Ve svém výzkumu zveřejněném v červnu 2020 se Ústav emipirických výzkumů STEM zaměřil na šiřitele dezinformací. V jejich pojetí se jedná o dobrovolné nebo amatérské šiřitele, kteří skrze distribuci dezinformací nerealizují svou přímou politickou agendu, přesto se ale zásadně podílejí na dosahu dezinformačních zpráv.
Konzumenti těchto zpráv totiž typicky pro důvěryhodnost obsahu považují za důležitější, odkud k nim zpráva přichází, nežli kdo je jejím původním autorem. Tradiční média přitom nemají u populace velkou důvěru. Výzkum zjistil, že téměř tři čtvrtiny občanů je přesvědčeno o tom, že velká média úmyslně zkreslují nebo vynechávají podstatné informace. 41 % občanů se tak takto vynechané informace snaží doplnit z jiných zdrojů.
STEM tak rozdělil obyvatele v rámci dezinformační scény do tří skupin: autoři, který dezinformace sami vytvářejí a kterých je méně než 1 % a je tedy obtížné je postihnout jednorázovým měřením, šiřitelé, kteří alespoň jednou měsíčně přeposílají dezinformace a hledače, kteří se o tyto dezinformace zajímají, ale aktivně je dál nepřeposílají. Ve svém výzkumu se přitom zaměřil na skupinu šiřitelů.
Šiřitele spojuje velká úroveň nedůvěry vůči médiím a elitám. Tuto nedůvěru mají v zásadě ke všem médiím, tedy nemají vybraná média, na která by se spoléhali. Ani „alternativní“ zdroje nepovažují za důvěryhodného spojence. Jejich přesvědčení je vedeno spíše tím, že je zdroje nutné kombinovat, protože každý zdroj má svou agendu. Obsah pak posuzují podle vlastního pohledu a důvěryhodnost zdroje pro ně nehraje roli. Sami přitom považují za dezinformační i některé články mainstreamových nebo veřejnoprávním médií.
Přestože se šiřitelé v mnoha ohledech liší, podařilo se v rámci výzkumu identifikovat dvě významné skupiny, které označují jako spontánní šiřitele a expertní šiřitele.
Spontánní šiřitel šíří neověřené informace bez většího přemýšlení a snaží se spíše navazovat sociální kontakty a patřit do nějaké skupiny. Oproti tomu expertní šiřitelé se snaží dosáhnout vlivu, sebepotvrzení a uznání, protože má silné přesvědčení, že rozumí médiím a společenskému dění.
Zahraniční srovnání
Identifikovat šiřitele dezinformací se pokoušeli i v zahraničí. Například abcNEWS identifikovali 6 různých skupin obyvatel, které šíří dezinformace.
Konspirační teoretici, kteří věří na alternativní vysvětlení různých událostí. Podvodníci, kteří se snaží oběti vyděsit a následně využít jejich křehké psychiky. Politici a zahraniční mocnosti, kteří se snaží připravit pole pro svojí agendu. Političtí operativci Rodina, přátelé a celebrity, což je velmi riziková skupina v tom ohledu, že velká část populace automaticky předpokládá, že informace od těchto šiřitelů jsou spolehlivé. Satirici – některé dezinformace vznikly původně jako vtip a byly tak i podávány, ale následným sdílením došlo k jejich záměně za reálné zpravodajství.S podobnou typologií přišla také BBC. To přineslo ještě jednu kategorii, tedy insidera nebo člověka zevnitř. Tento typ šiřitele se snaží zvýšit důvěryhodnost zprávy údajnou kvalifikací a vnitřními informacemi. Když ale dojde na ověření proklamované kvalifikace, zdaleka ne vždy se potvrdí.
Související
Den D se blíží, ale volba Trump - Harrisová už běží. Expertka Patricková pro EZ řekla, co vyvolává zmatek u voličů
Jak Seznam Zprávy mystifikují čtenáře: Článkem o bombě šíří ruskou propagandu
Boj proti dezinformacím a fake news , dezinformační weby , internet , výzkum , STEM/MARK
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
před 2 hodinami
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
před 3 hodinami
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
před 5 hodinami
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
před 6 hodinami
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
před 6 hodinami
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
před 7 hodinami
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
před 8 hodinami
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
před 9 hodinami
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
před 9 hodinami
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
před 10 hodinami
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
před 10 hodinami
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
před 11 hodinami
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
před 12 hodinami
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
před 13 hodinami
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
před 13 hodinami
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
včera
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.
Zdroj: Libor Novák