Z dnešních tanků budou ořezávátka? Za pár let budeme bojovat těmito futuristickými zbraněmi

Po bojišti se řítí automatické tanky bez posádky, nad hlavou jim křižují oblohu laserové stíhací letouny a v nedalekém zálivu kotví masivní flotila jaderných křižníků a hypersonických ponorek. I tak by mohla vypadat válka budoucnosti, a nikoliv vzdálené. Nejen tyto zbraně totiž aktuálně vyvíjí v Rusku, a pokud se inženýrům zadaří, velmi brzy se mohou případné ozbrojené konflikty přesunout i do vesmíru.

Hypersonické ponorky

Jednou z novinek, které čekají ruskou armádu, jsou víceúčelové atomové ponorky páté generace, jejichž stavba započne po roce 2020. "Byla uzavřena smlouva s ministerstvem obrany na zahájení prací v oblasti stavby plavidla nové generace," uvedl generální ředitel petrohradského námořního strojírenského byra Malachit Vladimir Dorofejev ve vysílání rozhlasové stanice Echo Moskvy. Jak ale budou ponorky třídy Husky vypadat zatím není známo.

Modernizace se ale dočkají i současné atomové ponorky projektu 949A Antej, které se kromě nových typů raket mohou těšit také nejnovější hypersonické protilodní rakety Zirkon, uvedl už dříve server Lenta.ru. Modernizované ponorky mají být předány ruskému námořnictvu do roku 2020.

Modernizace se týká minových a torpédových i raketových zbraní. Kromě raket typu Kalibr budou ponorky osazeny i hypersonickými zbraněmi údajně schopnými potopit letadlovou loď. Ponorka bude univerzální a bude moci měnit svůj arzenál v závislosti na typu hrozby, proti které bude stát.

Střelami Zirkon by měly být podle agentury RIA Novosti vyzbrojeny právě i nejnovější ruské víceúčelové jaderné ponorky páté generace třídy Husky. Dříve se také objevily zprávy, že i jaderný raketový křižník Petr Veliký by měl být během modernizace v letech 2019–2022 vyzbrojen novými hypersonickými raketami. 

Rakety Zirkon mají dosahovat pěti až šestinásobné rychlosti zvuku. Přesný dolet není znám, odhaduje se ale, že by raketa měla být schopna zasáhnout cíl až na vzdálenost 400 kilometrů.

Jaderné křižníky

Sjednocená loďařská korporace také plánuje postavit dvanáct nových torpédoborců s označením Project 23560 Leader, které mají patřit k těm nejvýkonnějším na světě. Uvedl to magazín The National Interest. 

Lodě budou mít výtlak asi 17,5 tisíc tun, délku 200 metrů a šířku 20 metrů. Hravě tedy překonají většinu těžkých křižníků z dob 2. světové války. "Leader ponese na palubě nejméně 200 raket, což z něj učiní druhou největší moderní bitevní loď," píše magazín s tím, že první místo nadále zaujímají těžké atomové křižníky s označením Project 1144 Orlan.

Torpédoborce budou mít téměř veškerou dostupnou výbavu. Nebudou chybět protiletecké střely, protibalistické, střely určené pro zasažení pozemních cílů i protiponorkové. Chybět nebudou ani rakety s plochou dráhou letu Kalibr-NK.

O lodi toho zatím není moc známo, předpokládá se ale jaderný pohon a naprostá soběstačnost až na 90 dní nepřetrřité plavby. Chybět možná nebudou ani hypersonické střely Zirkon.

Rusko nejprve postaví šest lodí tohoto typu, jejich dokončení podle magazínu ale opět nebude dříve než v roce 2020.

Automatické tanky

Není tajemstvím, že Rusko v poslední době už s jednou zbraní vyrukovalo. Tanky Armata by se ale opět mohly dočkat modernizace, a to poměrně rapidní. Rusko totiž zvažuje, že by mohly být samořiditelné.

Nové tanky by měly fungovat na podobném principu jako bezpilotní letouny, takzvané drony. Agentuře RIA Novosti to sdělil generální ředitel Uralvagonzavod (UVZ) a výrobce Armaty Oleg Sienko s tím, že jde sice zatím o hudbu budoucnosti, ale reálnou.

Ruští technici už pravděpodobně ví, jak na to. Sám Sienko přiznává, že jsou na principu samořiditelného tanku bez posádky schopni pracovat hned, jakmile obdrží zakázku. "Prakticky vzato i z těch tanků, které projížděly po Rudém náměstí, můžeme udělat roboty," přiznal.

Tanky T-14 a bitevní vozy pěchoty BMP T-15 na podvozku Armata právě absolvují řadu testů a zkoušek. Rusko už se dříve chlubilo tím, že bojový pásový podvozek Armata má čtyři úrovně ochrany a nemá ve světě obdoby.

Podle Vjačeslava Chalitova z Uralvagonzavodu tato ruská technika předčí přední země vyrábějící tanky, jako jsou USA, Izrael, Německo a Francie, a to až o 8-10 let. "Armata předčí analogy o 25 procent. Je to tank jiné generace a my jsme udělali velký kvalitativní skok. Svět jsme předstihli zřejmě o 8-10 let," uvedl.

Tvrdí také, že systémy první úrovně ochrany ztěžují nepřátelům zjištění obrněného objektu na bojišti v radiolokačním, infračerveném a optickém rozsahu. "Používáme technologie GALS, tedy ochranu stroje speciálním nátěrem a vytvořením povrchu odrážejícího světlo," vysvětlil.

Druhá úroveň prý dovede zničit střely a protitankové rakety blížící se k tankům. Třetí úroveň tvoří systém dynamické ochrany, které ničí munici překonávající první dva systémy ochrany. Čtvrtá úroveň zajistí životnost bitevního vozu a život posádky.

Antistealth rakety

Rusko také pracuje na protiraketovém systému S-500, který má být odpovědí na plán Spojených států umístit své jednotky ve východní části Evropy. V současné době končí vývojové práce na tomto novém protileteckém systému, který má nahradit protivzdušný systém S-400 Triumf.

S-500 dokáže odhalit a zneškodnit balistickou raketu až na vzdálenost 800 km do výšky 124 km. Na vzdálenost 400 km by pak měl být systém schopen sestřelovat i letadla.

Velitel vojsk vzdušné, kosmické a protiraketové obrany generálporučík Viktor Gumennyj televizi Rossija 24 prozradil, že první vzorky by měla mít armáda k dispozici už velmi brzy. "V nejbližší době očekáváme první vzorky protiletadlového systému S-500," uvedl.

Podle odhadů expertů by armáda mohla mít první stroje k dispozici v následujícím roce, případně v roce 2018. Člen expertní rady Vojensko-průmyslové komise Viktor Murachovskij ale varuje, že stroje teprve čekají předběžné zkoušky a do výzbroje by měly být zařazeny až v roce 2020.

S-500 by měly být rovněž schopné detekovat i "neviditelné" stíhací letouny. Problémy by tak mohla mít armáda Spojených států, která s oblibou používá stíhačky typu F-22 a F-35 používající technologii stealth.

Laserové stíhačky

I ruské letectvo čeká modernizace. Modifikované bombardéry TU-95 MS totiž dostanou nové rakety dlouhého doletu Ch-101, uvedl deník Izvestija. Spekulace o modernizaci těchto strojů se objevily po loňské přehlídce na Den vítězství. Potvrdil je bývalý velitel ruského letectva, generál armády Petr Dejnekin, který přiznal, že zahraniční experti si nemohli nevšimnout závěsníků, které se objevily pod křídly letadel.

"Slouží k umístění nejnovějších strategických okřídlených raket o velkém doletu Ch-101. Tu-95 byl ze začátku projektován k použití 16 okřídlených raket dalekého dosahu, v rámci rusko-amerických dohod byly ale následně nosníky pro jejich připevnění demontovány," řekl deníku.

Tu-95 MS díky nové výzbroji ztratil na doletu, to ale podle generála nevadí, protože stroj nemusí opouštět vzdušný prostor Ruska. "Není třeba překonávat systémy protivzdušné obrany, odpalování raket je možné provést z našeho teritoria. Vezměme si kružítko a nakresleme kruh o pěti tisících kilometrech, například a dostaneme zónu dostřelu," děsí exvelitel.

Modernizace se dotkne 43 letadel Tu-95 a má prodloužit používání strojů minimálně do roku 2025.

To ale není vše. Vedoucí oddělení regionálního marketingu korporace Irkut Viktor Ličajev agenturu RIA Novosti upozornil na modernizaci stíhacích letounů typu Jak-130. K navýšení bitevních schopností má dojít především díky novému systému laserových dálkoměrů a posílení palubního obranného systému.

Zlepšení bitevních schopností stroje požadují především zákazníci z latinskoamerických zemí. Irkut proto v současné době pracuje na vylepšení strojů a modernizovaný letoun už předvedl na výstavě MAKS-2015.

Laserový dálkoměr podle Ličajeva umožňuje "zajištění bojového nasazení v horském terénu a zvýšení přesnosti při zaměření souřadnic terče a použití zbraně." Modernizace se dočkají také palubní systém obrany Talisman-NT.

Vesmírný bombardér

Nikoliv posledním, ale zřejmě nejambicionějším plánem ruské armády je vesmírný letoun, který by měl být osazen jadernými zbraněmi a měl by být schopný do dvou hodin od vzletu zničit jakékoliv místo na planetě.

Ruský vesmírný bombardér zatím oficiální označení nedostal, jeho podobnost s americkým Boeingem X-37B je ale nasnadě. Na rozdíl od letounu Spojených států ale ten ruský nebude pouze vědecká kosmická loď, nýbrž zbraň. To ostatně potvrdili i sami Rusové.

Podplukovník Aleksej Solodovnikov tvrdí, že by letoun měl být postaven do roku 2020. "Myšlenka je taková, že bombardér vzlétne z domovského letiště podobně jako obyčejné letadlo. Poté se zamíří do vnějšího vesmíru, odkud shodí jaderné hlavice a vrátí se zpět na základnu," řekl agentuře RIA Novosti s tím, že tímto způsobem by Rusko mělo být schopno zaútočit do dvou hodin na jakékoliv místo na planetě.

Dosud nebylo jasné, jakým způsobem bude letadlo vzlétat. Jeho hmotnost by se totiž měla pohybovat kolem 20 25 tun. Z vyjádření ruského podplukovníka ale vyplývá, že by si Rusové přáli, aby byl stroj plně samostatný a nezávislý na pomocném letounu. "Na designu spolupracujeme s Ruským centrálním aerodynamickým institutem. Letoun by totiž měl být nadzvukový," dodal.

Americký server Science Alert v souvislosti s novým bombardérem upozorňuje, že realita může být na míle vzdálená od ruských plánů. "Zatím toho nevíme moc, ale zdá se, že by letoun mohl být podobný jako stroje společnosti Virgin Galactic," píše server.

Poukazuje také na problém s váhou letounu. "Aby bylo letadlo schopné samostatného provozu, muselo by mít motor, který funguje dvěma způsoby: Nejprve by spaloval kapalné pohonné hmoty, poté by byl schopen "dýchat" kyslík jako palivo, aby dostal letadlo na nadzvukovou rychlost."

Server v této souvislosti ale připomíná, že na podobném principu takzvaného "motoru s kombinovaným cyklem" pracuje americká vláda neúspěšně už desítky let. Rusové ale tvrdí, že se jim právě tento typ motoru podařilo vyvinout. Na konci loňského roku to novinářům oznámil nejmenovaný úředník z Kremlu.

Jestli tomu tak skutečně je zřejmě zjistíme už brzy. Zahraniční média odhadují, že by se Rusko mohlo novým motorem pochlubit už v září na Mezinárodním vojenském technickém fóru Army-2016, které se koná nedaleko Moskvy.

Související

Více souvisejících

zbraně Armáda válka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump

Americká vojenská přítomnost v Karibiku nabrala koncem roku na obrátkách a vyústila v dosud nejvýraznější eskalaci napětí mezi Washingtonem a Caracasem. Prezident Donald Trump v pondělí potvrdil, že Spojené státy provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele. Podle jeho slov šlo o „velké zařízení“ v přístavní oblasti, které sloužilo k nakládání drog na pašerácké lodě.

před 2 hodinami

Thajské stíhací letouny F-16

Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny

Nové křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou, které mělo ukončit týdny krvavých střetů, čelí vážné hrozbě jen několik desítek hodin po svém uzavření. Thajská armáda v pondělí oficiálně obvinila sousední zemi z porušení dohody, která vstoupila v platnost v sobotu v poledne. Podle thajských úřadů bylo v neděli v noci zaznamenáno více než 250 bezpilotních letounů (UAV), které přiletěly z kambodžské strany hranice.

před 3 hodinami

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 8 hodinami

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 13 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 14 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 15 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení

V oblasti kolem Záporožské jaderné elektrárny zavládlo příměří mezi ruskými a ukrajinskými vojáky. Během klidu zbraní dojde k opravám elektrického vedení, což povede ke zlepšení jaderné bezpečnosti, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy