 nových případů nákazy koronavirem a zemřelo 999 pacientů s covidem-19. Jsou to nejvyšší údaje od začátku pandemie, uvádějí dnes média s odvoláním na vládní krizový štáb. Ten o den dříve hlásil 31.299 nových případů a 986 úmrtí, což rovněž představovalo rekordní čísla.

Tisíce lidí v Británii asi obdržely falešně negativní výsledek testu na koronavirus

Britské zdravotní úřady dnes oznámily, že 43.000 lidí nejspíš obdrželo falešně negativní výsledek testu na koronavirus kvůli problémům v soukromé laboratoři. Informovala o tom agentura AP.

Slovenské nemocnice mají v souvislosti s koronavirem nejvíce pacientů od května

Na pětiměsíční maximum stoupl na Slovensku počet hospitalizovaných pacientů v souvislosti koronavirovou nákazou. Ve čtvrtek hlásily nemocnice 943 pacientů s potvrzeným covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění, vyplývá z dnešních údajů ministerstva zdravotnictví.

Povinnost testovat děti na táborech byla v rozporu se zákonem, rozhodl NSS

Letní povinnost testovat děti na táborech na koronavirus, případně prokazovat jejich očkování nebo imunitu z prodělané nemoci, byla v rozporu se zákonem, konstatoval zpětně Nejvyšší správní soud (NSS). Vyhověl tak stížnosti podané jménem chlapce, který se v červenci na táboře podroboval testování. Spornou část mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví už NSS nemohl zrušit, protože v mezičase celé pozbylo platnost. ČTK to zjistila z úřední desky.

Ve čtvrtek přibylo přes 1500 nakažených koronavirem

Laboratoře v Česku ve čtvrtek potvrdily 1534 nových případů nemoci covid-19, nejvíce v tomto týdnu a zhruba o 550 více než před týdnem. Počet hospitalizovaných s koronavirem se zvýšil na 448, osm desítek z nich je ve vážném stavu.

Skutečný počet nakažených může být výrazně vyšší. V Africe se odhalí jen sedmina případů

Počty nakažených koronavirem SARS-CoV-2 v Africe jsou podle nové studie Světové zdravotnické organizace (WHO) mnohem vyšší, odhalit se podle ní daří pouze sedminu infikovaných. Informovala o tom dnes agentura AP.

Německo hlásí nových 11.518 případů koronaviru

V Německu se za uplynulý den prokázalo 11.518 nových případů koronaviru, tedy zhruba o tisíc více než před týdnem. Vyplývá to z údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Vzrostla i sedmidenní incidence, která udává počet nakažených na 100.000 obyvatel za poslední týden, napsala agentura DPA.

Stát zkrátil platnost covid testů. PCR platí jen 72 hodin, antigenní jeden den

Ministerstvo zdravotnictví navrhne vládě zkrácení platnosti testů na koronavirus. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by měl nově PCR test platit 72 hodin místo sedmi dní a antigenní test jeden den místo současných tří. Zvažuje se také omezení počtu preventivních testů hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Rusko eviduje rekordní přírůstky úmrtí kvůli covidu-19 i nakažených

Rusko za uplynulých 24 hodin zaznamenalo 986 úmrtí pacientů s covidem-19 a přírůstek 31.299 nově potvrzených případů nákazy koronavirem. V obou případech jsou to nejvyšší čísla za jediný den od začátku pandemie, uvedly dnes ruské tiskové agentury s odvoláním na vládní krizový štáb. Situace se zhoršuje i na Ukrajině, kde úřady hlásí již skoro 19.000 nově infikovaných.

Vakcínu J&J je lepší posílit Pfizerem či Modernou, uvádí nová studie

U osob původně naočkovaných covidovou vakcínou firmy Johnson & Johnson (J&J) se ukazuje větší imunitní reakce, pokud jako posilovací dávku dostanou namísto původní látky některou z vakcín od firem Pfizer/BioNTech či Moderna. Vyplývá to z předběžných výsledků studie, kterou ve středu zveřejnil americký Národní ústav zdraví (NIH).