Zredukovat složité společenské problémy na jednoduchou volbu typu "ano/ne". Takový je cíl zaměstnanců Facebooku, kteří vytvářejí pravidla pro mazání obsahu na stejnojmenné sociální síti. Výsledek je ale v některých otázkách zaujatý, obsahuje řadu mezer i vyložených chyb, píše v obsáhlé reportáži deník The New York Times (NYT). Facebook je podle něj daleko mocnějším globálním arbitrem projevu, než sám připouští.
Reportáž vychází z rozhovorů s "moderátory" příspěvků či manažery Facebooku, analýzy interních e-mailů společnosti a zejména ze 1400 stránek ze souboru pravidel pro kontrolu obsahu. Ty americkému listu poskytl zaměstnanec Facebooku, který se prý obává, že firma disponuje příliš velkou mocí a nepodléhá dostatečné kontrole. Také podle této nejmenované osoby činí příliš mnoho chyb.
Regulace obsahu na facebooku je stále velmi neprůhledná a odborníci i zástupci vlád po celém světě sociální síť vyzývají, aby do procesu vnesla více světla. Facebook sice letos začal zveřejňovat zprávy o počtech odstraněných příspěvků i důvody pro jejich stažení, neposkytuje ale mimo jiné příklady sdělení spadajících do jednotlivých kategorií. Drtivou většinu odstraněných příspěvků tvoří obsah, který sociální síť označuje jako spam.
Od července do září smazala asi 1,5 miliardy takovýchto sdělení, u výrazně ošemetnějších kategorií, jakými je šíření nenávisti, propagace terorismu nebo šikana a obtěžování, se množství odstraněných příspěvků pohybovalo kolem tří milionů.
Facebook zároveň čelí kritice, že jeho působení v některých oblastech vyvolává násilí a obecně podkopává fungování demokracie, když usnadňuje šíření dezinformací. Řešení těchto problémů ale jde proti ekonomickým zájmům společnosti, kterými je zvyšování počtu uživatelů a co nejdelší udržení jejich pozornosti.
NYT popisuje, že návod pro moderátory na facebooku vzniká víceméně živelně a nevypadá jako "příručka pro regulaci globální politiky", nýbrž je sestaven z desítek neroztříděných prezentací a excelových tabulek. O úpravě pravidel či tvorbě nových rozhodují při schůzkách každé druhé úterý "převážně právníci a mladí inženýři". Závěry z těchto porad následně putují k více než 7500 moderátorům po celém světě.
"Facebook tohle všechno dělá nízkonákladově, posílá dezorganizované snímky z PowerPointu ke druhým společnostem, které takřka neřídí," napsal na twitter autor reportáže Max Fisher, který Facebook přirovnává ke skryté větvi vlády pracující bez souhlasu občanů.
I spent months reporting on an aspect of Facebook that's far more significant than most realize: moderation.Facebook, I found, is going further than it has acknowledged, exerting tremendous — and largely unseen — power over our politics and societies.https://t.co/LYpfEMdNde
— Max Fisher (@Max_Fisher) 27. prosince 2018
Samotnými regulátory obsahu jsou údajně převážně nekvalifikovaní pracovníci, kteří jsou při své práci někdy odkázáni na překladač Google a zpravidla mají jen několik sekund na to, aby uplatnili spletitá pravidla v praxi.
Facebook od moderátorů požaduje, aby se jeho manuálu "slepě" drželi, čímž se snaží zajistit konzistentnost a zbavit proces jakékoli zaujatosti. Podle NYT však analýza interních dokumentů odhalila mnoho slabých míst, více bodů také prý nasvědčuje tomu, že pravidla straní vládám, které mohou Facebook regulovat či pokutovat.
"Při pátrání po správných odpovědích umožnili zaměstnanci Facebooku v některých zemích rozkvět extremistické rétoriky, zatímco v jiných cenzurují mainstreamové projevy. (...) Chyba při papírování umožnila přední extremistické skupině obviněné z propagace genocidy v Barmě zůstat na platformě celé měsíce. V Indii bylo moderátorům omylem nařízeno, aby mazali komentáře kritické k náboženství," uvádí NYT.
Podle deníku se Facebook v roli regulátora veřejného diskurzu nikdy nechtěl ocitnout. "Avšak ve snaze dostat pod kontrolu problémy, které sám zplodil, se v tichosti stal pravděpodobně jedním z nejmocnějších orgánů politického dohledu na světě. A to rychlostí, která znepokojuje i jeho zaměstnance," shrnuje NYT.
Související
Žádný TikTok, YouTube nebo Twitch. Jak bude fungovat celosvětově první zákaz sociálních sítí pro mladé?
Přijde Zuckerberg o Instagram a WhatsApp? V USA odstartoval ostře sledovaný soudní spor
Facebook , sociální sítě , internet , The New York Times
Aktuálně se děje
před 16 minutami
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
před 1 hodinou
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
před 2 hodinami
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
před 4 hodinami
Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci
před 5 hodinami
Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici
před 6 hodinami
Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky
před 7 hodinami
CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv
před 9 hodinami
Počasí se změní, avizují meteorologové. Na horách znovu napadne sníh
včera
Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů
včera
Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně
včera
Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi
včera
Obchody začínají upozorňovat, jak bude otevřeno o Velikonocích
včera
Pavel a Babiš budou jednat o rozpočtu či bezpečnostní situaci
včera
Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje
včera
Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem
včera
Íránci se mohou zúčastnit MS ve fotbale, s ohledem na jejich životy to ale nedoporučuji, prohlásil Trump
včera
Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump
včera
První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu
včera
Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu
včera
Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv
Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.
Zdroj: Libor Novák