Z dnešních tanků budou ořezávátka? Za pár let budeme bojovat těmito futuristickými zbraněmi

Po bojišti se řítí automatické tanky bez posádky, nad hlavou jim křižují oblohu laserové stíhací letouny a v nedalekém zálivu kotví masivní flotila jaderných křižníků a hypersonických ponorek. I tak by mohla vypadat válka budoucnosti, a nikoliv vzdálené. Nejen tyto zbraně totiž aktuálně vyvíjí v Rusku, a pokud se inženýrům zadaří, velmi brzy se mohou případné ozbrojené konflikty přesunout i do vesmíru.

Hypersonické ponorky

Jednou z novinek, které čekají ruskou armádu, jsou víceúčelové atomové ponorky páté generace, jejichž stavba započne po roce 2020. "Byla uzavřena smlouva s ministerstvem obrany na zahájení prací v oblasti stavby plavidla nové generace," uvedl generální ředitel petrohradského námořního strojírenského byra Malachit Vladimir Dorofejev ve vysílání rozhlasové stanice Echo Moskvy. Jak ale budou ponorky třídy Husky vypadat zatím není známo.

Modernizace se ale dočkají i současné atomové ponorky projektu 949A Antej, které se kromě nových typů raket mohou těšit také nejnovější hypersonické protilodní rakety Zirkon, uvedl už dříve server Lenta.ru. Modernizované ponorky mají být předány ruskému námořnictvu do roku 2020.

Modernizace se týká minových a torpédových i raketových zbraní. Kromě raket typu Kalibr budou ponorky osazeny i hypersonickými zbraněmi údajně schopnými potopit letadlovou loď. Ponorka bude univerzální a bude moci měnit svůj arzenál v závislosti na typu hrozby, proti které bude stát.

Střelami Zirkon by měly být podle agentury RIA Novosti vyzbrojeny právě i nejnovější ruské víceúčelové jaderné ponorky páté generace třídy Husky. Dříve se také objevily zprávy, že i jaderný raketový křižník Petr Veliký by měl být během modernizace v letech 2019–2022 vyzbrojen novými hypersonickými raketami. 

Rakety Zirkon mají dosahovat pěti až šestinásobné rychlosti zvuku. Přesný dolet není znám, odhaduje se ale, že by raketa měla být schopna zasáhnout cíl až na vzdálenost 400 kilometrů.

Jaderné křižníky

Sjednocená loďařská korporace také plánuje postavit dvanáct nových torpédoborců s označením Project 23560 Leader, které mají patřit k těm nejvýkonnějším na světě. Uvedl to magazín The National Interest. 

Lodě budou mít výtlak asi 17,5 tisíc tun, délku 200 metrů a šířku 20 metrů. Hravě tedy překonají většinu těžkých křižníků z dob 2. světové války. "Leader ponese na palubě nejméně 200 raket, což z něj učiní druhou největší moderní bitevní loď," píše magazín s tím, že první místo nadále zaujímají těžké atomové křižníky s označením Project 1144 Orlan.

Torpédoborce budou mít téměř veškerou dostupnou výbavu. Nebudou chybět protiletecké střely, protibalistické, střely určené pro zasažení pozemních cílů i protiponorkové. Chybět nebudou ani rakety s plochou dráhou letu Kalibr-NK.

O lodi toho zatím není moc známo, předpokládá se ale jaderný pohon a naprostá soběstačnost až na 90 dní nepřetrřité plavby. Chybět možná nebudou ani hypersonické střely Zirkon.

Rusko nejprve postaví šest lodí tohoto typu, jejich dokončení podle magazínu ale opět nebude dříve než v roce 2020.

Automatické tanky

Není tajemstvím, že Rusko v poslední době už s jednou zbraní vyrukovalo. Tanky Armata by se ale opět mohly dočkat modernizace, a to poměrně rapidní. Rusko totiž zvažuje, že by mohly být samořiditelné.

Nové tanky by měly fungovat na podobném principu jako bezpilotní letouny, takzvané drony. Agentuře RIA Novosti to sdělil generální ředitel Uralvagonzavod (UVZ) a výrobce Armaty Oleg Sienko s tím, že jde sice zatím o hudbu budoucnosti, ale reálnou.

Ruští technici už pravděpodobně ví, jak na to. Sám Sienko přiznává, že jsou na principu samořiditelného tanku bez posádky schopni pracovat hned, jakmile obdrží zakázku. "Prakticky vzato i z těch tanků, které projížděly po Rudém náměstí, můžeme udělat roboty," přiznal.

Tanky T-14 a bitevní vozy pěchoty BMP T-15 na podvozku Armata právě absolvují řadu testů a zkoušek. Rusko už se dříve chlubilo tím, že bojový pásový podvozek Armata má čtyři úrovně ochrany a nemá ve světě obdoby.

Podle Vjačeslava Chalitova z Uralvagonzavodu tato ruská technika předčí přední země vyrábějící tanky, jako jsou USA, Izrael, Německo a Francie, a to až o 8-10 let. "Armata předčí analogy o 25 procent. Je to tank jiné generace a my jsme udělali velký kvalitativní skok. Svět jsme předstihli zřejmě o 8-10 let," uvedl.

Tvrdí také, že systémy první úrovně ochrany ztěžují nepřátelům zjištění obrněného objektu na bojišti v radiolokačním, infračerveném a optickém rozsahu. "Používáme technologie GALS, tedy ochranu stroje speciálním nátěrem a vytvořením povrchu odrážejícího světlo," vysvětlil.

Druhá úroveň prý dovede zničit střely a protitankové rakety blížící se k tankům. Třetí úroveň tvoří systém dynamické ochrany, které ničí munici překonávající první dva systémy ochrany. Čtvrtá úroveň zajistí životnost bitevního vozu a život posádky.

Antistealth rakety

Rusko také pracuje na protiraketovém systému S-500, který má být odpovědí na plán Spojených států umístit své jednotky ve východní části Evropy. V současné době končí vývojové práce na tomto novém protileteckém systému, který má nahradit protivzdušný systém S-400 Triumf.

S-500 dokáže odhalit a zneškodnit balistickou raketu až na vzdálenost 800 km do výšky 124 km. Na vzdálenost 400 km by pak měl být systém schopen sestřelovat i letadla.

Velitel vojsk vzdušné, kosmické a protiraketové obrany generálporučík Viktor Gumennyj televizi Rossija 24 prozradil, že první vzorky by měla mít armáda k dispozici už velmi brzy. "V nejbližší době očekáváme první vzorky protiletadlového systému S-500," uvedl.

Podle odhadů expertů by armáda mohla mít první stroje k dispozici v následujícím roce, případně v roce 2018. Člen expertní rady Vojensko-průmyslové komise Viktor Murachovskij ale varuje, že stroje teprve čekají předběžné zkoušky a do výzbroje by měly být zařazeny až v roce 2020.

S-500 by měly být rovněž schopné detekovat i "neviditelné" stíhací letouny. Problémy by tak mohla mít armáda Spojených států, která s oblibou používá stíhačky typu F-22 a F-35 používající technologii stealth.

Laserové stíhačky

I ruské letectvo čeká modernizace. Modifikované bombardéry TU-95 MS totiž dostanou nové rakety dlouhého doletu Ch-101, uvedl deník Izvestija. Spekulace o modernizaci těchto strojů se objevily po loňské přehlídce na Den vítězství. Potvrdil je bývalý velitel ruského letectva, generál armády Petr Dejnekin, který přiznal, že zahraniční experti si nemohli nevšimnout závěsníků, které se objevily pod křídly letadel.

"Slouží k umístění nejnovějších strategických okřídlených raket o velkém doletu Ch-101. Tu-95 byl ze začátku projektován k použití 16 okřídlených raket dalekého dosahu, v rámci rusko-amerických dohod byly ale následně nosníky pro jejich připevnění demontovány," řekl deníku.

Tu-95 MS díky nové výzbroji ztratil na doletu, to ale podle generála nevadí, protože stroj nemusí opouštět vzdušný prostor Ruska. "Není třeba překonávat systémy protivzdušné obrany, odpalování raket je možné provést z našeho teritoria. Vezměme si kružítko a nakresleme kruh o pěti tisících kilometrech, například a dostaneme zónu dostřelu," děsí exvelitel.

Modernizace se dotkne 43 letadel Tu-95 a má prodloužit používání strojů minimálně do roku 2025.

To ale není vše. Vedoucí oddělení regionálního marketingu korporace Irkut Viktor Ličajev agenturu RIA Novosti upozornil na modernizaci stíhacích letounů typu Jak-130. K navýšení bitevních schopností má dojít především díky novému systému laserových dálkoměrů a posílení palubního obranného systému.

Zlepšení bitevních schopností stroje požadují především zákazníci z latinskoamerických zemí. Irkut proto v současné době pracuje na vylepšení strojů a modernizovaný letoun už předvedl na výstavě MAKS-2015.

Laserový dálkoměr podle Ličajeva umožňuje "zajištění bojového nasazení v horském terénu a zvýšení přesnosti při zaměření souřadnic terče a použití zbraně." Modernizace se dočkají také palubní systém obrany Talisman-NT.

Vesmírný bombardér

Nikoliv posledním, ale zřejmě nejambicionějším plánem ruské armády je vesmírný letoun, který by měl být osazen jadernými zbraněmi a měl by být schopný do dvou hodin od vzletu zničit jakékoliv místo na planetě.

Ruský vesmírný bombardér zatím oficiální označení nedostal, jeho podobnost s americkým Boeingem X-37B je ale nasnadě. Na rozdíl od letounu Spojených států ale ten ruský nebude pouze vědecká kosmická loď, nýbrž zbraň. To ostatně potvrdili i sami Rusové.

Podplukovník Aleksej Solodovnikov tvrdí, že by letoun měl být postaven do roku 2020. "Myšlenka je taková, že bombardér vzlétne z domovského letiště podobně jako obyčejné letadlo. Poté se zamíří do vnějšího vesmíru, odkud shodí jaderné hlavice a vrátí se zpět na základnu," řekl agentuře RIA Novosti s tím, že tímto způsobem by Rusko mělo být schopno zaútočit do dvou hodin na jakékoliv místo na planetě.

Dosud nebylo jasné, jakým způsobem bude letadlo vzlétat. Jeho hmotnost by se totiž měla pohybovat kolem 20 25 tun. Z vyjádření ruského podplukovníka ale vyplývá, že by si Rusové přáli, aby byl stroj plně samostatný a nezávislý na pomocném letounu. "Na designu spolupracujeme s Ruským centrálním aerodynamickým institutem. Letoun by totiž měl být nadzvukový," dodal.

Americký server Science Alert v souvislosti s novým bombardérem upozorňuje, že realita může být na míle vzdálená od ruských plánů. "Zatím toho nevíme moc, ale zdá se, že by letoun mohl být podobný jako stroje společnosti Virgin Galactic," píše server.

Poukazuje také na problém s váhou letounu. "Aby bylo letadlo schopné samostatného provozu, muselo by mít motor, který funguje dvěma způsoby: Nejprve by spaloval kapalné pohonné hmoty, poté by byl schopen "dýchat" kyslík jako palivo, aby dostal letadlo na nadzvukovou rychlost."

Server v této souvislosti ale připomíná, že na podobném principu takzvaného "motoru s kombinovaným cyklem" pracuje americká vláda neúspěšně už desítky let. Rusové ale tvrdí, že se jim právě tento typ motoru podařilo vyvinout. Na konci loňského roku to novinářům oznámil nejmenovaný úředník z Kremlu.

Jestli tomu tak skutečně je zřejmě zjistíme už brzy. Zahraniční média odhadují, že by se Rusko mohlo novým motorem pochlubit už v září na Mezinárodním vojenském technickém fóru Army-2016, které se koná nedaleko Moskvy.

Související

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 
Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

Více souvisejících

zbraně ,  Armáda ,  válka

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát

Dalo se očekávat, že po třech zápasech v elitní lize A v rámci Ligy národů UEFA nebude mít česká fotbalová reprezentace, která je aktuálně v přerodu, ani jeden bod. Ve společnosti Chorvatska, Anglie a Španělska se skutečně nedaly čekat zázraky, zvlášť když se český tým nachází v přestavbě. Po domácích prohrách s Chorvatskem (1:2) a Anglií (0:2) tak tedy nyní svěřenci španělského kouče Santiho Denii nebrali žádný bod ani proti úřadujícím světovým šampionům – Španělům. Na jejich půdě v Oviedu totiž prohráli 1:3. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý zúčastnil Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Na zahájení akce vystoupil s projevem a navštívil stánky českých i zahraničních firem. Odpoledne pak promluvil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde zdůraznil, že klíčem k růstu a prosperitě jsou cenově dostupné energie. 

včera

včera

včera

August Hanning

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.

včera

Ilustrační foto

Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce

S příchodem chladnějšího podzimního počasí začíná v České republice nová sezóna respiračních onemocnění a zdravotníci důrazně připomínají význam včasné prevence. Do tuzemska již dorazilo přibližně 540 tisíc dávek vakcín proti chřipce a v průběhu října a začátku listopadu budou následovat další sta tisíce dávek. V letošním roce se počítá s celkovým dodáním o patnáct procent vyššího množství očkovacích látek než v minulé sezóně. Od začátku září již zdravotníci zaznamenali přibližně 22 tisíc aplikovaných dávek, přičemž hlavní vlnu zájmu očekávají v následujících týdnech.

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT

Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí v úterý dopoledne oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube

Belgický fyzik Francis Halzen získal prestižní Nobelovu cenu za fyziku za svůj rozhodující přínos k vývoji Neutrinové observatoře IceCube na Jižním pólu a za objevy v oblasti vysoce energetických neutrin astrofyzikálního původu. 

včera

Facebook Sébastien Lecornu

Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu

Francii zachvátila masivní vlna protestů, do kterých se zapojili studenti, jejich rodiče i odborové svazy. Demonstranti vyšli do ulic ve více než třiceti městech po celé zemi, včetně Paříže, Marseille, Nice, Nantes, Lyonu či Lille, aby vyjádřili svůj ostrý nesouhlas s dlouhodobým podfinancováním středních škol. Hnutí, které původně začalo jako série drobných protestů v pařížském regionu, se v průběhu posledních týdnů proměnilo v celonárodní vlnu nespokojenosti zasahující téměř celý vzdělávací systém.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení na volebním mítinku v Nebrasce naznačil, že by Írán mohl „zlikvidovat“ dvě významná kalifornská města, Los Angeles a San Diego. Jeho výroky vyvolaly okamžitou a mimořádně tvrdou vlnu kritiky ze strany vedoucích představitelů Kalifornie. Tento lidnatý stát bývá dlouhodobě terčem ostré rétoriky Trumpovy administrativy, avšak nejnovější slova šéfa Bílého domu posunula vzájemnou nevraživost na zcela novou úroveň.

včera

British Airways, ilustrační fotografie

Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů

Dopravní letoun společnosti British Airways mířící z Londýna do Chicaga musel v pondělí po náhlém poklesu výšky o 28 tisíc stop (přibližně 8 500 metrů) vyhlásit stav nouze a vrátit se na letiště Heathrow. Důvodem prudkého klesání nad územím Irska byla technická závada spojená s dekompresi v kabině, která si vyžádala automatické vypadnutí kyslíkových masek pro cestující.

včera

Francouzská policie, ilustrační foto

Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku

Francie se připravuje na masivní vlnu celonárodních protestů, ke kterým vyzvali organizátoři studentských hnutí. Reagují tak na narůstající napětí v oblasti školství, kde studenti středních a vysokých škol požadují výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému. Pondělní akce vedly k úplnému nebo částečnému zablokování více než pěti set škol po celé zemi a situace v ulicích francouzských měst se zásadně vyhrocuje po sérii střetů s policií, které přinesly vážná zranění i masové zatýkání.

včera

Donald Trump

Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval

Popularita amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění na historické minimum. Průzkum agentur Reuters a Ipsos ukázal, že práci šéfa Bílého domu v současnosti schvaluje pouhých 32 procent Američanů. Tento výrazný propad přichází v kritické době, pouhý měsíc před nadcházejícími průběžnými volbami, které rozhodnou o budoucí kontrole nad americkým Kongresem.

včera

Vědci, ilustrační foto

Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci

Osmadvacetiletá laborantka Výzkumného protimorového ústavu v sibiřském Šelechově zemřela po nákaze neznámým zápalem plic. Událost vyvolala obavy z možného úniku nebezpečné infekce, neboť zařízení se specializuje na výzkum moru a dalších závažných chorob. Ruské úřady v reakci na úmrtí poslaly do izolace desítky lidí a v regionu zavedly přísná protiepidemická opatření.

včera

Francouzská policie, ilustrační foto

Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?

Francie v současné době čelí největší vlně studentských protestů za poslední desetiletí. To, co původně začalo jako lokální demonstrace na předměstí severně od Paříže na podporu stávkujících učitelů, se během několika týdnů rozrostlo v celonárodní krizovou situaci, se kterou si francouzská vláda neví rady. Stovky středních škol po celé zemi musely uzavřít svůj provoz a bezpečnostní složky vzaly do vazby více než pět tisíc lidí, přičemž ve většině případů jde o nezletilé studenty bez předchozího trestního rejstříku.

včera

Prezident Trump

Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou

Americký prezident Donald Trump schválil popravu Nidala Hasana zastřelením popravčí četou. Hasan byl v minulosti odsouzen za masovou střelbu na vojenské základně Fort Hood v Texasu, k níž došlo v roce 2009. O rozhodnutí hlavy státu informoval Pentagon v pondělí večer. Tímto krokem případ jednoho z nejtragičtějších útoků na americké vojáky na domácí půdě dospěl k finálnímu rozhodnutí o způsobu exekuce.

včera

Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro nadcházející čtyři týdny. Meteorologové v něm očekávají postupný pokles denních i nočních teplot a srážkově chudší období. Nadcházející dny přinesou pozvolný přechod k typickému podzimnímu charakteru počasí bez výraznějších výkyvů. Ve srovnání s minulým obdobím se očekává stabilnější vývoj meteorologické situace na celém území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy