Když roku 1941 vtrhli Němci do Sovětského svazu, setkali se zde s extrémními přírodními podmínkami. Jedním z takových extrémů je i rasputica. Jedná se o období na jaře a na podzim, kdy se po roztání sněhu a podzimních deštích změní ukrajinské a ruské roviny v jednu velikou neprůchodnou bažinu. Když podzimní deště proměnili ruské silnice v tekuté bahno a zastavil tak blitzkrieg Wehrmachtu, zasáhl osobně Adolf Hitler a pověřil svého oblíbeného automobilového konstruktéra Ferdinanda Porscheho vývojem nového nákladního vozu přímo určeného pro východní frontu. A řešení tom mělo být dle Hitlerovo zvyku skutečně megalomanské.
Nákladní automobil mimo všechna měřítka
Hitlerovo řešení bylo jednoduché. Postaví se tak veliký a silný stroj, který bahnem jednoduše projede. Porsche pak návrh německého vůdce rozvedl: vozidlo nemělo mít gumové pneumatiky, ale pevná litá ocelová kola s ostruhami. Až napadne sníh, automobilu se vymění ostruhy a tahač bude moci projet jakoukoliv závěj. Vozidlo nejen, že projede jakýmkoliv terénem, ale bude jim moci přesunout i nejtěžší děla. Tak zněla alespoň původní představa předložená Hitlerovi, legendárním automobilovým konstruktére Porscheho, rodákem z Vratislavic nad Nisou. Vyrábět se pak vozidlo mělo v továrně ASAP (Akciová společnost pro automobilový průmysl), tedy mladoboleslavské Škodovce. Ta byla tehdy součástí německého koncernu Reichswerke Hermann Göring.
Rychlý pokrok
Práce šly konstruktérům od ruky a již v lednu byly plány tahače připraveny. Porsche 175 nebo také Škoda RSO, tedy Radschlepper Ost (kolový tahač Východ), mělo na svoji dobu neuvěřitelné parametry. Kola byla vysoká 1,5 metru, délka vozidla 6,2 metru a kolos vážil 7 tun. Dalších 5 tun byla užitečná hmotnost pro náklad a návěs. Vozidlo poháněl mohutný benzinový čtyřválec o objemu 6 litrů s výkonem 90 koní (66 kW) při 2100 otáčkách za minutu. Unikátní byl jeho startér. Ten tvořil dvouválcový motor (polovina motoru z legendárního Porscheho Volkswagen Brouk). To mělo zajistit start velkého motoru při všech povětrnostních podmínkách. Spotřeba dosahovala těžko uvěřitelných 200 litrů na sto kilometrů. Maximální rychlost v nejtěžším terénu měla být 16 kilometrů v hodině. Ještě před dokončením prototypu byla objednána série 200 kusů. A zde se začalo vše hatit.
Češi hatí plány
Vzpomínku na to zanechal český inženýr a konstruktér Oldřich Meduna v pamětech Utajené projekty Škoda, které zpracoval Jan Králík. Aby drapáky více vydržely, doporučoval Meduna místo normální oceli manganovou. Protože byl mangan během války vysoce nedostatkovou surovinou, muselo se s ním zacházet velice šetrně. „V materiálu na ozubená kola se používalo do jednoho procenta manganu. Pro ostruhy RSO jsem navrhoval 1,3%,avšak nějakým nedopatřením se cestou vytratila desetinná čárka.“ V Plzni, kde ostruhy odlévaly, technikům přišlo použití 13% manganu do oceli jako naprostý nesmysl. Ale protože vše bylo schváleno, ostruhy vyrobily. Ty byly naprosto nepoužitelné. Všech 200 sad, celkem 8 tun materiálu, v Mladé Boleslavi putovalo rovnou do starého železa. Nacisté sice Medunovi hrozili koncentračním táborem, ale byl pro ně natolik užitečný, že nakonec celou záležitost přešli. K další „drobné“ chybě došlo v Plzni při výrobě kol. Otvory v kolech nesouhlasily s ostruhami. Vše opět putovalo do šrotu. Když Meduna znovu zadal zakázku, tentokrát se správnými parametry, z Plzně přišel omluvný dopis. Ve slévárně došel vzácný mangan. Více než tuna jej padla na zmetky. „Přišel jsem do naší konstrukce v Mladé Boleslavi a všem tu radostnou novinu slavnostně ohlásil. Také to ocenili vítězným křikem. Nikomu nevadili ani dva Němci, kteří s námi v konstrukci pracovali, oba se chovali velmi slušně,“ vzpomínal krátce před svou smrtí v 90. letech Oldřich Meduna. Celý projekt podobné „drobné chyby“ opozdil minimálně o půl roku.
Chromý nepotřebný titán
Testy mohli začít teprve v listopadu 1942, kdy byly připraveny dva prototypy. Vše skončilo velkým zklamáním. Těžký tahač s poměrně úzkými koly se propadal i na poměrně pevném terénu a zahrabával sám sebe. Na sněhu a ledu se vozidlo stávalo neřiditelným. Teprve po značném úsilí se podařilo RSO celou sérii 200 vozidel zprovoznit. Část byla poté skutečně nasazena na východní frontě. Zde již však nesloužila v Blitzkriegu, ale v ústupu. Jak vzpomínal Oldřich Meduna, jeden důstojník wehrmachtu RSO pochválil, neboť dokázalo v těžkém terénu táhnout čtyři další nákladní vozidla. Spotřeba vozidla v takových podmínkách dosáhla 600 litů na 100 kilometrů. Další pak byly nasazeny v Normandii, Holandsku a při ofenzivě v Ardenách. Dodnes se zřejmě žádný nezachoval. Tak skončil příběh Hitlerova tahače, který měl porazit ruské počasí.
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 51 minutami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 1 hodinou
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
včera
Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje
Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.
Zdroj: Libor Novák