Kdo jsou šiřitelé dezinformací? Existuje hned několik kategorií

Ve svém výzkumu zveřejněném v červnu 2020 se Ústav emipirických výzkumů STEM zaměřil na šiřitele dezinformací. V jejich pojetí se jedná o dobrovolné nebo amatérské šiřitele, kteří skrze distribuci dezinformací nerealizují svou přímou politickou agendu, přesto se ale zásadně podílejí na dosahu dezinformačních zpráv.

Konzumenti těchto zpráv totiž typicky pro důvěryhodnost obsahu považují za důležitější, odkud k nim zpráva přichází, nežli kdo je jejím původním autorem. Tradiční média přitom nemají u populace velkou důvěru. Výzkum zjistil, že téměř tři čtvrtiny občanů je přesvědčeno o tom, že velká média úmyslně zkreslují nebo vynechávají podstatné informace. 41 % občanů se tak takto vynechané informace snaží doplnit z jiných zdrojů.

STEM tak rozdělil obyvatele v rámci dezinformační scény do tří skupin: autoři, který dezinformace sami vytvářejí a kterých je méně než 1 % a je tedy obtížné je postihnout jednorázovým měřením, šiřitelé, kteří alespoň jednou měsíčně přeposílají dezinformace a hledače, kteří se o tyto dezinformace zajímají, ale aktivně je dál nepřeposílají. Ve svém výzkumu se přitom zaměřil na skupinu šiřitelů.

Šiřitele spojuje velká úroveň nedůvěry vůči médiím a elitám. Tuto nedůvěru mají v zásadě ke všem médiím, tedy nemají vybraná média, na která by se spoléhali. Ani „alternativní“ zdroje nepovažují za důvěryhodného spojence. Jejich přesvědčení je vedeno spíše tím, že je zdroje nutné kombinovat, protože každý zdroj má svou agendu. Obsah pak posuzují podle vlastního pohledu a důvěryhodnost zdroje pro ně nehraje roli. Sami přitom považují za dezinformační i některé články mainstreamových nebo veřejnoprávním médií.

Přestože se šiřitelé v mnoha ohledech liší, podařilo se v rámci výzkumu identifikovat dvě významné skupiny, které označují jako spontánní šiřitele a expertní šiřitele.

Spontánní šiřitel šíří neověřené informace bez většího přemýšlení a snaží se spíše navazovat sociální kontakty a patřit do nějaké skupiny. Oproti tomu expertní šiřitelé se snaží dosáhnout vlivu, sebepotvrzení a uznání, protože má silné přesvědčení, že rozumí médiím a společenskému dění.

Zahraniční srovnání

Identifikovat šiřitele dezinformací se pokoušeli i v zahraničí. Například abcNEWS identifikovali 6 různých skupin obyvatel, které šíří dezinformace.

Konspirační teoretici, kteří věří na alternativní vysvětlení různých událostí. Podvodníci, kteří se snaží oběti vyděsit a následně využít jejich křehké psychiky. Politici a zahraniční mocnosti, kteří se snaží připravit pole pro svojí agendu. Političtí operativci Rodina, přátelé a celebrity, což je velmi riziková skupina v tom ohledu, že velká část populace automaticky předpokládá, že informace od těchto šiřitelů jsou spolehlivé. Satirici – některé dezinformace vznikly původně jako vtip a byly tak i podávány, ale následným sdílením došlo k jejich záměně za reálné zpravodajství.

S podobnou typologií přišla také BBC. To přineslo ještě jednu kategorii, tedy insidera nebo člověka zevnitř. Tento typ šiřitele se snaží zvýšit důvěryhodnost zprávy údajnou kvalifikací a vnitřními informacemi. Když ale dojde na ověření proklamované kvalifikace, zdaleka ne vždy se potvrdí.

Související

Co způsobilo takový výbuch? O tom se na internetu živě spekuluje, o jaký druh bomby šlo ale zatím nikdo s jistotou neuvedl

Jak Seznam Zprávy mystifikují čtenáře: Článkem o bombě šíří ruskou propagandu

Server Seznam Zprávy přišel ve středu ve večerních hodinách se zdánlivě šokující zprávou. V titulku doslovně uvedl, že "Rusko svrhlo na ukrajinské město jednu z nejničivějších bomb." V článku se následně odkazuje na možné použití bomby ODAB-9000, ačkoliv její nasazení na Ukrajině nebylo prokázáno a řada zdrojů tuto informací vyvrací s tím, že se jedná o ruskou propagandu.

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news dezinformační weby internet výzkum STEM/MARK

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

před 2 hodinami

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území

Ukrajina slaví úspěch operace Pavučina, která během nedělního útoku zasáhla několik ruských bombardérů a strategických leteckých systémů. Odborníci ji označují za možný zlomový bod konfliktu, protože podle nich odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně a schopnosti čelit podobným útokům. Rusko, jak se dalo předpokládat, již ohlásilo přípravy na odvetná opatření.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Fiala

Bitcoiny řešila vláda i Bezpečnostní rada státu. Fiala rozdal úkoly

Vláda i Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývaly podezřelým darem bitcoinů pro český stát. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se kabinet usnesl, že ministerstvo spravedlnosti musí předložit časový sled událostí vedoucích k uzavření smlouvy. Bezpečnostní rada státu má projednat s ředitelem Bezpečnostní informační služby veškeré dostupné informace k případu.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal občanům z 12 států vstup na území USA

Prezident Spojených států Donald Trump podepsal nový prezidentský výnos, kterým s okamžitou platností zakazuje vstup do země občanům 12 států a částečně omezuje cestování ze sedmi dalších. Tento krok je návratem k přísné imigrační politice, kterou Trump prosazoval již během svého prvního volebního období, a nyní ji dále rozšiřuje.

před 5 hodinami

včera

Gripen

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let

Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů JAS-39 Gripen, uzavření smlouvy do roku 2035 podpořilo Kolegium ministryně obrany. S návrhem smlouvy nyní bude seznámena vláda. Díky intenzivním jednáním se podařilo ministerstvu dosáhnout nabídky, která je oproti loňské zhruba o 25 % výhodnější. Prodloužení využívání Gripenů pomůže překlenout období, kdy budou do české armády postupně zaváděna letadla páté generace F-35.

včera

FK Dukla Praha

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou

Vedení fotbalové pražské Dukly, která se o víkendu dokázala zachránit v první lize poté, co v odvetě baráže porazila Vyškov až na penalty, se po třech letech rozhodlo rozloučit se s trenérem Petrem Radou. Kromě něho pak také nebudou na lavičce Pražanů pokračovat i jeho asistenti Michal Horňák a Pavel Medynský.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

včera

Zdravotníci v Olomouci čelili zraněnému opilci, hrozil jim smrtí. Co se děje v posledních letech, nemá obdoby, popsal primář urgentu

Agresivita pacientů na urgentních příjmech nemocnic, včetně Fakultní nemocnice Olomouc, rok od roku narůstá. Zdravotníci čelí vyhrožování i fyzickým útokům a musí často zvažovat, zda je práce na urgentním příjmu ještě únosná. Situace se podle pracovníků z FNOL v poslední době dramaticky zhoršuje.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy