Duševní stav žen po porodu ovlivňuje i chování okolí, zjistili vědci

Nový výzkum odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) odhalil faktory, které ovlivňují duševní stav žen po porodu. Kromě porodního traumatu jde například o kojení či problematické chování okolí. Výzkumníci analyzovali problémy přímo z pohledu žen, což většina dosavadních studií neprováděla. ČTK to řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Podle odborníků mohou být těhotenství a poporodní období jedním z nejstresovějších a nejzranitelnějších období v životě ženy. Souvisí to i s rizikem vzniku nebo návratu duševní poruchy, nejčastěji deprese nebo úzkosti. "Negativní zážitky při porodu mohou mít samozřejmě velký vliv na psychický stav žen, nejedná se ale o jedinou příčinu duševní nepohody po porodu – často se totiž opomíjejí faktory, které působí dlouhodobě a mají velmi výrazný vliv," popsal vedoucí Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ Antonín Šebela. Vědci analyzovali odpovědi 188 žen v poporodním období, které se potýkaly s duševní nepohodou a z nichž 53 procent vyhledalo odbornou pomoc.

Ženy nejčastěji zmiňovaly jako faktory duševní nepohody problémy spojené s těhotenstvím, porodem či kojením, ve výzkumu o nich referovalo 35 procent žen. Na stejný podíl respondentek působilo problematicky chování nejbližšího okolí, zmiňovaly konkrétně nedostatek podpory a komunikace a přílišný tlak spolu s pocity, že žena musí zvládat všechno sama. Přibližně sedmina žen vnímala problematicky přístup personálu v porodnici a část si stěžovala také na zlehčování jejich duševních problémů.

Velmi často také ve výzkumu ženy zmínily kojení, o kterém se obvykle mluví především v pozitivním kontextu. "Nicméně některé ženy nemohou kojit přirozeně nebo jim kojení působí značné obtíže a bolesti. Kojení tedy není vždy ochranným faktorem, a pokud žena zažívá tyto problémy, může mít kojení potenciálně negativní dopad na její duševní zdraví, a v důsledku tak působit i na dítě. Negativní dopad problémů spojených s kojením na duševní zdraví ženy zhoršuje kritika, odsuzování a tlak okolí," vysvětlila Kristýna Hrdličková z NUDZ.

Podle vědců je tak třeba motivovat partnery, rodinné příslušníky a další blízké osoby k psychické i sociální podpoře a aktivnímu zapojení do péče o novorozence a chod domácnosti. Znalosti ze získaných dat potvrdily, že je v ČR třeba postupně zahrnout k tělesné péči po porodu i péči psychosociální. "Odpovědí na tento požadavek je například integrující program péče o psychosociální zdraví rodiček, který naše výzkumné centrum postupně zavádí ve spolupráci s českými a moravskými porodnicemi. Důležité je také odstranění stigmatu, které s duševními obtížemi v perinatálním období souvisí," dodal Šebela.

Podle statistik se v Česku ročně narodí zhruba 110.000 dětí. Takzvaná plodnost, tedy počet dětí, které žena za život přivede na svět, v Česku v posledních letech rostla. V roce 2021 se dostala na hodnotu 1,83, což bylo nejvíc od roku 1992. mateřství se dál odsouvá do vyššího věku. V roce 2021 měly ženy první dítě v průměru ve věku 28,8 roku.

Související

těhotenství

Většina Čechů podporuje svobodu rozhodování o interrupcích i eutanazii

Stále více české populace se staví proaktivně ke svobodě rozhodování v otázkách interrupcí a eutanazie, a tento podíl stoupá. Například téměř čtyři pětiny obyvatel podporují právo žen na svobodné rozhodování o umělém přerušení těhotenství, což je nejvyšší podíl od roku 1990. Tyto zjištění vyplynuly z průzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). 
Ilustrační foto

Těhotná Polka zemřela kvůli umírajícímu plodu, lékaři prý nezasáhli kvůli protipotratovým zákonům

Třiatřicetiletá Polka Dorota zemřela na otravu krve poté, co v nemocnici čekala na odumření plodu. Byla v pátém měsíci těhotenství. Informoval o tom server Euronews. Nyní polské zdravotnické úřady jmenovaly tým, který má vydat podrobnější pokyny pro zdravotnická zařízení pro vykonávání interrupcí. Polsko má jedny z nejpřísnějších protipotratových zákonů na světě. Nejde o první úmrtí těhotné ženy, v roce 2021 prakticky stejným způsobem zemřela třicetiletá Izabela.

Více souvisejících

těhotenství

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Euro 2024: Na úvod fotbalového ME domácí Němci deklasovali Skoty 5:1

Lepší začátek evropského šampionátu si domácí německá fotbalová reprezentace nemohla přát. V úvodním zápase turnaje si poradila s neškodnými Skoty, kterým nepomohla ani mohutná fanouškovská podpora v Mnichově. Do karet Němcům hrál i fakt, že od konce prvního poločasu hráli Skotové o deseti lidech. Po prvním poločase už prohrávali 0:3, přičemž ve druhém poločase inkasovali další dvě branky. Ostrované si udělali radost jedinou brankou, která byla navíc ještě vlastní, když se nešťastně trefil Rüdiger. Byla to však jediná kaňka na bezchybném německém výkonu.

před 7 hodinami

Paul Rusesabagina

Hrdina Hotelu Rwanda slaví sedmdesátiny. Poslední roky ale protrpěl

Rwandou před třiceti lety zmítalo násilí, které připravilo o život stovky tisíc lidí. Kulaté sedmdesáté narozeniny slaví v sobotu 15. června muž, který během genocidy zachránil 1 268 lidských životů. Paul Rusesabagina je bývalý hotelový manažer, jehož činy byly mezinárodně oceněny. V posledních letech se však v rodné zemi stal terčem vládnoucích struktur. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Putin prozradil, kolik ruských vojáků bojuje na Ukrajině

Ve válce na Ukrajině bojuje téměř 700 tisíc Rusů, prozradil ruský prezident Vladimir Putin na pátečním setkání s vyznamenanými účastníky invaze, která trvá už déle než dva roky. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy