Ruská chlouba? Transsibiřská magistrála: Nejdelší železnici světa stavělo 60 tisíc lidí 26 let

HISTORIE - Loni to bylo sto let, co byla dokončena nejdelší železnice světa, ruská Transsibiřská magistrála. Projekt budovaný za doby carismu tak byl dokončen "za pět minut dvanáct", právě v období, kdy se vláda carů v Rusku chýlila ke konci. Co jste o tomto technickém kolosu dosud nevěděli?

Plán na vybudování železnice byl poprvé představen v polovině 19. století. Tehdy se o zakázku ucházelo velké množství zejména zahraničních společností. Stavba samotná však započala až o čtvrtstoletí později, v roce 1881 za vlády cara Alexandra III. Zahraniční společnosti zakázku nedostaly, car chtěl zcela omezit vliv cizinců na trať a železnici mělo vlastnit pouze carské Rusko.

Málokdo ví, že většina úseků nekonečné železnice byla hotová dávno před oficiálním otevřením magistrály v roce 1916 (loni uplynulo sto let od jejího dokončení). Za celkové zpoždění zprovoznění tratě mohl most přes řeku Amur. Ten je dlouhý celých 26 kilometrů a je tak nejdelším mostem na celé železnici. Na trati pracovalo neuvěřitelných 60 tisíc dělníků, většina z nich byli vojáci. Stavba trvala rovných 26 let.

Výstavba vyšla carskou kasu na obrovské sumy. V důsledku toho došlo k úpravám a zkracování železnice, což s sebou neslo řadu komplikací. Údržba samotné železnice je nákladná i dnes. Pro současné Rusko je však spojnice Moskvy a Vladivostoku nesmírně důležitá. Projíždí po ní až třetina ruského exportu do zahraničí. Odhadovaná cena stavby se pohybuje kolem 350 milionů rublů ve zlatě.

Nejdelší tunel na magistrále je dva kilometry dlouhý

Samotná magistrála v podstatě sestává ze tří částí – Trans-mongolské z Moskvy do Pekingu, Trans-manchurianské z Pekingu na Sibiř a z Trans-sibiřské z Moskvy do Vladivostoku, její non-stop průjezd trvá pouhý týden.  Před výstavbou magistrály museli cestující využívat Východočínskou železnici – cesta trvala o celých 9 dní déle.

Se svými neuvěřitelnými 9 288 kilometry tato nejdelší přímá železnice z Moskvy do Vladivostoku projíždí celkem osmdesáti městy, překonává 16 velkých řek včetně Volhy, Obu, Jeniseje a Amuru. Nejdelším tunelem na trati je dva kilometry dlouhý. Pasažér, který absolvuje celou cestu, projede přes osm časových pásem! Na celém území Ruska však na hodinách všude najdete moskevský čas. Zmatek pak nastane při průjezdu Mongolskem a Čínou.

Nejen převoz surovin a produktů, ale i luxusní zájezdy

Zajímavostí je, že železniční systémy Mongolska a Ruska používají jiné rozměry pro soupravy než Čína. Při každém průjezdu Čínou tak dochází k zvednutí každého vagonu a změně podvozku, aby se mohlo pokračovat v cestě. Kompletně elektrifikována byla magistrála až v roce 2002.

Kromě čistě obchodních vlaků se lze na magistrále setkat také s luxusnějšími soupravami, které přepravují movitější klienty. Taková souprava vyráží na trať pouze v sezóně a pouze jednou do měsíce. Nejlákavější je pro turisty jistě nejhlubší jezero světa – Bajkal, ale i Mongolsko se svými přírodními krásami, zejména obrovskou pouští Gobi. Tyto luxusnější výlety využívají kromě movitých Rusů zejména Číňané. Nabídky na neopakovatelný, zpravidla dvoutýdenní zážitkový zájezd po kolejích Ruska nabízejí i české cestovní kanceláře. 

Mezi desítkami tisíc přepravovaných osob ročně však dominují zejména „domácí“ – Rusové. Právě Rusové mají s nejdelší železnicí světa smělé plány. Uvažuje se o prodloužení, respektive modernizaci tratě z Moskvy do rakouské Vídně, modernizována by měly být i trať směřující z Moskvy do Německa přes Polsko. 

Související

Více souvisejících

Moskva Rusko Transsibiřská magistrála

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 38 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy