Homosexuál nebo ne? Nová umělá inteligence vás odhadne podle fotky

Studie ze Stanfordské univerzity v Kalifornii tak vyvolala otázku, zda se sexuální orientace u člověka vyznačuje nějakými obličejovými rysy. Počítač na základě algoritmů dokázal správně odhadnout sexuální preferenci u 81 procent mužů a 74 procent u žen. Vypadá to, že technologie má mnohem lepší "gay radar" než lidi. Tento výzkum se však velmi znelíbil ochráncům lidských práv, kteří varují před zneužitím technologie k hrubému zásahu do osobní soukromí a diskriminaci LGBT menšiny na základě stereotypů.

Uměla inteligence analyzovala přes 35 tisíc fotek z různých veřejných internetových seznamek po Spojených státech. Její program pracoval s tím, že homosexuálové se vyznačují některými genderově atypickými rysy a výrazy, což v podstatě znamená, že muži se jeví víc "zženštilí" a naopak. Ze shromážděných dat pak vyplynulo, že homosexuální muži mají obvykle užší čelist, delší nos a větší čelo, naopak ženy měly zase větší čelist, ale menší čelo než heterosexuálky. Do testu byli zapojení i lidé, kteří však správně odhadli jen 61 procent mužů a 54 procent žen. Pokud měly počítače k dispozici alespoň 5 fotek u jedné osoby, pak byla úspěšnost odhadu až 91 procentní.

Průzkum tak ukázal, že tváře obsahují mnohem víc informací, než co dokáže lidský mozek vnímat a interpretovat. Podle vědců to taky podporuje přesvědčení, že za homosexuální orientaci může účinek hormonů ještě před narozením, to má pak vliv i na to, jakým způsobem se naše tvář vyvíjí. Nižší úspěšnost určení u žen je podle vědců dáno tím, že něžné pohlaví je mnohem méně sexuálně vyhraněné než jejich genderový protějšek.

Zatímco pro vývojáře umělé inteligence je test velkým úspěchem, výzkum se velmi znelíbil ochráncům lidských práv, kteří varují před zneužitím technologie k hrubému zásahu do osobní soukromí a diskriminaci LGBT menšiny na základě stereotypů. Státy mají databáze s osobními informacemi a fotografií každého občana a sexuální orientace jednotlivců by tak mohla být odhalená bez jejich souhlasu.

Autoři však kontroverzi odmítají. "Zneužití je znepokojivé, ale stává se to s každou technologií, pokud se dostane do špatných rukou," řekl řekl Nick Rule, profesor psychologie z Toronta, který se na studii podílel. Politici by například mohli data použít tak, aby mohli svoje volební kampaně přizpůsobit určitým skupinám. Podle vědců totiž obličej ukrývá víc informací než jen naši sexualitu. Algoritmus by dokázal i říci, jaký politický názor lidé zastávají, psychické rozpoložení i osobnost.