Zredukovat složité společenské problémy na jednoduchou volbu typu "ano/ne". Takový je cíl zaměstnanců Facebooku, kteří vytvářejí pravidla pro mazání obsahu na stejnojmenné sociální síti. Výsledek je ale v některých otázkách zaujatý, obsahuje řadu mezer i vyložených chyb, píše v obsáhlé reportáži deník The New York Times (NYT). Facebook je podle něj daleko mocnějším globálním arbitrem projevu, než sám připouští.
Reportáž vychází z rozhovorů s "moderátory" příspěvků či manažery Facebooku, analýzy interních e-mailů společnosti a zejména ze 1400 stránek ze souboru pravidel pro kontrolu obsahu. Ty americkému listu poskytl zaměstnanec Facebooku, který se prý obává, že firma disponuje příliš velkou mocí a nepodléhá dostatečné kontrole. Také podle této nejmenované osoby činí příliš mnoho chyb.
Regulace obsahu na facebooku je stále velmi neprůhledná a odborníci i zástupci vlád po celém světě sociální síť vyzývají, aby do procesu vnesla více světla. Facebook sice letos začal zveřejňovat zprávy o počtech odstraněných příspěvků i důvody pro jejich stažení, neposkytuje ale mimo jiné příklady sdělení spadajících do jednotlivých kategorií. Drtivou většinu odstraněných příspěvků tvoří obsah, který sociální síť označuje jako spam.
Od července do září smazala asi 1,5 miliardy takovýchto sdělení, u výrazně ošemetnějších kategorií, jakými je šíření nenávisti, propagace terorismu nebo šikana a obtěžování, se množství odstraněných příspěvků pohybovalo kolem tří milionů.
Facebook zároveň čelí kritice, že jeho působení v některých oblastech vyvolává násilí a obecně podkopává fungování demokracie, když usnadňuje šíření dezinformací. Řešení těchto problémů ale jde proti ekonomickým zájmům společnosti, kterými je zvyšování počtu uživatelů a co nejdelší udržení jejich pozornosti.
NYT popisuje, že návod pro moderátory na facebooku vzniká víceméně živelně a nevypadá jako "příručka pro regulaci globální politiky", nýbrž je sestaven z desítek neroztříděných prezentací a excelových tabulek. O úpravě pravidel či tvorbě nových rozhodují při schůzkách každé druhé úterý "převážně právníci a mladí inženýři". Závěry z těchto porad následně putují k více než 7500 moderátorům po celém světě.
"Facebook tohle všechno dělá nízkonákladově, posílá dezorganizované snímky z PowerPointu ke druhým společnostem, které takřka neřídí," napsal na twitter autor reportáže Max Fisher, který Facebook přirovnává ke skryté větvi vlády pracující bez souhlasu občanů.
I spent months reporting on an aspect of Facebook that's far more significant than most realize: moderation.Facebook, I found, is going further than it has acknowledged, exerting tremendous — and largely unseen — power over our politics and societies.https://t.co/LYpfEMdNde
— Max Fisher (@Max_Fisher) 27. prosince 2018
Samotnými regulátory obsahu jsou údajně převážně nekvalifikovaní pracovníci, kteří jsou při své práci někdy odkázáni na překladač Google a zpravidla mají jen několik sekund na to, aby uplatnili spletitá pravidla v praxi.
Facebook od moderátorů požaduje, aby se jeho manuálu "slepě" drželi, čímž se snaží zajistit konzistentnost a zbavit proces jakékoli zaujatosti. Podle NYT však analýza interních dokumentů odhalila mnoho slabých míst, více bodů také prý nasvědčuje tomu, že pravidla straní vládám, které mohou Facebook regulovat či pokutovat.
"Při pátrání po správných odpovědích umožnili zaměstnanci Facebooku v některých zemích rozkvět extremistické rétoriky, zatímco v jiných cenzurují mainstreamové projevy. (...) Chyba při papírování umožnila přední extremistické skupině obviněné z propagace genocidy v Barmě zůstat na platformě celé měsíce. V Indii bylo moderátorům omylem nařízeno, aby mazali komentáře kritické k náboženství," uvádí NYT.
Podle deníku se Facebook v roli regulátora veřejného diskurzu nikdy nechtěl ocitnout. "Avšak ve snaze dostat pod kontrolu problémy, které sám zplodil, se v tichosti stal pravděpodobně jedním z nejmocnějších orgánů politického dohledu na světě. A to rychlostí, která znepokojuje i jeho zaměstnance," shrnuje NYT.
Související

Přijde Zuckerberg o Instagram a WhatsApp? V USA odstartoval ostře sledovaný soudní spor

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA
Facebook , sociální sítě , internet , The New York Times
Aktuálně se děje
před 35 minutami

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi
před 1 hodinou

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude
před 2 hodinami

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál
před 2 hodinami

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou
před 4 hodinami

Výhled počasí do konce května. Na předčasný start léta to nevypadá
včera

IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě
včera

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce
včera

Teplejší počasí si dává delší pauzu. Česko se musí připravit na něco jiného
včera

Fico odráží rok po atentátu spekulace ohledně zdraví. S pomocí fotky
včera

Policie řeší pokus o vraždu v Klatovech. Šlo o osobní spory mezi cizinci
včera

OBRAZEM: Další sláva na Pražském hradě. Pavel přivítal belgického krále
včera

Před 80 lety vyšli Češi do ulic se zbraněmi. Začalo Pražské povstání, které nás definitivně zbavilo nacistické okupace
včera

Českem se šíří nová neznámá droga. Policie eviduje první mrtvé
včera

V Česku se rychle šíří žloutenka. Může citelně ovlivnit letní prázdniny, varují hygienici
včera

Kdy budeme znát nového papeže? Kardinálové už začali jednat, konkláve zasedne za pár dní
včera

OBRAZEM: Zelenskyj v Praze jednal s Fialou: Česko posílí výcvik ukrajinských pilotů i dodávky munice
včera

Trumpa opět otřásl celou Zemí. Zavedením 100% cel na filmy ze zahraničí světu vyrazil dech
včera

Rulík nechal v nominaci místo pro Nečase. Zranění nepustilo na MS Kempného
včera

Totální selhání, gigantický omyl. Macron s von der Leyenovou tvrdě sepsuli Trumpa
včera
Trump oznámil znovuotevření Alcatrazu. Navzdory už tak temné historii amerického vězeňství
Americký prezident Donald Trump oznámil znovuotevření známé věznice Alcatraz, kterou označil za symbol zákona a pořádku. Jeho rozhodnutí ale otevírá otázky o americkém přístupu k vězeňství, lidským právům i historickým excesům, jako jsou Guantánamo či tajné „black sites“ CIA.
Zdroj: Jakub Jurek