Tajemství supertajné pevnosti: Proč symbol studené války NORAD 11. září selhal?

V roce 2006 došlo k ukončení provozu Severoamerického velitelství protivzdušné obrany (NORAD) umístěném v Čejenské hoře v Coloradu. Hrozba ruského raketového útoku proti USA se prý snížila na minimum. Pentagon se ale předloni rozhodl základnu modernizovat a znovu využívat. NORAD by totiž mohl uchránit citlivá čidla a servery od útoku ve formě elektromagnetického pulzu. Unikátní komplex, který má při ochraně vzdušného prostoru Spojených států téměř stoprocentní úspěšnost, pochybil zatím pouze v jednom případě. 11. září 2001.

Podle novináře Jamese Nye je Čejenská hora jedním z důležitých symbolů studené války. Vojenský komplex, jenž se uvnitř této žulové skály ukrývá, svou rozlohou připomíná menší město. Americká armáda základnu vybudovala tak, aby odolala sovětskému jadernému útoku.

Dlouhou dobu ji využívalo Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (SVPO) k pátrání po nepřátelských raketách. Také se s ní počítalo jako s velící a řídící centrálou v případě vypuknutí třetí světové války. 

Do širšího povědomí se pevnost NORADu dostala v roce 1983, kdy se stala dějištěm amerického filmu Válečné hry. Režisér Ronald Emmerich pak o necelých deset let později na základnu ve svém filmu umístil Hvězdnou bránu.

Vojenský komplex se nachází v uměle vytvořené jeskyni, jíž Američané vytesali v 60. letech minulého století. Zevnitř základny mohli američtí vojáci v případě sovětského útoku nechat odpálit vlastní jaderné zbraně. V roce 2006 došlo k přesunutí základny SVPO do nedaleké letecké základny Petersen u města Colorado Springs. 

Bomba o síle 30 megatun nemá šanci 

Vojenská zařízení, v níž je kromě NORADu umístěno i Americké severní velitelství (USNORTHCOM) se nachází asi 70 metrů pod povrchem žulové skály a jsou umístěna v 15 třípatrových budovách. Proti nukleárnímu útoku a seismickému pohybu je chrání systém tvořený asi tisícem pružin. Měl by vydržet i přímý zásah a následnou explozi o síle až 30 megatun.

Vysoce odolná brána do komplexu váží 25 tun. Na základně v současné době pracuje 1100 lidí, jež mají uvnitř k dispozici vlastní zdroj pitné vody a energie ve formě baterií.

SVPO a společné americko-kanadské velení monitorovalo v době studené války z Čejenské hory oblohu a vyhodnocovalo hrozby v podobě raket, letadel a vesmírných objektů. Admirál Tim Keating, jeden z vysokých důstojníků SVPO, v roce 2006 řekl, že „raketový útok z Číny nebo z Ruska je [dnes] velmi nepravděpodobný.“ Větší nebezpečí představuje terorismus, a proto Keating a jeho spolupracovníci „doporučili neudržovat Čejenskou horu v provozu 24 hodin 7 dní v týdnu.“ 

Supertajná pevnost se stoprocentní úspěšností

Primárním cílem vojenského komplexu byla ochrana Spojených států při studené válce. Tehdejší vlády proto tlačily na co nejrychlejší dokončení pevnosti, jejíž stavba začala v roce 1957. Inženýři a dělníci se ale museli vypořádat s celou řadou dosud neznámých komplikací.

Nikdo se zatím nepokusil vystavět tak mohutný obyvatelný komplex v hoře. Základem všeho bylo vybudování dostatečně hluboké jámy na to, aby se do ní daly umístit budovy. Jen odpalování jednotlivých kusů skály zabralo dělníkům několik měsíců.

Následně byla potřeba zajistit, aby se strop masivní jeskyně nezřítil, zároveň ale museli inženýři myslet i na přívod vzduchu, který je do hory vháněn složitým klimatizačním komplexem s filtry, které zamezí přísunu radiace z ovzduší. 

Celá masivní stavba byla dokončena v roce 1967 a v minulosti v ní sídlila řada armádních velitelství. Neznámější z nich, NORAD, se do podvědomí Američanů zapisuje každé Vánoce, kdy monitoruje pohyb Santy Clause napříč Spojenými státy.

Primárním účelem NORADu je ale varování před případným leteckým či raketovým útokem a zajištění vzdušné svrchovanosti a obrany severní Ameriky. NORAD má každý rok zhruba 100 případů krizových situací, které by mohly indikovat únos letadel. Při jejich řešení měl zatím téměř vždy stoprocentní úspěšnost. Pochybil pouze jednou, 11. září 2001.

Do NORADu jen tu nejvýkonnější techniku 

Vojenskou zakázku na opětovnou obnovu komplexu ve výši 700 milionů amerických dolarů získala firma Raytheon. Dnes se do Čejenské hory opět přesouvá nejvýkonnější výpočetní technika, na které je moderní americká armáda závislá. Elektromagnetický pulz (EMP), který by ji mohl vyřadit z provozu, by se totiž desítkami metrů žuly nad základnou k těmto zařízením vůbec nemusel dostat.

V rámci desetileté smlouvy vybuduje firma Raytheon v Čejenské hoře zázemí pro armádu, která odtamtud bude opět uskutečňovat přesná, rychlá a jasná hodnocení o raketových a vzdušných útocích proti USA či o vesmírných objektech.  

Admirál William Gortney, který do roku 2016 stál v čele SVPO, uvedl: „Způsob, jakým je Čejenská hora vybudována, útok vedený formou EMP velmi znesnadňuje.”

Související

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001. Komentář

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Více souvisejících

11. září 2001 NORAD USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 9 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy