Tajemství supertajné pevnosti: Proč symbol studené války NORAD 11. září selhal?

V roce 2006 došlo k ukončení provozu Severoamerického velitelství protivzdušné obrany (NORAD) umístěném v Čejenské hoře v Coloradu. Hrozba ruského raketového útoku proti USA se prý snížila na minimum. Pentagon se ale předloni rozhodl základnu modernizovat a znovu využívat. NORAD by totiž mohl uchránit citlivá čidla a servery od útoku ve formě elektromagnetického pulzu. Unikátní komplex, který má při ochraně vzdušného prostoru Spojených států téměř stoprocentní úspěšnost, pochybil zatím pouze v jednom případě. 11. září 2001.

Podle novináře Jamese Nye je Čejenská hora jedním z důležitých symbolů studené války. Vojenský komplex, jenž se uvnitř této žulové skály ukrývá, svou rozlohou připomíná menší město. Americká armáda základnu vybudovala tak, aby odolala sovětskému jadernému útoku.

Dlouhou dobu ji využívalo Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (SVPO) k pátrání po nepřátelských raketách. Také se s ní počítalo jako s velící a řídící centrálou v případě vypuknutí třetí světové války. 

Do širšího povědomí se pevnost NORADu dostala v roce 1983, kdy se stala dějištěm amerického filmu Válečné hry. Režisér Ronald Emmerich pak o necelých deset let později na základnu ve svém filmu umístil Hvězdnou bránu.

Vojenský komplex se nachází v uměle vytvořené jeskyni, jíž Američané vytesali v 60. letech minulého století. Zevnitř základny mohli američtí vojáci v případě sovětského útoku nechat odpálit vlastní jaderné zbraně. V roce 2006 došlo k přesunutí základny SVPO do nedaleké letecké základny Petersen u města Colorado Springs. 

Bomba o síle 30 megatun nemá šanci 

Vojenská zařízení, v níž je kromě NORADu umístěno i Americké severní velitelství (USNORTHCOM) se nachází asi 70 metrů pod povrchem žulové skály a jsou umístěna v 15 třípatrových budovách. Proti nukleárnímu útoku a seismickému pohybu je chrání systém tvořený asi tisícem pružin. Měl by vydržet i přímý zásah a následnou explozi o síle až 30 megatun.

Vysoce odolná brána do komplexu váží 25 tun. Na základně v současné době pracuje 1100 lidí, jež mají uvnitř k dispozici vlastní zdroj pitné vody a energie ve formě baterií.

SVPO a společné americko-kanadské velení monitorovalo v době studené války z Čejenské hory oblohu a vyhodnocovalo hrozby v podobě raket, letadel a vesmírných objektů. Admirál Tim Keating, jeden z vysokých důstojníků SVPO, v roce 2006 řekl, že „raketový útok z Číny nebo z Ruska je [dnes] velmi nepravděpodobný.“ Větší nebezpečí představuje terorismus, a proto Keating a jeho spolupracovníci „doporučili neudržovat Čejenskou horu v provozu 24 hodin 7 dní v týdnu.“ 

Supertajná pevnost se stoprocentní úspěšností

Primárním cílem vojenského komplexu byla ochrana Spojených států při studené válce. Tehdejší vlády proto tlačily na co nejrychlejší dokončení pevnosti, jejíž stavba začala v roce 1957. Inženýři a dělníci se ale museli vypořádat s celou řadou dosud neznámých komplikací.

Nikdo se zatím nepokusil vystavět tak mohutný obyvatelný komplex v hoře. Základem všeho bylo vybudování dostatečně hluboké jámy na to, aby se do ní daly umístit budovy. Jen odpalování jednotlivých kusů skály zabralo dělníkům několik měsíců.

Následně byla potřeba zajistit, aby se strop masivní jeskyně nezřítil, zároveň ale museli inženýři myslet i na přívod vzduchu, který je do hory vháněn složitým klimatizačním komplexem s filtry, které zamezí přísunu radiace z ovzduší. 

Celá masivní stavba byla dokončena v roce 1967 a v minulosti v ní sídlila řada armádních velitelství. Neznámější z nich, NORAD, se do podvědomí Američanů zapisuje každé Vánoce, kdy monitoruje pohyb Santy Clause napříč Spojenými státy.

Primárním účelem NORADu je ale varování před případným leteckým či raketovým útokem a zajištění vzdušné svrchovanosti a obrany severní Ameriky. NORAD má každý rok zhruba 100 případů krizových situací, které by mohly indikovat únos letadel. Při jejich řešení měl zatím téměř vždy stoprocentní úspěšnost. Pochybil pouze jednou, 11. září 2001.

Do NORADu jen tu nejvýkonnější techniku 

Vojenskou zakázku na opětovnou obnovu komplexu ve výši 700 milionů amerických dolarů získala firma Raytheon. Dnes se do Čejenské hory opět přesouvá nejvýkonnější výpočetní technika, na které je moderní americká armáda závislá. Elektromagnetický pulz (EMP), který by ji mohl vyřadit z provozu, by se totiž desítkami metrů žuly nad základnou k těmto zařízením vůbec nemusel dostat.

V rámci desetileté smlouvy vybuduje firma Raytheon v Čejenské hoře zázemí pro armádu, která odtamtud bude opět uskutečňovat přesná, rychlá a jasná hodnocení o raketových a vzdušných útocích proti USA či o vesmírných objektech.  

Admirál William Gortney, který do roku 2016 stál v čele SVPO, uvedl: „Způsob, jakým je Čejenská hora vybudována, útok vedený formou EMP velmi znesnadňuje.”

Související

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

Více souvisejících

11. září 2001 ,  NORAD ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 5 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy