Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou

Tým vědců analyzoval extrémně vzácný meteorit známý jako enstatitový chondrit, který vznikl přibližně před 4,6 miliardami let a je složením velmi podobný tomu, z čeho se pravděpodobně skládala raná Země. Pomocí výkonného urychlovače částic a techniky zvané XANES spektroskopie se výzkumníkům podařilo identifikovat množství vodíku přímo v meteoritu – a to nikoliv jako důsledek kontaminace, ale jako přirozenou součást jeho složení.

„Dlouho jsme se domnívali, že voda se na Zemi dostala díky šťastné náhodě, kdy ji zasáhly hydratované asteroidy,“ řekl pro CNN hlavní autor studie Tom Barrett. „Ale to, co jsme prokázali, naznačuje, že Země mohla mít dostatek vodíku už při svém vzniku, a tedy mohla být od počátku vlhká.“

Objev byl možný jen díky použití zařízení, které je k dispozici jen na několika místech na světě – běžná laboratoř by takové měření nebyla schopná provést. Barrett navíc dodává, že vodík je extrémně obtížné detekovat, zvláště v tak nízkých koncentracích, jaké se v meteoritech objevují.

Dotyčný meteorit, známý pod označením LAR 12252, byl nalezen v Antarktidě a již dříve byl předmětem analýzy francouzských vědců. Ti v roce 2020 zjistili, že některé části meteoritu – tzv. chondrule – obsahují stopy vodíku. Nová studie však šla mnohem dál a odhalila, že mnohem více vodíku je přítomno v jemném materiálu okolo těchto chondrulí, a to hlavně ve formě sirovodíku (H₂S).

„Byli jsme nadšení, když se v analýze objevil sirovodík, a to tam, kde jsme ho vůbec nečekali,“ popsal objev Barrett. „A protože je extrémně nepravděpodobné, že by tento sirovodík pocházel ze Země, představuje to silný argument pro teorii, že voda je původní součástí Země, nikoliv pozdějším přírůstkem.“

Studie také podnítila debatu o tom, nakolik hrály roli při zásobování Země vodou dopady asteroidů a komet. Barrett chce nyní analyzovat další podobné meteority a přesněji určit, jaký podíl vodíku byl přítomen už na počátku vývoje Země a kolik ho mohlo dorazit z vnějších zdrojů.

Spoluautor studie, profesor James Bryson, označuje výzkum za zásadní příspěvek k porozumění vzniku naší planety. „Zjištění, že původní materiál, z něhož se Země vytvořila, byl mnohem bohatší na vodík, než jsme si mysleli, podporuje myšlenku, že vznik vody byl přirozeným procesem, nikoliv náhodou.“

Ne všichni odborníci však s těmito závěry bez výhrad souhlasí. Planetární vědec Matt Genge z Imperial College London označil výsledky za zajímavé, ale upozornil, že nelze s jistotou vyloučit, že část vodíku v meteoritu vznikla během jeho dlouhého pobytu na Zemi. Meteorit podle něj ležel v Antarktidě možná stovky tisíc let, což komplikuje interpretaci výsledků.

Bryson na tyto námitky reagoval s tím, že tým udělal maximum pro minimalizaci kontaminace a že pouze malá část zjištěného vodíku – možná kolem 15 % – může pocházet z vody přítomné na Zemi. Zdůraznil však, že výzkum nepodceňuje roli asteroidů a komet, pouze přehodnocuje jejich význam v celkovém obrazu vzniku vody.

Ačkoliv tak tento objev zatím neznamená definitivní přepsání učebnic, otevírá dveře k novému pohledu na vývoj rané Země a podporuje teorii, že životodárná voda mohla být součástí planety od samého počátku její existence.