Lék na cukrovku? Možná ho máme už přes 100 let, jen jsme si toho nevšimli

Na vystoupení během European Association for the Study of Diabetes 2018 vědecký tým předložil své poznatky inspirované výzkumem, který tvrdil, že příčinou autoimunitní choroby T1D (cukrovky prvního typu), během které imunitní systém napadá vlastní buňky produkující inzulin může být nedostatečné vystavení škodlivým prvkům, na které se imunita normálně zaměřuje. Dalo by se tak říct, že jde o nemoc čistých rukou

 Podle vyjádření dr. Denise Faustman se dlouho spekulovalo o tom, že přechod do hygienicky takřka bezvadného prostředí moderní západních měst je jednou z příčin vývoje cukrovky typu 1 a jejího postupného rozšiřování. Menší kontakt s některými druhy mikrobů je v principu samozřejmě pozitivní, alle může mít nechtěné vedlejší účinky. Extenzivní užití antibiotik, zmenšení rodin, čistějších domácností a menší kontaktu z přírodou a domestikovanými zvířaty patrně silně ovlivnil metabolické funkce lidského těla. Asi nejvýrazněji se to projevuje právě na lidské imunitě.

Vakcína BCG, která byla vyvinuta v boji s tuberkulózou funguje podobně jako většina ostatních vakcín. DO organismu je uvedena oslabená verze bakterie Mycobacterium tuberculosis, která nemoc způsobuje. Právě tato vakcína ale měla nečekaný a nezamýšlený pozitivní efekt na povzbuzení činnosti imunitního systému. Nedávné výzkumy už naznačily, že BCG dokáže lidem pomoci s celou řadou problematický stav, které jsou spojené s oslabeným imunitním systémem, včetně několika druhů rakoviny a parazitických infekcí.

To, že vakcína BCG mimo jiné pozitivně působí proti autoimunitním chorobám inspirovalo tým dr. Faustmanové, aby provedla malý klinický test. V něm několik dospělých jedinců s diabetem dostalo dvě vakcíny BCG během období čtyř týdnů. Kontrolní skupina dostávala placebo ve stejném intervalu. Po čtyřech letech byla hladina krevní cukru u vakcinovaných pacientů snížena zhruba o 18%, prakticky na úroveň hranice stanovené pro diagnózu cukrovky. To vše přitom bez toho, aby došlo k hypoglykemickým záchvatům.

Vědecká studie, která byla publikována v červnu uvádí, že subjekty výzkumu si udržely tuto sníženou hladinu ještě po následující čtyři roky, během kterých pacienti s placebem měli pokračující nárůst hladiny krevního cukru.Za pomocí krevních vzorků od jedinců z klinického testu a pomocí 230 vzorkům od jiných pacientů trpících diabetem a dalších kontrolních vzorků byly schopen tým Faustmanové vysledovat i epigenetický mechanismus vakcíny, který působil na snížení krevního cukru. Podle všeho vakcína BCG dokázala buňky přinutit, aby přepnuly ze standardního procesu cukru na méně efektní způsob výroby energie. Díky tomu buňky na stejný energetický výkon potřebovaly zpracovat větší množství cukru a tím snižovaly nadbytečné množství glukózy, které se v krvi objevuje kvůli nedostatku inzulínu.

Podle posledních poznatků hlavní problém pacientů s s cukrovkou je, že jejich bíle krvinky konzumují méně glukózy než ty u lidí nepostižených diabetem. Množství přitom odpovídá tomu, které bylo pozorováno u pacientů vystavených menšímu kontaktu s mikroby během raných stadií života – efekt nemoci čistých rukou.Jinými slovy, BCG vakcína j má velké energetické nároky a tím, že se zabydlí v buňkách bílých krvinek zvyšuje jejich využití krevního cukru.

Přesto ale ještě ani zdaleka není vyhráno. Práce doktory Faustmanové se totiž spoléhá na opravdu malé klinické studie, vzorek pacientů čítal pouhých devět subjektů, a to je příliš málo, aby se daly závěry považovat za potvrzené. Každopádně výzkum otvírá nadějnou cestu pro rozsáhlejší výzkumy, které by mohly definitivně vyhodnotit možnosti užití vakcíny BCG k léčbě diabetu typu 1.