Duševní stav žen po porodu ovlivňuje i chování okolí, zjistili vědci

Podle odborníků mohou být těhotenství a poporodní období jedním z nejstresovějších a nejzranitelnějších období v životě ženy. Souvisí to i s rizikem vzniku nebo návratu duševní poruchy, nejčastěji deprese nebo úzkosti. "Negativní zážitky při porodu mohou mít samozřejmě velký vliv na psychický stav žen, nejedná se ale o jedinou příčinu duševní nepohody po porodu – často se totiž opomíjejí faktory, které působí dlouhodobě a mají velmi výrazný vliv," popsal vedoucí Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ Antonín Šebela. Vědci analyzovali odpovědi 188 žen v poporodním období, které se potýkaly s duševní nepohodou a z nichž 53 procent vyhledalo odbornou pomoc.

Ženy nejčastěji zmiňovaly jako faktory duševní nepohody problémy spojené s těhotenstvím, porodem či kojením, ve výzkumu o nich referovalo 35 procent žen. Na stejný podíl respondentek působilo problematicky chování nejbližšího okolí, zmiňovaly konkrétně nedostatek podpory a komunikace a přílišný tlak spolu s pocity, že žena musí zvládat všechno sama. Přibližně sedmina žen vnímala problematicky přístup personálu v porodnici a část si stěžovala také na zlehčování jejich duševních problémů.

Velmi často také ve výzkumu ženy zmínily kojení, o kterém se obvykle mluví především v pozitivním kontextu. "Nicméně některé ženy nemohou kojit přirozeně nebo jim kojení působí značné obtíže a bolesti. Kojení tedy není vždy ochranným faktorem, a pokud žena zažívá tyto problémy, může mít kojení potenciálně negativní dopad na její duševní zdraví, a v důsledku tak působit i na dítě. Negativní dopad problémů spojených s kojením na duševní zdraví ženy zhoršuje kritika, odsuzování a tlak okolí," vysvětlila Kristýna Hrdličková z NUDZ.

Podle vědců je tak třeba motivovat partnery, rodinné příslušníky a další blízké osoby k psychické i sociální podpoře a aktivnímu zapojení do péče o novorozence a chod domácnosti. Znalosti ze získaných dat potvrdily, že je v ČR třeba postupně zahrnout k tělesné péči po porodu i péči psychosociální. "Odpovědí na tento požadavek je například integrující program péče o psychosociální zdraví rodiček, který naše výzkumné centrum postupně zavádí ve spolupráci s českými a moravskými porodnicemi. Důležité je také odstranění stigmatu, které s duševními obtížemi v perinatálním období souvisí," dodal Šebela.

Podle statistik se v Česku ročně narodí zhruba 110.000 dětí. Takzvaná plodnost, tedy počet dětí, které žena za život přivede na svět, v Česku v posledních letech rostla. V roce 2021 se dostala na hodnotu 1,83, což bylo nejvíc od roku 1992. mateřství se dál odsouvá do vyššího věku. V roce 2021 měly ženy první dítě v průměru ve věku 28,8 roku.