Facebook podkopává demokracii? Pravidla pro mazání obsahu se vymkla kontrole, píše NYT

Zredukovat složité společenské problémy na jednoduchou volbu typu "ano/ne". Takový je cíl zaměstnanců Facebooku, kteří vytvářejí pravidla pro mazání obsahu na stejnojmenné sociální síti. Výsledek je ale v některých otázkách zaujatý, obsahuje řadu mezer i vyložených chyb, píše v obsáhlé reportáži deník The New York Times (NYT). Facebook je podle něj daleko mocnějším globálním arbitrem projevu, než sám připouští.

Reportáž vychází z rozhovorů s "moderátory" příspěvků či manažery Facebooku, analýzy interních e-mailů společnosti a zejména ze 1400 stránek ze souboru pravidel pro kontrolu obsahu. Ty americkému listu poskytl zaměstnanec Facebooku, který se prý obává, že firma disponuje příliš velkou mocí a nepodléhá dostatečné kontrole. Také podle této nejmenované osoby činí příliš mnoho chyb.

Regulace obsahu na facebooku je stále velmi neprůhledná a odborníci i zástupci vlád po celém světě sociální síť vyzývají, aby do procesu vnesla více světla. Facebook sice letos začal zveřejňovat zprávy o počtech odstraněných příspěvků i důvody pro jejich stažení, neposkytuje ale mimo jiné příklady sdělení spadajících do jednotlivých kategorií. Drtivou většinu odstraněných příspěvků tvoří obsah, který sociální síť označuje jako spam.

Od července do září smazala asi 1,5 miliardy takovýchto sdělení, u výrazně ošemetnějších kategorií, jakými je šíření nenávisti, propagace terorismu nebo šikana a obtěžování, se množství odstraněných příspěvků pohybovalo kolem tří milionů.

Facebook zároveň čelí kritice, že jeho působení v některých oblastech vyvolává násilí a obecně podkopává fungování demokracie, když usnadňuje šíření dezinformací. Řešení těchto problémů ale jde proti ekonomickým zájmům společnosti, kterými je zvyšování počtu uživatelů a co nejdelší udržení jejich pozornosti.

NYT popisuje, že návod pro moderátory na facebooku vzniká víceméně živelně a nevypadá jako "příručka pro regulaci globální politiky", nýbrž je sestaven z desítek neroztříděných prezentací a excelových tabulek. O úpravě pravidel či tvorbě nových rozhodují při schůzkách každé druhé úterý "převážně právníci a mladí inženýři". Závěry z těchto porad následně putují k více než 7500 moderátorům po celém světě.

"Facebook tohle všechno dělá nízkonákladově, posílá dezorganizované snímky z PowerPointu ke druhým společnostem, které takřka neřídí," napsal na twitter autor reportáže Max Fisher, který Facebook přirovnává ke skryté větvi vlády pracující bez souhlasu občanů.

I spent months reporting on an aspect of Facebook that's far more significant than most realize: moderation.Facebook, I found, is going further than it has acknowledged, exerting tremendous — and largely unseen — power over our politics and societies.https://t.co/LYpfEMdNde

— Max Fisher (@Max_Fisher) 27. prosince 2018

Samotnými regulátory obsahu jsou údajně převážně nekvalifikovaní pracovníci, kteří jsou při své práci někdy odkázáni na překladač Google a zpravidla mají jen několik sekund na to, aby uplatnili spletitá pravidla v praxi.

Facebook od moderátorů požaduje, aby se jeho manuálu "slepě" drželi, čímž se snaží zajistit konzistentnost a zbavit proces jakékoli zaujatosti. Podle NYT však analýza interních dokumentů odhalila mnoho slabých míst, více bodů také prý nasvědčuje tomu, že pravidla straní vládám, které mohou Facebook regulovat či pokutovat.

"Při pátrání po správných odpovědích umožnili zaměstnanci Facebooku v některých zemích rozkvět extremistické rétoriky, zatímco v jiných cenzurují mainstreamové projevy. (...) Chyba při papírování umožnila přední extremistické skupině obviněné z propagace genocidy v Barmě zůstat na platformě celé měsíce. V Indii bylo moderátorům omylem nařízeno, aby mazali komentáře kritické k náboženství," uvádí NYT.

Podle deníku se Facebook v roli regulátora veřejného diskurzu nikdy nechtěl ocitnout. "Avšak ve snaze dostat pod kontrolu problémy, které sám zplodil, se v tichosti stal pravděpodobně jedním z nejmocnějších orgánů politického dohledu na světě. A to rychlostí, která znepokojuje i jeho zaměstnance," shrnuje NYT.

Související

Ilustrační foto

Žádný TikTok, YouTube nebo Twitch. Jak bude fungovat celosvětově první zákaz sociálních sítí pro mladé?

Od 10. prosince budou společnosti provozující sociální média v Austrálii povinny přijmout "přiměřené kroky" k zajištění toho, aby si děti mladší 16 let nemohly na jejich platformách zakládat účty. Zároveň budou muset existující účty takových uživatelů deaktivovat nebo odstranit. Vláda tvrdí, že tento zákaz, který je celosvětově první svého druhu a mezi rodiči populární, má za cíl snížit "tlaky a rizika," kterým jsou děti na sociálních sítích vystaveny. Tato rizika plynou z designových funkcí, jež je nabádají trávit více času u obrazovek, a zároveň jim servírují obsah, který může poškodit jejich zdraví a pohodu.
Mark Zuckerberg

Přijde Zuckerberg o Instagram a WhatsApp? V USA odstartoval ostře sledovaný soudní spor

Šéf technologického giganta Meta Mark Zuckerberg v pondělí osobně vystoupil před federálním soudem ve Washingtonu, kde začal dlouho očekávaný antimonopolní proces. Společnost Meta, pod kterou spadají Facebook, Instagram a WhatsApp, čelí obvinění ze strany Federální obchodní komise (FTC), že nezákonně buduje monopol na poli sociálních sítí.

Více souvisejících

Facebook sociální sítě internet The New York Times

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 1 hodinou

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 4 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 9 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

včera

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy