Nejdelší válka současnosti stále trvá skoro 70 let. Se zemí, které se všichni bojí

Severokorejská vojska vpadla na území jižního souseda ráno 25. června roku 1950. Severní Korea chtěla sjednotit území celého poloostrova pod vládu Strany práce. Pozemní vojska, která kryla dělostřelecká palba, čítala podle odhadů na 175 tisíc mužů a 150 tanků. Při vpádu bylo využito i na 172 vojenských letadel. 

Početně na tom byl jih hůře (cca 93 tisíc mužů), nicméně tamní vojáci disponovali americkými zbraněmi a prošli také výcvikem pod dohledem amerických specialistů. Armáda však trpěla nedostatkem obrněné techniky a letounů. Postup Severokorejců byl bleskový, už po třech dnech stáli vojáci KLDR na předměstích hlavního města Jižní Koreje Soulu. 

I když Severokorejci zničili tamní letiště, ještě předtím se podařilo většině jihokorejské reprezentace v čele s Li Syn-manem. Většinu území Jižní Koreje KLDR obsadila do poloviny srpna. 

Rozpoutání války bylo pro svět šokem. Týden před jejím vypuknutí státní tajemník USA Acheson ve zprávě pro Kongres oznámil, že válka není pravděpodobná. Válka formálně nikdy neskončila. Největších ztrát podle odhadů utrpěla Severní Korea a Čínská lidově demokratická republika - celkem kolem 600 tisíc padlých. 

Do války se v průběhu let 1950-1953 zapojila několik států, většina v rámci mandátu OSN. Po bok Jižní Koreje a Spojených států se tak zapojilo například Turecko, Kanada, Řecko, Francie nebo Thajsko. Na stranu KLDR se postavila Čína, Sovětský svaz a zdravotnickou podporu muselo poskytnout i komunistické Československo nebo Polsko.

Válka skončila po třech letech. Hraniční čára mezi oběma státy zůstala téměř na té linii, na které byla před konfliktem, tedy poblíž 38. rovnoběžky. Boje byly ukončeny na základě smlouvy o příměří, nikoliv na základě mírové dohody. V oblasti hranice bylo zřízeno demilitarizované pásmo, které dělí ploty s ostnatnými dráty. Jde o nejhlídanější hranici na světě. Válka způsobila to, že americký prezident Truman už nebyl znovu zvolen, odstoupil po prohraných primárkách v New Hampshiru.

Severní Korea pod vedením Kim Čong-una v roce 2013 vypověděla všechny smlouvy o vzájemném neútočení. Učinila tak v reakci na uvalení sankcí ze strany OSN kvůli korejským jaderným testům. Napětí v oblasti stouplo poté, co byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump, který severokorejský režim označil za problém, který je třeba vyřešit.

Na motivy korejského konfliktu byl natočen i velmi úspěšný americký seriál MASH (Mobile Army Surgical Hospital). Diváci mohli sledovat příběhy z válečného prostředí chirurgické nemocnice mezi lety 1972 a 1983. Ač šlo o tematický vážný seriál, byl natáčen jako sitcom. Seriál byl oceněn 14 cenami Emmy.