Bludný Holanďan plný krys? Záhada sovětského parníku ještě nemá konec

Někoho možná překvapí, kolik se potuluje po světových oceánech bezprizorních plavidel. Vžil se pro ně termín Bludný Holanďan. Mezi ty nejznámější patří legendární Mary Celeste, ale zdaleka není v historii námořní plavby jedinou.

Herečka Ljubov Petrovna Orlova (Любо́вь Петро́вна Орло́в) byla jednou z prvních známých hereckých hvězd a podle některých pramenů dokonce oblíbenkyně Josifa Stalina. Její slávu ji dokonce předpovídal legendární Fjodor Šaljapin, a to v době, kdy jí bylo sedm let. Svůj poslední film Skřivánek a Lyra (Cкворец и Лира) natočila dva roky před svou smrtí v roce 1975. O rok později byla na její počest pojmenována loď třídy Marija Jermolova (nebo též projekt 1454).

Arktická výletní loď Ljubov Orlova o výtlaku 4521 BRT nebyla žádnou obří lodí na bázi Titanicu nebo pozdějších kolosů Normandie, Queen Mary či Queen Elizabeth. Protože se počítalo s její plavbou v oblasti častého výskytu ledových ploch, byl její trup upraven podle finsko-švédské specifikace L1. Postavila ji jugoslávská Titova loděnice Uljanik plovidba v Pule společně s dalšími šesti plavidly, která většinou nesla jména ruských umělkyň.

Loď provozovala Dálněvýchodní námořní společnost (Дальневосточное морское пароходство), dnešní FESCO Transportation Company, která i v dobách Sovětského svazu sídlila ve Vladivostoku. Její služba trvala až do roku 1999, kdy se jí FESCO rozhodlo podrobit důkladné rekonstrukci a najímat jako charterové plavidlo. Nejdřív plula pod vlajkou Marine Expeditions, poté si ji najímala společnost Quark Expeditions k cestám do Antarktidy, Cruise North Expeditions zase do Arktidy.

Začátek konce

Kritické problémy začaly pro Ljubov Orlovu v roce 2006. psal se 27. listopad a loď u Deception Island (Jižní Shetlandy) najela na podmořskou skálu. Nebyla schopná se vlastními silami vyprostit, takže musela počkat na španělský ledoborec Las Palmas, který loď uvolnil z nedobrovolného vězení. Ljubov Orlova poté vlastním pohonem doplula do cíle své plavby v Ushuaia na Sierra del Fuego (Ohňová země).

Od té doby se dalo říci, že se parníku lepila smůla na kormidlo. Několik dalších plánovaných plaveb kvůli zhoršujícímu se technickému stavu bylo zrušeno, takže nakonec skončila Ljubov Orlova v kanadském přístavu St. John’s na New Foundlandu. Tady byla zadržena kvůli dluhu ze strany Cruise North Expeditions, který se vyšplhal až do výše 251 000 dolarů. Dalším důležitým faktem bylo 51 členů posádky, kterým nebyla po pět měsíců vyplacena mzda. Takže od září 2010 až do února 2012 byla Ljubov Orlova držena v docích, poté byla provedena nucená dražba lodi. Nakonec ji za 275 000 $ získal podnikatel Reza Shoeybi, majitel firmy Neptune International Shipping. Hodlal ji dopravit do Dominikánské republiky a tam prodat do šrotu – odhadem za ní hodlal utržit až 800 000 dolarů.

Nedbalost? Záměr? Náhoda?

Problém byl v tom, že plavidlo po 18 měsíců trčelo v přístavu a nikdo na něm nic nedělal. Přístavní dělníci prohlásili, že Ljubov Orlova byla v tak dezolátním stavu, že by transport nevydržela. Proto byly chvatně provedeny úpravy a na scéně se objevil tažný remorkér Charlene Hunt (výtlak 157 BRT) společnosti Hunt  Marine. Z přístavu vytáhl loď 27. ledna 2013, ovšem po dni vlečení se zpřetrhala lana a veškeré pokusy o jejich znovunavázání selhaly. Zabránilo v tom značně rozbouřené moře, třímetrové vlny a vichr o síle 35 km/h. Zhroucený Shoeybi prohlásil, že ho tato událost zruinovala, protože přišel o dvanáctileté úspory.

Loď se nacházela v kanadských vodách a společnost Husky Energy pověřila zásobovací loď Atlantic Hawk, aby držela Ljubov pod kontrolou. Plavidlo totiž mířilo k jihovýchodnímu konci poloostrova Avalon a stávalo se hrozbou pro ropné plošiny. Atlantic Hawk se k Ljubov přiblížil 31. ledna 2013, ale spokojil se jenom s tím, že volně plující loď sledoval.

Na začátku února překonala Ljubov Orlova hranici mezinárodních vod a Kanadu přestala zajímat. Společnost Trasportation Canada uvedla, že nemá důvod dále plavidlo sledovat, protože pro vrtné plošiny, jejich personál nebo mořskou dopravu nepředstavuje nebezpečí, navíc by za ní měl i nadále zodpovídat vlastník, v tomto případě Reza Shoeybi nebo jeho společnost. Dne 4. února 2013 byla vydána zpráva, že se loď nachází asi 250 námořních mil od St. John’s (zhruba 50 mil od hranice kanadských vod).

Loď se mohla vydat kamkoli od norských osad až po africké pobřeží. Ještě dvakrát byl zachycen její signál, 23. února nějakých 1300 mil od irského pobřeží. O pět dní později už se o její přítomnosti zmínila média na Islandu a v Irsku. Současně vyslala National Geospatial-Intelligence Agency varování pro menší plavidla o přítomnosti velké lodi.

Pod vodou nebo na vodě?

Existuje zařízení EPIRB (Emergency Position-Indicating Radio Beacon), které dle mezinárodního práva musí být nainstalováno na každém záchranném člunu. Při jeho spuštění na vodu vyšle paprsek, který spolehlivě udá GPS plavidla. Aktivace EPIRB může proběhnout jak manuálně, tak automaticky. A právě takový signál byl zachycen 700 mil od irského pobřeží Kerry. Podle něj by v případě Ljubov Orlove mohlo dojít k takové situaci, že se dostala pod vodu, jenže 13. března se objevil další signál a z jiného místa. A záhada byla na světě.

Záležitosti se chopily britské bulvární deníky The Sun a Daily Mirror a spustily kampaň, děsící obyvatele Království před zmutovanými krysami z paluby Ljubov. Přitom nikdo neměl důkaz, že se něco takového na lodi odehrává, pouze hlášku jistého belgického dobrodruha Pima de Rhoodese, který se hodlal na palubu lodi dostat. Pokud by ji nalezl, hodlal její útroby nacpat jedem, ale Ljubov vůbec nenašel. Na místě posledního výskytu lodi bylo pusto, takže i když se poté psalo o jejím potopení, nebylo možné to tvrdit s jistotou. Jak uvedla ekologická organizace Robin de Bois, rizika jsou velmi vážná: „V případě kolize, potopení nebo havárie se z lodi uvolní palivo, jiné toxické látky, azbest, rtuť a další nerozložitelný plovoucí odpad.“ Šéf irské pobřežní hlídky Chris Reynolds byl podstatně střízlivější. „Za posledních pár měsíců jsme zaregistrovali pár velkých bouří. Jenže ne dost velkých na to, aby dokázaly tak velké plavidlo potopit. Je třeba zachovat opatrnost.“

Jak je to s těmi krysami

Důkaz, že by se na palubě vyskytovaly agresivní hlodavci, tedy neexistuje, ale také nejde jednoznačně tvrdit, že jde pouze o bulvární nesmysl. Odborníci nevylučují, že by taková situace mohla nastat. Krysy v podpalubí jsou tradičním námořním jevem a není důvod předpokládat, že Ljubov Orlova by měla být výjimkou. Když se parník nacházel rok a tři čtvrti v přístavu St. John’s a kanadská vláda rokovala o jejím dalším osudu, nesměl nikdo z lodi nic odnést, a to ani zboží podléhající rychlé zkáze. Tedy ideální prostředí pro inkriminované hlodavce.

Jak uvádějí odborníci i námořníci, krysy dokáží přežít i za těžkých podmínek. Ovšem po roce, pokud není loď zásobována, nutně dojde k boji o přežití – silnější zvířata začnou útočit a požírat slabší jedince.

Na první pohled by se mohlo zdát, že stačí do určité oblasti vyslat pátrací týmy, ale s ohledem na obrovskou plochu oceánu to není vůbec jednoduché. Navíc opravdu neexistují indicie, kde by se parník mohl nacházet, protože v posledních místech indikovaných EPIRB se nic nenašlo. Čtyři roky po posledním výskytu Ljubov Orlove tedy nemůžeme s určitostí říci, že se loď potopila. Ovšem stejně tak nejsou k dispozici důkazy, že tento novodobý Bludný Holanďan brázdí nadále vody Atlantického oceánu.

Související

Opuštěná loď duchů plná krys se blíží ke břehům Velké Británie

Loď duchů plná nakažených krys míří k břehům Velké Británie

Londýn - Loď duchů - bývalá sovětská výletní loď Ljubov Orlova - podle všeho míří ke břehům Velké Británie. Víc než rok o tomto stometrovém plavidle nikdo nic neví. Je volně unášeno Atlantikem. Na palubě jsou prý jediní pasažéři - nakažené krysy. To Britům, a nejen jim, nahání strach.

Více souvisejících

Loď Ljubov Orlova Atlantický oceán Krysy Námořnictvo

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy