Kdo jsou šiřitelé dezinformací? Existuje hned několik kategorií

Ve svém výzkumu zveřejněném v červnu 2020 se Ústav emipirických výzkumů STEM zaměřil na šiřitele dezinformací. V jejich pojetí se jedná o dobrovolné nebo amatérské šiřitele, kteří skrze distribuci dezinformací nerealizují svou přímou politickou agendu, přesto se ale zásadně podílejí na dosahu dezinformačních zpráv.

Konzumenti těchto zpráv totiž typicky pro důvěryhodnost obsahu považují za důležitější, odkud k nim zpráva přichází, nežli kdo je jejím původním autorem. Tradiční média přitom nemají u populace velkou důvěru. Výzkum zjistil, že téměř tři čtvrtiny občanů je přesvědčeno o tom, že velká média úmyslně zkreslují nebo vynechávají podstatné informace. 41 % občanů se tak takto vynechané informace snaží doplnit z jiných zdrojů.

STEM tak rozdělil obyvatele v rámci dezinformační scény do tří skupin: autoři, který dezinformace sami vytvářejí a kterých je méně než 1 % a je tedy obtížné je postihnout jednorázovým měřením, šiřitelé, kteří alespoň jednou měsíčně přeposílají dezinformace a hledače, kteří se o tyto dezinformace zajímají, ale aktivně je dál nepřeposílají. Ve svém výzkumu se přitom zaměřil na skupinu šiřitelů.

Šiřitele spojuje velká úroveň nedůvěry vůči médiím a elitám. Tuto nedůvěru mají v zásadě ke všem médiím, tedy nemají vybraná média, na která by se spoléhali. Ani „alternativní“ zdroje nepovažují za důvěryhodného spojence. Jejich přesvědčení je vedeno spíše tím, že je zdroje nutné kombinovat, protože každý zdroj má svou agendu. Obsah pak posuzují podle vlastního pohledu a důvěryhodnost zdroje pro ně nehraje roli. Sami přitom považují za dezinformační i některé články mainstreamových nebo veřejnoprávním médií.

Přestože se šiřitelé v mnoha ohledech liší, podařilo se v rámci výzkumu identifikovat dvě významné skupiny, které označují jako spontánní šiřitele a expertní šiřitele.

Spontánní šiřitel šíří neověřené informace bez většího přemýšlení a snaží se spíše navazovat sociální kontakty a patřit do nějaké skupiny. Oproti tomu expertní šiřitelé se snaží dosáhnout vlivu, sebepotvrzení a uznání, protože má silné přesvědčení, že rozumí médiím a společenskému dění.

Zahraniční srovnání

Identifikovat šiřitele dezinformací se pokoušeli i v zahraničí. Například abcNEWS identifikovali 6 různých skupin obyvatel, které šíří dezinformace.

Konspirační teoretici, kteří věří na alternativní vysvětlení různých událostí. Podvodníci, kteří se snaží oběti vyděsit a následně využít jejich křehké psychiky. Politici a zahraniční mocnosti, kteří se snaží připravit pole pro svojí agendu. Političtí operativci Rodina, přátelé a celebrity, což je velmi riziková skupina v tom ohledu, že velká část populace automaticky předpokládá, že informace od těchto šiřitelů jsou spolehlivé. Satirici – některé dezinformace vznikly původně jako vtip a byly tak i podávány, ale následným sdílením došlo k jejich záměně za reálné zpravodajství.

S podobnou typologií přišla také BBC. To přineslo ještě jednu kategorii, tedy insidera nebo člověka zevnitř. Tento typ šiřitele se snaží zvýšit důvěryhodnost zprávy údajnou kvalifikací a vnitřními informacemi. Když ale dojde na ověření proklamované kvalifikace, zdaleka ne vždy se potvrdí.

Související

Bohumil Kartous Rozhovor

Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous

Jak silná je aktuálně česká dezinformační scéna? Jak se daří českému státu bojovat proti falešným zprávám a antisystémovým hnutím? A jaká jsou největší nebezpečí v internetovém prostoru? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly pedagoga a mluvčího Českých elfů Bohumila Kartouse, jenž je kromě toho také autorem dvou knih – No Future a nedávno vydané Future ON!.
Vít Rakušan Komentář

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?

Ministerstvo vnitra pod patronátem Víta Rakušana spustilo informační platformu Nenaletět.cz, která má sloužit pro veřejnost a informovat ji o aktuálních tématech i službách státu. Slovy samotného ministra vnitra má „informovat o tématech, která rezonují veřejným prostorem, a předcházet tak informačnímu šumu a nejasnostem.“ Tahle aktivita se zařazuje bok po boku dalším informačně-vzdělávacím snahám o zvyšování mediální gramotnosti a lepší informovanosti. Propagace formou letáků, tiskovin atd. přijde na nějakých 40 milionů a média si jí záhy zařadila do kolonky „boje proti dezinformacím.“

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news dezinformační weby internet výzkum STEM/MARK

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 54 minutami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy