
HISTORIE - Dějiny počítačů se podle inženýrů a odborníků na techniku začaly psát po druhé světové válce, přičemž jejich rozmach zažíváme až v posledních desítkách let. Historici by ale nesouhlasili, tvrdí totiž, že zřejmě prvním výpočetním strojem v historii lidstva je takzvaný Mechanismus z Antikythéry, starý přes 2000 let.
Historie prvních moderních počítačů se začala psát v roce 1943, kdy začal vývoj stroje značeného jako ENIAC (Electronic Numerical Integrator And Computer). Postavili jej na Moore School of Electrical Engineering pensylvánské univerzity v americké Filadelfii a jde o první elektronický číslicový programovatelný počítač v historii.
Pokud sáhneme hlouběji do historie, dostaneme se ke kalkulačkám nulté generace, za které jsou považovány elektromechanické počítače využívající většinou relé. Ty sestrojil německý inženýr Konrad Zuse v roce 1936 a jde o stroje pracující ve dvojkové soustavě známé jako Z1, Z2 a Z3.
Ani v 19. století ale nebyly počítací stroje úplnou novinkou. V roce 1833 navrhnul Charles Babbage analytický stroj Analytical engine, který se stal prvním univerzálním úplným počítačem, který dokáže emulovat jiné stroje pouhou změnou programu bez nutnosti fyzické přestavby. Jako vstupní médium měl používat děrné štítky a pohánět jej měl parní stroj, v tomto případě zůstalo ale pouze u návrhu a do praxe byl stroj uveden až o několik let později.
Děrné štítky nebyly samy o sobě úplnou novinkou. V roce 1801 je poprvé použil francouzský vynálezce Joseph Marie Jacquard v tkalcovském stavu a i tento okamžik je považován za milník v historii počítačů. Štítky tehdy vycházely z konceptu děrovaného papíru, který o rok dříve použil Basile Bouchon.
Vše, co vzniklo do té doby, byly už prakticky vzato pouze kalkulačky. V roce 1820 vytvořil Charles Xavier Thomas první sériově vyráběný kalkulátor, takzvaný Thomasův Arithmometr, který uměl schopný sčítat, odčítat, násobit a dělit. S podobným konceptem přišel o několik set let dříve francouzský matematik Blaise Pascal, který v roce 1642 vyrobil počítací stroj, který uměl ale pouze sčítat a odčítat.
V roce 1623 vymyslel Wilhelm Schickard mechanický kalkulátor, který vytvořil z ozubených koleček z hodinových strojků, ani v tomto případě ale nemůžeme hovořit o nejstarším počítacím stroji na světě. Jeho historie totiž sahá ještě dál, do doby před naším letopočtem.
Záhadný mechanismus se ukázal jako počítač
V roce 1900 objevil řecký potápěč Elias Stadiatos vrak římské nákladní lodi poblíž ostrova Antikythera. Ze dna moře posléze vytáhli potápěči několik soch a kámen, ze kterého vystupovalo ozubené kolo. Jak se nakonec ukázalo, nešlo o kámen, ale bronzový stroj v dřevěném rámu, který měl rozměry zhruba 33x17x9 centimetrů. To je vše, co můžeme o tomto mechanismu s jistotou říct.
Mechanismus z Antikythéry, jak byl stroj pojmenován, byl vyroben mezi roky 150 př. n. l. a 100 př. n. l., odkud přesně pochází ale není známo. Stejně tak dodnes historici neví, kdo jej sestavil ani proč byl naložen na římskou loď.
Poměrně dobře ale můžeme odhadnout, k čemu mělo zařízení složené z 37 ozubených koleček se dvěma ciferníky sloužit. Bylo určené k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce a umělo předpovídat jejich zatmění. Podle odborníků zřejmě nebyl tento stroj jediný svého druhu a i římský filozof Marcus Tullius Cicero se ve svých dílech zmiňuje o stroji, který uměl napodobit pohyby Slunce, Měsíce a hvězd.
Žádná další zařízení podobného druhu ale zatím nalezena nebyla a otázkou zůstává proč. Stejně tak se ale historici ptají, proč nedokázala žádná jiná civilizace po stovky let vytvořit podobně složitý stroj. Diferenciální převody, které zařízení využívá, se totiž poprvé vyjma Mechanismu z Antikythéry poprvé použily až v 16. století, úrovní konstrukce a miniaturizace ale stroj dokonce odpovídá až mechanismům vymyšleným v 18. století.
Související

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Čtrnáctý papež Lev. Čím se zapsali do historie jeho stejnojmenní předchůdci?
historie , počítače , Mechanismus z Antikythéry
Aktuálně se děje
před 15 minutami

Policie vyšetřuje násilnou smrt ženy v Pardubickém kraji. Tělo se našlo v lese
před 40 minutami

USA proti všem. Američané vetovali požadavek okamžitého příměří v Gaze
před 1 hodinou

Rusko v závodě o nadvládu na nebi nad Ukrajinou spoléhá na Čínu
před 1 hodinou

Bouřky dnes udeří na východě. Hrozí supercely a intenzivní lijáky
před 2 hodinami

Na Příbramsku uhynulo až tisíc prasat. Může za to silná bouřka
před 2 hodinami

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby
před 3 hodinami

Izraelci našli v Gaze těla dvou rukojmích. Vrátíme všechny, vzkazuje Netanjahu
před 3 hodinami

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda
před 4 hodinami

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území
před 4 hodinami

Středeční bouřky naplnily potenciál. Kroupy měly i čtyři centimetry
před 4 hodinami

Trump nařídil vyšetřování Bidena kvůli jeho duševnímu stavu. Rakovina už ho nezajímá
před 5 hodinami

Bitcoiny řešila vláda i Bezpečnostní rada státu. Fiala rozdal úkoly
před 5 hodinami

Trump zakázal občanům z 12 států vstup na území USA
před 7 hodinami

Počasí: Nový den, nové varování před bouřkami. Česku se nevyhnou ani dnes
včera

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let
včera

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou
včera

Tragický požár v Praze. Na Barrandově hořel byt, jeden mrtvý
včera

V Česku se stále potuluje medvěd. Zachytila ho fotopast
včera

Trump si znovu telefonoval s Putinem. Ukrajinci mají očekávat ruskou odvetu
včera
Dva nové bloky v Dukovanech postaví Korejci. Vláda s nimi podepsala smlouvu
Česko postaví dva nové bloky jaderné elektrárny Dukovany. Vláda okamžitě reagovala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil předběžné opatření, a podepsala smlouvu na stavbu dvou bloků s jihokorejskou společností KHNP.
Zdroj: Jan Hrabě