Cestování za hranice naší sluneční soustavy odjakživa fascinovalo jak vědce tak, spisovatele. V současnosti takové vize nejsou příliš realistické, ale vzhledem k bleskovému postupu vývoje nových technologií je třeba zachovat optimismus. Kdy se první člověk podívá za hranice naší soustavy?
Tisíc let. To je minimální doba, jak dlouho by s využitím současných metod trvala cesta k nejbližší jiné hvězdě - Proximě Centauri. Nedávno však vědci zjistili, že tuto hvězdu obíhá potencionálně obyvatelná planeta a od té doby jsou možností mezihvězdného cestování ještě nadšenější, než kdy dříve.
„Je to vzrušující,“ tvrdí Guillem Anglada-Escude, vedoucí týmu, který novou planetu objevil. „Teď víme, že tam planeta je a můžeme být kreativní. Začneme hledat různá řešení. Prvním krokem je poslat mezihvězdné sondy,“ uvedl Anglada-Escude.
I přes veškerou snahu špičkových vědců se však vzdálenost 4.2 světelných let, která nás od nejbližší hvězdy dělí, zdá být nepřekonatelná. Nedá se odhadnout ani za jak dlouho na něco takového dojde. Nejvíce odhadů se přiklání k možnosti, že k něčemu takovému dojde po roce 2100.
„Lidé začnou pořádně zkoumat Mars někdy v letech 2025-2030. Logickým odhadem tedy je, že až koncem století dosáhneme oběžných drah Neptunu a Pluta. Další cíle mohou přijít až poté,“ je přesvědčený jeden ze čtenářů časopisu Futurism Charles Hornbostel.
Někteří experti jsou skeptičtí
Nadšenci si nenechají pokazit zábavu a jsou přesvědčení, že pokud lidstvo zabere, Proxima Centaury 2100 je naprosto reálným cílem. Někteří experti jsou však spíše skeptiky a k podobně entusiastickým nápadům přistupují jen velmi opatrně.
„Je hodně nápadů, o kterých si ze začátku řeknete, že by klidně mohly fungovat, ale trochu je prozkoumáte a zjistíte, že prostě nefungují,“ uhasil naděje výzkumník z US Air Force Research Lab Marcus Young. Ten už v roce 2008 veřejně vyhlásil, že se mu nepodařilo najít žádné funkční prostředky k mezihvězdnému cestování.
Young přesto trvá na tom, že by lidstvo výzkum vzdávat nemělo. Existuje mnoho nápadů, od fúzních raket až po solární plachty. Pracuje se i na materiálech, které by měly vydržet tak rychlé cestování prostorem a nevyhnutelné nárazy drobných částic z vesmíru.
Související
První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?
Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství
věda , vesmir , Slunce , cestování
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák