Když roku 1941 vtrhli Němci do Sovětského svazu, setkali se zde s extrémními přírodními podmínkami. Jedním z takových extrémů je i rasputica. Jedná se o období na jaře a na podzim, kdy se po roztání sněhu a podzimních deštích změní ukrajinské a ruské roviny v jednu velikou neprůchodnou bažinu. Když podzimní deště proměnili ruské silnice v tekuté bahno a zastavil tak blitzkrieg Wehrmachtu, zasáhl osobně Adolf Hitler a pověřil svého oblíbeného automobilového konstruktéra Ferdinanda Porscheho vývojem nového nákladního vozu přímo určeného pro východní frontu. A řešení tom mělo být dle Hitlerovo zvyku skutečně megalomanské.
Nákladní automobil mimo všechna měřítka
Hitlerovo řešení bylo jednoduché. Postaví se tak veliký a silný stroj, který bahnem jednoduše projede. Porsche pak návrh německého vůdce rozvedl: vozidlo nemělo mít gumové pneumatiky, ale pevná litá ocelová kola s ostruhami. Až napadne sníh, automobilu se vymění ostruhy a tahač bude moci projet jakoukoliv závěj. Vozidlo nejen, že projede jakýmkoliv terénem, ale bude jim moci přesunout i nejtěžší děla. Tak zněla alespoň původní představa předložená Hitlerovi, legendárním automobilovým konstruktére Porscheho, rodákem z Vratislavic nad Nisou. Vyrábět se pak vozidlo mělo v továrně ASAP (Akciová společnost pro automobilový průmysl), tedy mladoboleslavské Škodovce. Ta byla tehdy součástí německého koncernu Reichswerke Hermann Göring.
Rychlý pokrok
Práce šly konstruktérům od ruky a již v lednu byly plány tahače připraveny. Porsche 175 nebo také Škoda RSO, tedy Radschlepper Ost (kolový tahač Východ), mělo na svoji dobu neuvěřitelné parametry. Kola byla vysoká 1,5 metru, délka vozidla 6,2 metru a kolos vážil 7 tun. Dalších 5 tun byla užitečná hmotnost pro náklad a návěs. Vozidlo poháněl mohutný benzinový čtyřválec o objemu 6 litrů s výkonem 90 koní (66 kW) při 2100 otáčkách za minutu. Unikátní byl jeho startér. Ten tvořil dvouválcový motor (polovina motoru z legendárního Porscheho Volkswagen Brouk). To mělo zajistit start velkého motoru při všech povětrnostních podmínkách. Spotřeba dosahovala těžko uvěřitelných 200 litrů na sto kilometrů. Maximální rychlost v nejtěžším terénu měla být 16 kilometrů v hodině. Ještě před dokončením prototypu byla objednána série 200 kusů. A zde se začalo vše hatit.
Češi hatí plány
Vzpomínku na to zanechal český inženýr a konstruktér Oldřich Meduna v pamětech Utajené projekty Škoda, které zpracoval Jan Králík. Aby drapáky více vydržely, doporučoval Meduna místo normální oceli manganovou. Protože byl mangan během války vysoce nedostatkovou surovinou, muselo se s ním zacházet velice šetrně. „V materiálu na ozubená kola se používalo do jednoho procenta manganu. Pro ostruhy RSO jsem navrhoval 1,3%,avšak nějakým nedopatřením se cestou vytratila desetinná čárka.“ V Plzni, kde ostruhy odlévaly, technikům přišlo použití 13% manganu do oceli jako naprostý nesmysl. Ale protože vše bylo schváleno, ostruhy vyrobily. Ty byly naprosto nepoužitelné. Všech 200 sad, celkem 8 tun materiálu, v Mladé Boleslavi putovalo rovnou do starého železa. Nacisté sice Medunovi hrozili koncentračním táborem, ale byl pro ně natolik užitečný, že nakonec celou záležitost přešli. K další „drobné“ chybě došlo v Plzni při výrobě kol. Otvory v kolech nesouhlasily s ostruhami. Vše opět putovalo do šrotu. Když Meduna znovu zadal zakázku, tentokrát se správnými parametry, z Plzně přišel omluvný dopis. Ve slévárně došel vzácný mangan. Více než tuna jej padla na zmetky. „Přišel jsem do naší konstrukce v Mladé Boleslavi a všem tu radostnou novinu slavnostně ohlásil. Také to ocenili vítězným křikem. Nikomu nevadili ani dva Němci, kteří s námi v konstrukci pracovali, oba se chovali velmi slušně,“ vzpomínal krátce před svou smrtí v 90. letech Oldřich Meduna. Celý projekt podobné „drobné chyby“ opozdil minimálně o půl roku.
Chromý nepotřebný titán
Testy mohli začít teprve v listopadu 1942, kdy byly připraveny dva prototypy. Vše skončilo velkým zklamáním. Těžký tahač s poměrně úzkými koly se propadal i na poměrně pevném terénu a zahrabával sám sebe. Na sněhu a ledu se vozidlo stávalo neřiditelným. Teprve po značném úsilí se podařilo RSO celou sérii 200 vozidel zprovoznit. Část byla poté skutečně nasazena na východní frontě. Zde již však nesloužila v Blitzkriegu, ale v ústupu. Jak vzpomínal Oldřich Meduna, jeden důstojník wehrmachtu RSO pochválil, neboť dokázalo v těžkém terénu táhnout čtyři další nákladní vozidla. Spotřeba vozidla v takových podmínkách dosáhla 600 litů na 100 kilometrů. Další pak byly nasazeny v Normandii, Holandsku a při ofenzivě v Ardenách. Dodnes se zřejmě žádný nezachoval. Tak skončil příběh Hitlerova tahače, který měl porazit ruské počasí.
9. června 2026 13:22
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
před 1 hodinou
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
před 2 hodinami
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
před 4 hodinami
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
před 5 hodinami
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
před 6 hodinami
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
před 8 hodinami
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
včera
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
včera
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
včera
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
včera
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
Vstoupili jsme do posledního ryze červencového týdne, v jehož průběhu bude počasí pro mnoho lidí zklamáním. Na léto totiž nebude moc teplo. Už příští týden ale přijde změna, vyplývá z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě