Z dnešních tanků budou ořezávátka? Za pár let budeme bojovat těmito futuristickými zbraněmi

Po bojišti se řítí automatické tanky bez posádky, nad hlavou jim křižují oblohu laserové stíhací letouny a v nedalekém zálivu kotví masivní flotila jaderných křižníků a hypersonických ponorek. I tak by mohla vypadat válka budoucnosti, a nikoliv vzdálené. Nejen tyto zbraně totiž aktuálně vyvíjí v Rusku, a pokud se inženýrům zadaří, velmi brzy se mohou případné ozbrojené konflikty přesunout i do vesmíru.

Hypersonické ponorky

Jednou z novinek, které čekají ruskou armádu, jsou víceúčelové atomové ponorky páté generace, jejichž stavba započne po roce 2020. "Byla uzavřena smlouva s ministerstvem obrany na zahájení prací v oblasti stavby plavidla nové generace," uvedl generální ředitel petrohradského námořního strojírenského byra Malachit Vladimir Dorofejev ve vysílání rozhlasové stanice Echo Moskvy. Jak ale budou ponorky třídy Husky vypadat zatím není známo.

Modernizace se ale dočkají i současné atomové ponorky projektu 949A Antej, které se kromě nových typů raket mohou těšit také nejnovější hypersonické protilodní rakety Zirkon, uvedl už dříve server Lenta.ru. Modernizované ponorky mají být předány ruskému námořnictvu do roku 2020.

Modernizace se týká minových a torpédových i raketových zbraní. Kromě raket typu Kalibr budou ponorky osazeny i hypersonickými zbraněmi údajně schopnými potopit letadlovou loď. Ponorka bude univerzální a bude moci měnit svůj arzenál v závislosti na typu hrozby, proti které bude stát.

Střelami Zirkon by měly být podle agentury RIA Novosti vyzbrojeny právě i nejnovější ruské víceúčelové jaderné ponorky páté generace třídy Husky. Dříve se také objevily zprávy, že i jaderný raketový křižník Petr Veliký by měl být během modernizace v letech 2019–2022 vyzbrojen novými hypersonickými raketami. 

Rakety Zirkon mají dosahovat pěti až šestinásobné rychlosti zvuku. Přesný dolet není znám, odhaduje se ale, že by raketa měla být schopna zasáhnout cíl až na vzdálenost 400 kilometrů.

Jaderné křižníky

Sjednocená loďařská korporace také plánuje postavit dvanáct nových torpédoborců s označením Project 23560 Leader, které mají patřit k těm nejvýkonnějším na světě. Uvedl to magazín The National Interest. 

Lodě budou mít výtlak asi 17,5 tisíc tun, délku 200 metrů a šířku 20 metrů. Hravě tedy překonají většinu těžkých křižníků z dob 2. světové války. "Leader ponese na palubě nejméně 200 raket, což z něj učiní druhou největší moderní bitevní loď," píše magazín s tím, že první místo nadále zaujímají těžké atomové křižníky s označením Project 1144 Orlan.

Torpédoborce budou mít téměř veškerou dostupnou výbavu. Nebudou chybět protiletecké střely, protibalistické, střely určené pro zasažení pozemních cílů i protiponorkové. Chybět nebudou ani rakety s plochou dráhou letu Kalibr-NK.

O lodi toho zatím není moc známo, předpokládá se ale jaderný pohon a naprostá soběstačnost až na 90 dní nepřetrřité plavby. Chybět možná nebudou ani hypersonické střely Zirkon.

Rusko nejprve postaví šest lodí tohoto typu, jejich dokončení podle magazínu ale opět nebude dříve než v roce 2020.

Automatické tanky

Není tajemstvím, že Rusko v poslední době už s jednou zbraní vyrukovalo. Tanky Armata by se ale opět mohly dočkat modernizace, a to poměrně rapidní. Rusko totiž zvažuje, že by mohly být samořiditelné.

Nové tanky by měly fungovat na podobném principu jako bezpilotní letouny, takzvané drony. Agentuře RIA Novosti to sdělil generální ředitel Uralvagonzavod (UVZ) a výrobce Armaty Oleg Sienko s tím, že jde sice zatím o hudbu budoucnosti, ale reálnou.

Ruští technici už pravděpodobně ví, jak na to. Sám Sienko přiznává, že jsou na principu samořiditelného tanku bez posádky schopni pracovat hned, jakmile obdrží zakázku. "Prakticky vzato i z těch tanků, které projížděly po Rudém náměstí, můžeme udělat roboty," přiznal.

Tanky T-14 a bitevní vozy pěchoty BMP T-15 na podvozku Armata právě absolvují řadu testů a zkoušek. Rusko už se dříve chlubilo tím, že bojový pásový podvozek Armata má čtyři úrovně ochrany a nemá ve světě obdoby.

Podle Vjačeslava Chalitova z Uralvagonzavodu tato ruská technika předčí přední země vyrábějící tanky, jako jsou USA, Izrael, Německo a Francie, a to až o 8-10 let. "Armata předčí analogy o 25 procent. Je to tank jiné generace a my jsme udělali velký kvalitativní skok. Svět jsme předstihli zřejmě o 8-10 let," uvedl.

Tvrdí také, že systémy první úrovně ochrany ztěžují nepřátelům zjištění obrněného objektu na bojišti v radiolokačním, infračerveném a optickém rozsahu. "Používáme technologie GALS, tedy ochranu stroje speciálním nátěrem a vytvořením povrchu odrážejícího světlo," vysvětlil.

Druhá úroveň prý dovede zničit střely a protitankové rakety blížící se k tankům. Třetí úroveň tvoří systém dynamické ochrany, které ničí munici překonávající první dva systémy ochrany. Čtvrtá úroveň zajistí životnost bitevního vozu a život posádky.

Antistealth rakety

Rusko také pracuje na protiraketovém systému S-500, který má být odpovědí na plán Spojených států umístit své jednotky ve východní části Evropy. V současné době končí vývojové práce na tomto novém protileteckém systému, který má nahradit protivzdušný systém S-400 Triumf.

S-500 dokáže odhalit a zneškodnit balistickou raketu až na vzdálenost 800 km do výšky 124 km. Na vzdálenost 400 km by pak měl být systém schopen sestřelovat i letadla.

Velitel vojsk vzdušné, kosmické a protiraketové obrany generálporučík Viktor Gumennyj televizi Rossija 24 prozradil, že první vzorky by měla mít armáda k dispozici už velmi brzy. "V nejbližší době očekáváme první vzorky protiletadlového systému S-500," uvedl.

Podle odhadů expertů by armáda mohla mít první stroje k dispozici v následujícím roce, případně v roce 2018. Člen expertní rady Vojensko-průmyslové komise Viktor Murachovskij ale varuje, že stroje teprve čekají předběžné zkoušky a do výzbroje by měly být zařazeny až v roce 2020.

S-500 by měly být rovněž schopné detekovat i "neviditelné" stíhací letouny. Problémy by tak mohla mít armáda Spojených států, která s oblibou používá stíhačky typu F-22 a F-35 používající technologii stealth.

Laserové stíhačky

I ruské letectvo čeká modernizace. Modifikované bombardéry TU-95 MS totiž dostanou nové rakety dlouhého doletu Ch-101, uvedl deník Izvestija. Spekulace o modernizaci těchto strojů se objevily po loňské přehlídce na Den vítězství. Potvrdil je bývalý velitel ruského letectva, generál armády Petr Dejnekin, který přiznal, že zahraniční experti si nemohli nevšimnout závěsníků, které se objevily pod křídly letadel.

"Slouží k umístění nejnovějších strategických okřídlených raket o velkém doletu Ch-101. Tu-95 byl ze začátku projektován k použití 16 okřídlených raket dalekého dosahu, v rámci rusko-amerických dohod byly ale následně nosníky pro jejich připevnění demontovány," řekl deníku.

Tu-95 MS díky nové výzbroji ztratil na doletu, to ale podle generála nevadí, protože stroj nemusí opouštět vzdušný prostor Ruska. "Není třeba překonávat systémy protivzdušné obrany, odpalování raket je možné provést z našeho teritoria. Vezměme si kružítko a nakresleme kruh o pěti tisících kilometrech, například a dostaneme zónu dostřelu," děsí exvelitel.

Modernizace se dotkne 43 letadel Tu-95 a má prodloužit používání strojů minimálně do roku 2025.

To ale není vše. Vedoucí oddělení regionálního marketingu korporace Irkut Viktor Ličajev agenturu RIA Novosti upozornil na modernizaci stíhacích letounů typu Jak-130. K navýšení bitevních schopností má dojít především díky novému systému laserových dálkoměrů a posílení palubního obranného systému.

Zlepšení bitevních schopností stroje požadují především zákazníci z latinskoamerických zemí. Irkut proto v současné době pracuje na vylepšení strojů a modernizovaný letoun už předvedl na výstavě MAKS-2015.

Laserový dálkoměr podle Ličajeva umožňuje "zajištění bojového nasazení v horském terénu a zvýšení přesnosti při zaměření souřadnic terče a použití zbraně." Modernizace se dočkají také palubní systém obrany Talisman-NT.

Vesmírný bombardér

Nikoliv posledním, ale zřejmě nejambicionějším plánem ruské armády je vesmírný letoun, který by měl být osazen jadernými zbraněmi a měl by být schopný do dvou hodin od vzletu zničit jakékoliv místo na planetě.

Ruský vesmírný bombardér zatím oficiální označení nedostal, jeho podobnost s americkým Boeingem X-37B je ale nasnadě. Na rozdíl od letounu Spojených států ale ten ruský nebude pouze vědecká kosmická loď, nýbrž zbraň. To ostatně potvrdili i sami Rusové.

Podplukovník Aleksej Solodovnikov tvrdí, že by letoun měl být postaven do roku 2020. "Myšlenka je taková, že bombardér vzlétne z domovského letiště podobně jako obyčejné letadlo. Poté se zamíří do vnějšího vesmíru, odkud shodí jaderné hlavice a vrátí se zpět na základnu," řekl agentuře RIA Novosti s tím, že tímto způsobem by Rusko mělo být schopno zaútočit do dvou hodin na jakékoliv místo na planetě.

Dosud nebylo jasné, jakým způsobem bude letadlo vzlétat. Jeho hmotnost by se totiž měla pohybovat kolem 20 25 tun. Z vyjádření ruského podplukovníka ale vyplývá, že by si Rusové přáli, aby byl stroj plně samostatný a nezávislý na pomocném letounu. "Na designu spolupracujeme s Ruským centrálním aerodynamickým institutem. Letoun by totiž měl být nadzvukový," dodal.

Americký server Science Alert v souvislosti s novým bombardérem upozorňuje, že realita může být na míle vzdálená od ruských plánů. "Zatím toho nevíme moc, ale zdá se, že by letoun mohl být podobný jako stroje společnosti Virgin Galactic," píše server.

Poukazuje také na problém s váhou letounu. "Aby bylo letadlo schopné samostatného provozu, muselo by mít motor, který funguje dvěma způsoby: Nejprve by spaloval kapalné pohonné hmoty, poté by byl schopen "dýchat" kyslík jako palivo, aby dostal letadlo na nadzvukovou rychlost."

Server v této souvislosti ale připomíná, že na podobném principu takzvaného "motoru s kombinovaným cyklem" pracuje americká vláda neúspěšně už desítky let. Rusové ale tvrdí, že se jim právě tento typ motoru podařilo vyvinout. Na konci loňského roku to novinářům oznámil nejmenovaný úředník z Kremlu.

Jestli tomu tak skutečně je zřejmě zjistíme už brzy. Zahraniční média odhadují, že by se Rusko mohlo novým motorem pochlubit už v září na Mezinárodním vojenském technickém fóru Army-2016, které se koná nedaleko Moskvy.

Související

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 
Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

Více souvisejících

zbraně ,  Armáda ,  válka

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 34 minutami

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

před 1 hodinou

Flavio Bolsonaro

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

před 3 hodinami

Představitelé státu si na Vítkově připomněli výročí vzniku Československa.

Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání

Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

před 5 hodinami

David Pražák

ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají

Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy