Kdo jsou šiřitelé dezinformací? Existuje hned několik kategorií

Konzumenti těchto zpráv totiž typicky pro důvěryhodnost obsahu považují za důležitější, odkud k nim zpráva přichází, nežli kdo je jejím původním autorem. Tradiční média přitom nemají u populace velkou důvěru. Výzkum zjistil, že téměř tři čtvrtiny občanů je přesvědčeno o tom, že velká média úmyslně zkreslují nebo vynechávají podstatné informace. 41 % občanů se tak takto vynechané informace snaží doplnit z jiných zdrojů.

STEM tak rozdělil obyvatele v rámci dezinformační scény do tří skupin: autoři, který dezinformace sami vytvářejí a kterých je méně než 1 % a je tedy obtížné je postihnout jednorázovým měřením, šiřitelé, kteří alespoň jednou měsíčně přeposílají dezinformace a hledače, kteří se o tyto dezinformace zajímají, ale aktivně je dál nepřeposílají. Ve svém výzkumu se přitom zaměřil na skupinu šiřitelů.

Šiřitele spojuje velká úroveň nedůvěry vůči médiím a elitám. Tuto nedůvěru mají v zásadě ke všem médiím, tedy nemají vybraná média, na která by se spoléhali. Ani „alternativní“ zdroje nepovažují za důvěryhodného spojence. Jejich přesvědčení je vedeno spíše tím, že je zdroje nutné kombinovat, protože každý zdroj má svou agendu. Obsah pak posuzují podle vlastního pohledu a důvěryhodnost zdroje pro ně nehraje roli. Sami přitom považují za dezinformační i některé články mainstreamových nebo veřejnoprávním médií.

Přestože se šiřitelé v mnoha ohledech liší, podařilo se v rámci výzkumu identifikovat dvě významné skupiny, které označují jako spontánní šiřitele a expertní šiřitele.

Spontánní šiřitel šíří neověřené informace bez většího přemýšlení a snaží se spíše navazovat sociální kontakty a patřit do nějaké skupiny. Oproti tomu expertní šiřitelé se snaží dosáhnout vlivu, sebepotvrzení a uznání, protože má silné přesvědčení, že rozumí médiím a společenskému dění.

Zahraniční srovnání

Identifikovat šiřitele dezinformací se pokoušeli i v zahraničí. Například abcNEWS identifikovali 6 různých skupin obyvatel, které šíří dezinformace.

Konspirační teoretici, kteří věří na alternativní vysvětlení různých událostí. Podvodníci, kteří se snaží oběti vyděsit a následně využít jejich křehké psychiky. Politici a zahraniční mocnosti, kteří se snaží připravit pole pro svojí agendu. Političtí operativci Rodina, přátelé a celebrity, což je velmi riziková skupina v tom ohledu, že velká část populace automaticky předpokládá, že informace od těchto šiřitelů jsou spolehlivé. Satirici – některé dezinformace vznikly původně jako vtip a byly tak i podávány, ale následným sdílením došlo k jejich záměně za reálné zpravodajství.

S podobnou typologií přišla také BBC. To přineslo ještě jednu kategorii, tedy insidera nebo člověka zevnitř. Tento typ šiřitele se snaží zvýšit důvěryhodnost zprávy údajnou kvalifikací a vnitřními informacemi. Když ale dojde na ověření proklamované kvalifikace, zdaleka ne vždy se potvrdí.