Praha - Vědcům z Fyzikálního ústavu Akademie věd (AV ČR) se podařilo najít způsob, jak mnohem rychleji zapisovat a ukládat informace. Podstatou jejich objevu jsou antiferomagnety, tedy látky se zvláštním chováním při průchodu elektrického proudu. Vědcům se podařilo prokázat, že zápis dat je u nich až tisíckrát rychlejší než u běžných paměťových médií, a vytvořili čip, který se dá propojit s konvenční elektronikou. Objev ČTK popsal vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky Tomáš Jungwirth.
Že by něco takového mohlo fungovat, tušili vědci už před dvěma lety. Od laboratorních experimentů nyní přešli dál. "Byli jsme schopni tento princip přenést z komplikovaných laboratorních přístrojů, které zaberou celou místnost, do čipu - do jednoduché krabičky, kterou připojíme k počítači a která je schopná fungovat s konvenční elektronikou," řekl Jungwirth. Prokázali tím, že součástky vyrobené na jimi objeveném základě mohou fungovat. "Není to ještě tak daleko, že by se tento čip dal prodávat, ale je to důkaz, že použití tohoto principu není science fiction," uvedl vědec.
Jeho tým také prokázal, že nový zápis dat je mnohem rychlejší než způsob, jaký se užívá nyní, a to až tisíckrát. "Vzbudili jsme tím velký ohlas ve vědecké komunitě. Není to už jen předpověď, ale vědecky prokázaný fakt," řekl Jungwirth. Objev může mít významné užití v oblasti umělé inteligence a neuronových sítí.
Běžný způsob zápisu dat staví na jevu zvaném magnetizace. Při něm v některých materiálech dochází ke změnám, zatímco jiné na elektromagnetické pole nereagují. Existuje ale i třetí skupina látek. Antiferomagnetické krystaly vypadají na první pohled jako nemagnetické látky, přesto je také lze ovládat elektromagnetickým polem. "Materiál má v sobě dvě prolínající se magnetizace orientované opačným směrem a jejich účinek se tak navenek navzájem ruší," vysvětlila jejich zdánlivou nemagnetičnost zpráva AV ČR.
Na rozdíl od látek, které se k zápisu dat běžně používají, nestačí antiferomagnetům jedna elektromagnetická cívka, ale musí mít různé "cívky" přímo u jednotlivých atomů. Jungwirthův tým vytvořil krystaly s takovou strukturou, že si při průchodu elektrického proudu takové "virtuální atomové cívky" vytvoří samy od sebe. "Nový způsob zápisu informací může v budoucnu zrychlit práci počítačů, protože pro záznam stačí extrémně krátké - pikosekundové - elektrické výboje, což je tisíckrát kratší doba než v dnes používaných feromagnetických součástkách," uvedli vědci.
Antiferomagnetická paměť má i další výhody. Nezničí ji ani velmi silné magnetické pole a navíc nevyžaduje zápis dat v binární soustavě, tedy pouze systémem jedniček a nul, jak to umí feromagnety.
O významu objevů Jungwirthova týmu svědčí i to, že o ně mají zájem pořadatelé významných světových vědeckých konferencí. Ještě letos bude Jungwirth prezentovat výsledky v Singapuru, San Francisku a Mainzu. Je koordinátorem mezinárodního projektu na výzkum antiferomagnetů, na kterém se podílejí výzkumníci z Německa, Velké Británie a Španělska.
Související
Lidé ji mohou jen závidět. Vědci odhalili tajemství bakterie, která přežije všechno na světě
Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie
Vědci , technologie , umělá inteligence (AI) , akademie věd , počítače
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek