V pátek 11. března 2011 udeřilo na severovýchodě Japonska zemětřesení o síle devíti stupňů. Vyvolalo desetimetrovou přívalovou vlnu cunami, která zničila stovky kilometrů pobřeží ostrova Honšú a mimo jiné také jadernou elektrárnu Fukušima. Šlo o největší jadernou katastrofu od dob Černobylu a dodnes nikdo nevěděl, jak to uvnitř elektrárny vypadá.
Zemětřesení o síle devíti stupňů a následná přívalová vlna cunami připravily 11. března v Japonsku o život téměř 19 tisíc lidí a způsobily největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986.
Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladící systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě si vyžádal evakuaci asi 160 tisíc osob. Dodnes se na 123 tisíc z nich nemůže vrátit domů.
Samostatnou kapitolou je osud elektrárny jako takové. Při havárii došlo k závažnému poškození tří tlakových nádob reaktoru a vznikal vodík, který byl následně příčinou tří mohutných explozí. Tyto přispěly k úniku a rozptýlení radioaktivních látek, které dočasně způsobily okolí elektrárny neobyvatelným.
Nejhůře postižený je vnitřek elektrárny. Koncentrace radiace je uvnitř tak vysoká, že v něm absolutně nic nepřežije a nemohou se do ní dostat ani roboti. V lednu se podařil vědcům první milník, kdy dálkově ovládanou kamerou odhalili pod reaktorem číslo 2 černou hmotu, zbytek vysoce radioaktivních uranových palivových tyčí.
Zatím nikdo ale nebyl schopen přiblížit se k reaktoru, až dodnes. Nový robot vyrobený z materiálů, které jsou odolné vůči záření, je vybavený senzorem, který mu umožňuje vyhnout se obzvláště nebezpečným oblastem. Poprvé od havárie se tak lidé prostřednictvím stroje dostali na místo, které způsobilo utrpení desetitisíců lidí.
Podle serveru New York Times ale celé okolí stále silně zamořeno a ještě nějakou dobu potrvá, než bude zahájeno odstraňování roztaveného uranového paliva z reaktorů. Předpokládá se, že by první kroky mohly započít v roce 2021.
Úřady ale zatím neví, kterým reaktorem začít. Očekává se však, že bude trvat 30 až 40 let, než dokončí úklid celé elektrárny, a celý proces Japonsko vyjde na desítky miliard dolarů.
Související
Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie
Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci
Vědci , Jaderná elektrárna Fukušima
Aktuálně se děje
včera
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
včera
Ochrana prince Williama a jeho rodiny selhala. Ve Windsoru se loupilo
včera
RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií
včera
Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku
včera
Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové
včera
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
včera
Podezřelý incident v Baltském moři. Podmořský kabel je mimo provoz
včera
Fico se čertí kvůli rozhodnutí Bidena. Jde o militantní krok USA, prohlásil
včera
Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu
včera
Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo
včera
Svět reaguje na rozhodnutí USA o úderech v Rusku. První státy jej uvítaly
včera
Rusko rozpoutalo masakr v Oděse. Zaútočilo na bytovku i univerzitu, 10 mrtvých a desítky zraněných
včera
Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl
včera
Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku
včera
Počasí se zklidnilo, ceny začnu klesat? Potravinářský gigant popsal, co se dnes děje
včera
Počasí: Meteorologové varují před větrem. Pocitovou teplotu srazí dolů
včera
Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi
včera
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
včera
Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?
včera
Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina
Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.
Zdroj: Libor Novák