Revoluce v cestování: Supersonické letouny se vrací, po tragickém Concorde je tu XB-1

Supersonické cestování, které před lety slibovalo revoluci v letecké dopravě, se po dlouhé pauze vrací na scénu. Americká společnost Boom Supersonic plánuje uskutečnit historický milník – testovací let letounu XB-1, který má poprvé překonat rychlost zvuku. Událost se má odehrát 28. ledna v Mojave v Kalifornii, kdy letoun vzlétne v 7:45 místního času, píše CNN.

XB-1, známý také jako demonstrátor technologie, představuje první krok na cestě k vývoji komerčního nadzvukového letounu Overture. Tento ambiciózní projekt si už nyní získal velký zájem – aerolinky jako American Airlines, United Airlines a Japan Airlines si objednaly či předobjednaly celkem 130 těchto letadel.

XB-1, který dosud absolvoval 11 úspěšných testovacích letů, by měl během nadcházejícího letu dosáhnout rychlosti Mach 1.1 (zhruba 1 358 km/h). Dosavadní rekord letounu, Mach 0.95, byl dosažen při posledním testovacím letu 10. ledna. Pokud vše půjde podle plánu, půjde o první civilní nadzvukový letoun vyrobený v USA a zároveň o světově první nezávisle vyvinutý supersonický letoun.

XB-1 je navržen podobně jako legendární Concorde s dlouhým nosem a vysokým úhlem náběhu při vzletu a přistání, což pilotům ztěžuje výhled na ranvej. Na rozdíl od Concordu však XB-1 využívá pokročilý systém rozšířené reality, který zajišťuje dokonalou viditelnost bez potřeby pohyblivého „sklápěcího“ nosu, čímž se eliminuje přebytečná váha a složitost.

Letoun je vyroben téměř výhradně z uhlíkových kompozitů, které jsou pevné a lehké. Overture, jehož sériová výroba se plánuje ve speciálním závodě v Severní Karolíně, bude poháněn běžnými proudovými motory a schopen využívat až 100% udržitelné letecké palivo (SAF).

Boom Supersonic věří, že supersonické cestování se v příštích letech stane standardem. Generální ředitel společnosti Blake Scholl již v roce 2024 prohlásil, že věří v návrat nadzvukových letů a jejich zpřístupnění běžným cestujícím. Podle něj by Overture měl přepravovat 64 až 80 pasažérů rychlostí Mach 1.7, což je přibližně dvojnásobek rychlosti současných letounů.

Scholl dokonce vyjádřil ambici, aby jednou bylo možné „letět kamkoli na světě během čtyř hodin za 100 dolarů“. Tento cíl považuje za svou „severní hvězdu“, která ho motivuje k posunu technologie vpřed.

Na rozdíl od vývoje Concordu, který byl založen na nákladném testování fyzických modelů v aerodynamických tunelech, Boom Supersonic využívá digitální simulace. Ty umožňují provést stovky testů přes noc za zlomek nákladů, což významně urychluje vývoj a snižuje náklady.

Boom Supersonic také sází na udržitelnou budoucnost. Ačkoli SAF zatím není dostatečně rozšířené a jeho cena je vysoká, Scholl věří, že se stane standardem pro dálkové lety.

Vzhledem k pokroku v oblasti aerodynamiky, materiálů a pohonných systémů se zdá, že návrat nadzvukové dopravy je na dosah. Pokud vše půjde podle plánu, Overture by mohl začít létat do konce tohoto desetiletí, čímž by otevřel novou kapitolu v dějinách letecké dopravy. 

Související

Koncept letadla Overture

Nadzvukové létání se po 20 letech vrací. Je ale potřeba vyřešit zásadní problém

Po více než dvou dekádách od vyřazení slavného Concordu se nadzvukové lety vracejí do hry – tentokrát možná i nad pevninskými Spojenými státy. Boom Supersonic, ambiciózní startup z Colorada, pracuje na vývoji letadla Overture, které má být prvním komerčním nadzvukovým letounem od dob Concordu. K tomu ale bude potřeba odstranit jeden zásadní zákaz: létání nadzvukovou rychlostí nad pevninou USA.
Boom Supersonic XB-1

Návrat nadzvukových letadel zkrátí lety do USA na pět hodin. Čeká nás revoluce v letecké dopravě?

Před několika dny zaznamenala letecká doprava významný milník, když americká společnost Boom Supersonic úspěšně překonala rychlost zvuku se svým demonstračním letounem XB-1. Stalo se tak poprvé od vyřazení legendárního Concordu v roce 2003, kdy se nevojenský pilotovaný letoun dostal za hranici Mach 1. Tento úspěch je prvním krokem v ambiciózním plánu společnosti, která chce do roku 2029 uvést do provozu komerční nadzvukový letoun pro přepravu cestujících.

Více souvisejících

Boom Supersonic XB-1

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy