Objev univerzálních protilátek proti koronaviru má českou stopu

Kromě něj se na výzkumu švýcarských a amerických vědců podíleli také zástupci Českého centra pro fenogenomiku Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Mezinárodní tým prozkoumal více než deset milionů sekvenací koronaviru SARS-CoV-2, tedy přesných zápisů jejich genetické informace. Našel 15 míst, která se nemění ani s častými mutacemi a vznikem nových variant.

"Tato místa jsou stejná u všech variant SARS-CoV-2 i u všech ostatních koronavirů. Virus tam nemůže mutovat. Když se tyto nově objevené protilátky navážou na spikový protein koronaviru, způsobí to změny v jeho struktuře, a virus se tak nedokáže vázat na receptor na povrchu hostitelské buňky," uvedl Daniel Růžek z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Nové varianty koronaviru mají často i nové vlastnosti, díky nimž se vyhýbají lidskému imunitnímu systému lépe než předchozí. Snižuje to účinnost očkování i protilátek, na kterých byly založené i některé léky proti covidu-19. Takzvané monoklonální protilátky, které se v Česku začaly ve formě infuze nejohroženějším pacientům podávat na konci února 2021, proti současné variantě omikron prakticky nefungují.

Nové protilátky při této studii Růžkův tým testoval na buněčných kulturách a na speciálních laboratorních myších citlivých na infekci virem SARS-CoV-2. "V laboratorních experimentech jsme potvrdili, že protilátky blokují virovou infekci a chrání před onemocněním, a to i v nejnovějších variantách. Protilátky jsou nyní připraveny pro klinickou studii," doplnil další z autorů studie Martin Palus z téhož ústavu. Klinická studie je nutnou podmínkou pro schválení používání každého nového léku.

Se švýcarskými vědci Češi spolupracovali už před dvěma lety na vývoji specifické protilátky proti koronaviru, která už vstoupila do klinického testování. Ukázalo se ale, že proti variantě omikron nefunguje. Nová generace vznikla vylepšením konceptu těchto protilátek.

"Je pravděpodobné, že se objeví nové koronaviry. Naše výsledky naznačují, že už je možné vyvinout protiopatření, která jsou široce účinná proti současným i budoucím koronavirům," cituje centrum v tiskové zprávě hlavního autora objevu, kterým je ředitel Biomedicínského výzkumného ústavu ve švýcarské Bellinzoně Davide Robbiani.

Od začátku epidemie na začátku roku 2020 se investovaly mimořádné prostředky do vývoje nový léků a vakcín, které by bránily vážnému průběhu nemoci covid-19. Kromě protilátkových léků, které brání viru vstupovat do buněk, vznikala také nová antivirotika, která snižují schopnost viru množit se. V Česku jsou dostupné paxlovid a molnupiravir. Jako prevence vážného onemocnění a úmrtí byly připravené vakcíny. V Česku očkování jednou ze čtyř schválených látek podstoupilo asi 65 procent populace.