Z dnešních tanků budou ořezávátka? Za pár let budeme bojovat těmito futuristickými zbraněmi

Po bojišti se řítí automatické tanky bez posádky, nad hlavou jim křižují oblohu laserové stíhací letouny a v nedalekém zálivu kotví masivní flotila jaderných křižníků a hypersonických ponorek. I tak by mohla vypadat válka budoucnosti, a nikoliv vzdálené. Nejen tyto zbraně totiž aktuálně vyvíjí v Rusku, a pokud se inženýrům zadaří, velmi brzy se mohou případné ozbrojené konflikty přesunout i do vesmíru.

Hypersonické ponorky

Jednou z novinek, které čekají ruskou armádu, jsou víceúčelové atomové ponorky páté generace, jejichž stavba započne po roce 2020. "Byla uzavřena smlouva s ministerstvem obrany na zahájení prací v oblasti stavby plavidla nové generace," uvedl generální ředitel petrohradského námořního strojírenského byra Malachit Vladimir Dorofejev ve vysílání rozhlasové stanice Echo Moskvy. Jak ale budou ponorky třídy Husky vypadat zatím není známo.

Modernizace se ale dočkají i současné atomové ponorky projektu 949A Antej, které se kromě nových typů raket mohou těšit také nejnovější hypersonické protilodní rakety Zirkon, uvedl už dříve server Lenta.ru. Modernizované ponorky mají být předány ruskému námořnictvu do roku 2020.

Modernizace se týká minových a torpédových i raketových zbraní. Kromě raket typu Kalibr budou ponorky osazeny i hypersonickými zbraněmi údajně schopnými potopit letadlovou loď. Ponorka bude univerzální a bude moci měnit svůj arzenál v závislosti na typu hrozby, proti které bude stát.

Střelami Zirkon by měly být podle agentury RIA Novosti vyzbrojeny právě i nejnovější ruské víceúčelové jaderné ponorky páté generace třídy Husky. Dříve se také objevily zprávy, že i jaderný raketový křižník Petr Veliký by měl být během modernizace v letech 2019–2022 vyzbrojen novými hypersonickými raketami. 

Rakety Zirkon mají dosahovat pěti až šestinásobné rychlosti zvuku. Přesný dolet není znám, odhaduje se ale, že by raketa měla být schopna zasáhnout cíl až na vzdálenost 400 kilometrů.

Jaderné křižníky

Sjednocená loďařská korporace také plánuje postavit dvanáct nových torpédoborců s označením Project 23560 Leader, které mají patřit k těm nejvýkonnějším na světě. Uvedl to magazín The National Interest. 

Lodě budou mít výtlak asi 17,5 tisíc tun, délku 200 metrů a šířku 20 metrů. Hravě tedy překonají většinu těžkých křižníků z dob 2. světové války. "Leader ponese na palubě nejméně 200 raket, což z něj učiní druhou největší moderní bitevní loď," píše magazín s tím, že první místo nadále zaujímají těžké atomové křižníky s označením Project 1144 Orlan.

Torpédoborce budou mít téměř veškerou dostupnou výbavu. Nebudou chybět protiletecké střely, protibalistické, střely určené pro zasažení pozemních cílů i protiponorkové. Chybět nebudou ani rakety s plochou dráhou letu Kalibr-NK.

O lodi toho zatím není moc známo, předpokládá se ale jaderný pohon a naprostá soběstačnost až na 90 dní nepřetrřité plavby. Chybět možná nebudou ani hypersonické střely Zirkon.

Rusko nejprve postaví šest lodí tohoto typu, jejich dokončení podle magazínu ale opět nebude dříve než v roce 2020.

Automatické tanky

Není tajemstvím, že Rusko v poslední době už s jednou zbraní vyrukovalo. Tanky Armata by se ale opět mohly dočkat modernizace, a to poměrně rapidní. Rusko totiž zvažuje, že by mohly být samořiditelné.

Nové tanky by měly fungovat na podobném principu jako bezpilotní letouny, takzvané drony. Agentuře RIA Novosti to sdělil generální ředitel Uralvagonzavod (UVZ) a výrobce Armaty Oleg Sienko s tím, že jde sice zatím o hudbu budoucnosti, ale reálnou.

Ruští technici už pravděpodobně ví, jak na to. Sám Sienko přiznává, že jsou na principu samořiditelného tanku bez posádky schopni pracovat hned, jakmile obdrží zakázku. "Prakticky vzato i z těch tanků, které projížděly po Rudém náměstí, můžeme udělat roboty," přiznal.

Tanky T-14 a bitevní vozy pěchoty BMP T-15 na podvozku Armata právě absolvují řadu testů a zkoušek. Rusko už se dříve chlubilo tím, že bojový pásový podvozek Armata má čtyři úrovně ochrany a nemá ve světě obdoby.

Podle Vjačeslava Chalitova z Uralvagonzavodu tato ruská technika předčí přední země vyrábějící tanky, jako jsou USA, Izrael, Německo a Francie, a to až o 8-10 let. "Armata předčí analogy o 25 procent. Je to tank jiné generace a my jsme udělali velký kvalitativní skok. Svět jsme předstihli zřejmě o 8-10 let," uvedl.

Tvrdí také, že systémy první úrovně ochrany ztěžují nepřátelům zjištění obrněného objektu na bojišti v radiolokačním, infračerveném a optickém rozsahu. "Používáme technologie GALS, tedy ochranu stroje speciálním nátěrem a vytvořením povrchu odrážejícího světlo," vysvětlil.

Druhá úroveň prý dovede zničit střely a protitankové rakety blížící se k tankům. Třetí úroveň tvoří systém dynamické ochrany, které ničí munici překonávající první dva systémy ochrany. Čtvrtá úroveň zajistí životnost bitevního vozu a život posádky.

Antistealth rakety

Rusko také pracuje na protiraketovém systému S-500, který má být odpovědí na plán Spojených států umístit své jednotky ve východní části Evropy. V současné době končí vývojové práce na tomto novém protileteckém systému, který má nahradit protivzdušný systém S-400 Triumf.

S-500 dokáže odhalit a zneškodnit balistickou raketu až na vzdálenost 800 km do výšky 124 km. Na vzdálenost 400 km by pak měl být systém schopen sestřelovat i letadla.

Velitel vojsk vzdušné, kosmické a protiraketové obrany generálporučík Viktor Gumennyj televizi Rossija 24 prozradil, že první vzorky by měla mít armáda k dispozici už velmi brzy. "V nejbližší době očekáváme první vzorky protiletadlového systému S-500," uvedl.

Podle odhadů expertů by armáda mohla mít první stroje k dispozici v následujícím roce, případně v roce 2018. Člen expertní rady Vojensko-průmyslové komise Viktor Murachovskij ale varuje, že stroje teprve čekají předběžné zkoušky a do výzbroje by měly být zařazeny až v roce 2020.

S-500 by měly být rovněž schopné detekovat i "neviditelné" stíhací letouny. Problémy by tak mohla mít armáda Spojených států, která s oblibou používá stíhačky typu F-22 a F-35 používající technologii stealth.

Laserové stíhačky

I ruské letectvo čeká modernizace. Modifikované bombardéry TU-95 MS totiž dostanou nové rakety dlouhého doletu Ch-101, uvedl deník Izvestija. Spekulace o modernizaci těchto strojů se objevily po loňské přehlídce na Den vítězství. Potvrdil je bývalý velitel ruského letectva, generál armády Petr Dejnekin, který přiznal, že zahraniční experti si nemohli nevšimnout závěsníků, které se objevily pod křídly letadel.

"Slouží k umístění nejnovějších strategických okřídlených raket o velkém doletu Ch-101. Tu-95 byl ze začátku projektován k použití 16 okřídlených raket dalekého dosahu, v rámci rusko-amerických dohod byly ale následně nosníky pro jejich připevnění demontovány," řekl deníku.

Tu-95 MS díky nové výzbroji ztratil na doletu, to ale podle generála nevadí, protože stroj nemusí opouštět vzdušný prostor Ruska. "Není třeba překonávat systémy protivzdušné obrany, odpalování raket je možné provést z našeho teritoria. Vezměme si kružítko a nakresleme kruh o pěti tisících kilometrech, například a dostaneme zónu dostřelu," děsí exvelitel.

Modernizace se dotkne 43 letadel Tu-95 a má prodloužit používání strojů minimálně do roku 2025.

To ale není vše. Vedoucí oddělení regionálního marketingu korporace Irkut Viktor Ličajev agenturu RIA Novosti upozornil na modernizaci stíhacích letounů typu Jak-130. K navýšení bitevních schopností má dojít především díky novému systému laserových dálkoměrů a posílení palubního obranného systému.

Zlepšení bitevních schopností stroje požadují především zákazníci z latinskoamerických zemí. Irkut proto v současné době pracuje na vylepšení strojů a modernizovaný letoun už předvedl na výstavě MAKS-2015.

Laserový dálkoměr podle Ličajeva umožňuje "zajištění bojového nasazení v horském terénu a zvýšení přesnosti při zaměření souřadnic terče a použití zbraně." Modernizace se dočkají také palubní systém obrany Talisman-NT.

Vesmírný bombardér

Nikoliv posledním, ale zřejmě nejambicionějším plánem ruské armády je vesmírný letoun, který by měl být osazen jadernými zbraněmi a měl by být schopný do dvou hodin od vzletu zničit jakékoliv místo na planetě.

Ruský vesmírný bombardér zatím oficiální označení nedostal, jeho podobnost s americkým Boeingem X-37B je ale nasnadě. Na rozdíl od letounu Spojených států ale ten ruský nebude pouze vědecká kosmická loď, nýbrž zbraň. To ostatně potvrdili i sami Rusové.

Podplukovník Aleksej Solodovnikov tvrdí, že by letoun měl být postaven do roku 2020. "Myšlenka je taková, že bombardér vzlétne z domovského letiště podobně jako obyčejné letadlo. Poté se zamíří do vnějšího vesmíru, odkud shodí jaderné hlavice a vrátí se zpět na základnu," řekl agentuře RIA Novosti s tím, že tímto způsobem by Rusko mělo být schopno zaútočit do dvou hodin na jakékoliv místo na planetě.

Dosud nebylo jasné, jakým způsobem bude letadlo vzlétat. Jeho hmotnost by se totiž měla pohybovat kolem 20 25 tun. Z vyjádření ruského podplukovníka ale vyplývá, že by si Rusové přáli, aby byl stroj plně samostatný a nezávislý na pomocném letounu. "Na designu spolupracujeme s Ruským centrálním aerodynamickým institutem. Letoun by totiž měl být nadzvukový," dodal.

Americký server Science Alert v souvislosti s novým bombardérem upozorňuje, že realita může být na míle vzdálená od ruských plánů. "Zatím toho nevíme moc, ale zdá se, že by letoun mohl být podobný jako stroje společnosti Virgin Galactic," píše server.

Poukazuje také na problém s váhou letounu. "Aby bylo letadlo schopné samostatného provozu, muselo by mít motor, který funguje dvěma způsoby: Nejprve by spaloval kapalné pohonné hmoty, poté by byl schopen "dýchat" kyslík jako palivo, aby dostal letadlo na nadzvukovou rychlost."

Server v této souvislosti ale připomíná, že na podobném principu takzvaného "motoru s kombinovaným cyklem" pracuje americká vláda neúspěšně už desítky let. Rusové ale tvrdí, že se jim právě tento typ motoru podařilo vyvinout. Na konci loňského roku to novinářům oznámil nejmenovaný úředník z Kremlu.

Jestli tomu tak skutečně je zřejmě zjistíme už brzy. Zahraniční média odhadují, že by se Rusko mohlo novým motorem pochlubit už v září na Mezinárodním vojenském technickém fóru Army-2016, které se koná nedaleko Moskvy.

Související

Ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)

Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti

Bylo velikonoční pondělí roku 1946, když poklidné jarní svátky na Frýdlantsku narušila tragická událost. Mezi obcemi Lázně Libverda a Hejnice zaznělo několik výstřelů. V lese zůstala ležet dvě děvčata, kterým nebylo ani osmnáct let. K dopadení jejich vrahů, kteří byli rovněž v dětském věku, došlo ještě téhož dne. Co se v osudné Velikonoce před 80 lety stalo?
Policie ČR, ilustrační fotografie.

Žena v Praze překvapila policisty. Přinesla protitankovou střelu

V Česku se od začátku roku koná tzv. zbraňová amnestie, která přináší i kuriózní momenty. Jeden takový se stal v Praze, kde žena přinesla na policejní služebnu protitankovou střelu. Policie toho využila, aby upozornila občany, jak se má s takovým arzenálem manipulovat. 

Více souvisejících

zbraně Armáda válka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 2 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 2 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 3 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 4 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 6 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy