Když roku 1941 vtrhli Němci do Sovětského svazu, setkali se zde s extrémními přírodními podmínkami. Jedním z takových extrémů je i rasputica. Jedná se o období na jaře a na podzim, kdy se po roztání sněhu a podzimních deštích změní ukrajinské a ruské roviny v jednu velikou neprůchodnou bažinu. Když podzimní deště proměnili ruské silnice v tekuté bahno a zastavil tak blitzkrieg Wehrmachtu, zasáhl osobně Adolf Hitler a pověřil svého oblíbeného automobilového konstruktéra Ferdinanda Porscheho vývojem nového nákladního vozu přímo určeného pro východní frontu. A řešení tom mělo být dle Hitlerovo zvyku skutečně megalomanské.
Nákladní automobil mimo všechna měřítka
Hitlerovo řešení bylo jednoduché. Postaví se tak veliký a silný stroj, který bahnem jednoduše projede. Porsche pak návrh německého vůdce rozvedl: vozidlo nemělo mít gumové pneumatiky, ale pevná litá ocelová kola s ostruhami. Až napadne sníh, automobilu se vymění ostruhy a tahač bude moci projet jakoukoliv závěj. Vozidlo nejen, že projede jakýmkoliv terénem, ale bude jim moci přesunout i nejtěžší děla. Tak zněla alespoň původní představa předložená Hitlerovi, legendárním automobilovým konstruktére Porscheho, rodákem z Vratislavic nad Nisou. Vyrábět se pak vozidlo mělo v továrně ASAP (Akciová společnost pro automobilový průmysl), tedy mladoboleslavské Škodovce. Ta byla tehdy součástí německého koncernu Reichswerke Hermann Göring.
Rychlý pokrok
Práce šly konstruktérům od ruky a již v lednu byly plány tahače připraveny. Porsche 175 nebo také Škoda RSO, tedy Radschlepper Ost (kolový tahač Východ), mělo na svoji dobu neuvěřitelné parametry. Kola byla vysoká 1,5 metru, délka vozidla 6,2 metru a kolos vážil 7 tun. Dalších 5 tun byla užitečná hmotnost pro náklad a návěs. Vozidlo poháněl mohutný benzinový čtyřválec o objemu 6 litrů s výkonem 90 koní (66 kW) při 2100 otáčkách za minutu. Unikátní byl jeho startér. Ten tvořil dvouválcový motor (polovina motoru z legendárního Porscheho Volkswagen Brouk). To mělo zajistit start velkého motoru při všech povětrnostních podmínkách. Spotřeba dosahovala těžko uvěřitelných 200 litrů na sto kilometrů. Maximální rychlost v nejtěžším terénu měla být 16 kilometrů v hodině. Ještě před dokončením prototypu byla objednána série 200 kusů. A zde se začalo vše hatit.
Češi hatí plány
Vzpomínku na to zanechal český inženýr a konstruktér Oldřich Meduna v pamětech Utajené projekty Škoda, které zpracoval Jan Králík. Aby drapáky více vydržely, doporučoval Meduna místo normální oceli manganovou. Protože byl mangan během války vysoce nedostatkovou surovinou, muselo se s ním zacházet velice šetrně. „V materiálu na ozubená kola se používalo do jednoho procenta manganu. Pro ostruhy RSO jsem navrhoval 1,3%,avšak nějakým nedopatřením se cestou vytratila desetinná čárka.“ V Plzni, kde ostruhy odlévaly, technikům přišlo použití 13% manganu do oceli jako naprostý nesmysl. Ale protože vše bylo schváleno, ostruhy vyrobily. Ty byly naprosto nepoužitelné. Všech 200 sad, celkem 8 tun materiálu, v Mladé Boleslavi putovalo rovnou do starého železa. Nacisté sice Medunovi hrozili koncentračním táborem, ale byl pro ně natolik užitečný, že nakonec celou záležitost přešli. K další „drobné“ chybě došlo v Plzni při výrobě kol. Otvory v kolech nesouhlasily s ostruhami. Vše opět putovalo do šrotu. Když Meduna znovu zadal zakázku, tentokrát se správnými parametry, z Plzně přišel omluvný dopis. Ve slévárně došel vzácný mangan. Více než tuna jej padla na zmetky. „Přišel jsem do naší konstrukce v Mladé Boleslavi a všem tu radostnou novinu slavnostně ohlásil. Také to ocenili vítězným křikem. Nikomu nevadili ani dva Němci, kteří s námi v konstrukci pracovali, oba se chovali velmi slušně,“ vzpomínal krátce před svou smrtí v 90. letech Oldřich Meduna. Celý projekt podobné „drobné chyby“ opozdil minimálně o půl roku.
Chromý nepotřebný titán
Testy mohli začít teprve v listopadu 1942, kdy byly připraveny dva prototypy. Vše skončilo velkým zklamáním. Těžký tahač s poměrně úzkými koly se propadal i na poměrně pevném terénu a zahrabával sám sebe. Na sněhu a ledu se vozidlo stávalo neřiditelným. Teprve po značném úsilí se podařilo RSO celou sérii 200 vozidel zprovoznit. Část byla poté skutečně nasazena na východní frontě. Zde již však nesloužila v Blitzkriegu, ale v ústupu. Jak vzpomínal Oldřich Meduna, jeden důstojník wehrmachtu RSO pochválil, neboť dokázalo v těžkém terénu táhnout čtyři další nákladní vozidla. Spotřeba vozidla v takových podmínkách dosáhla 600 litů na 100 kilometrů. Další pak byly nasazeny v Normandii, Holandsku a při ofenzivě v Ardenách. Dodnes se zřejmě žádný nezachoval. Tak skončil příběh Hitlerova tahače, který měl porazit ruské počasí.
9. června 2026 13:22
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počet mrtvých v Kolumbii překročil 200. Pohřešují se tisíce lidí
před 1 hodinou
Libanon jako první arabský stát zrušil trest smrti. Zavádí těžké doživotní nucené práce
před 2 hodinami
Orbánova pravá ruka skončila. Novým maďarským prezidentem bude András Baka
před 3 hodinami
Trumpa kvůli hrozbě atentátu odvezli v kontejneru na jídlo
před 3 hodinami
Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program
před 4 hodinami
Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje
před 5 hodinami
Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé
před 6 hodinami
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
před 7 hodinami
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
před 7 hodinami
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
před 8 hodinami
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
před 9 hodinami
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
před 9 hodinami
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
před 11 hodinami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
Nové informace z vyšetřování naznačují, že německé letiště v Lipsku se ocitlo podstatně blíže k katastrofě, než se původně předpokládalo. Analýza záznamů z bezpečnostních kamer ukázala, že neznámý dron zasáhl křídlo zaparkovaného ukrajinského nákladního letounu značky Antonov. Incident se odehrál v podvečerních hodinách a jen shodou náhod nedošlo k masivní explozi.
Zdroj: Libor Novák