Putin otevře gigantický most spojující Rusko s anektovaným Krymem

Kerč - Kvůli ukrajinské blokádě Krymu měl poloostrov dlouhodobě značné ekonomické problémy. Spojení mezi kontinentální Ukrajinou a Krymem zabezpečovalo poloostrov jak ekonomicky, tak i energeticky. Na stavbě mostu se Rusko a Ukrajina domlouvali ještě před rokem 2014, kdy na Ukrajině začaly celostátní protesty. Po anexi Krymu se otázka mostu stala hlavní prioritou - stavba byla zahájena už v dubnu v roce 2015. Automobilový provoz na mostě začne ve středu ráno. Tonáž automobilů je zatím omezena 3,5 tunami, železniční trať bude dokončena příští rok.

Celková délka stavby bude mít 19 km skrz Kerčský průliv oddělující poloostrov od ruské pevniny. Zhruba uprostřed vzdálenosti leží ostrov Tuzla, nad kterým stojí vysokorychlostní trať. Před zahájením stavebních prací byly v okolí nalezeny různé výbušné zařízení včetně min z období německé okupace Krymu. Nalezené letecké pumy likvidovali sapéři na speciálně vymezených místech mimo území, kde v budoucnu měl stát most. Kromě válečných atributů zde byly nalezeny i archeologické artefakty.

Most s ohledem na své gigantické měřítko bude nejspíš dokončen včas, jedná se o zdrojovou nezávislost Krymu. Stavba zahrnuje čtyři silniční pruhy (dva v každém směru) a dva železniční koridory. Předpokládá se, že se zde v budoucnu protáhnou elektrické kabely dodatečně zásobující krymskou elektroenergetiku. Sám Putin se o průběh výstavby aktivně zajímal, byl dokonce jedním z jeho iniciátorů. “Počítám s tím, že Krymský most bude dokončen včas,” řekl na konci roku 2016.

Zpravodajská služba BBC se před rokem zajímala o názor jednoho z nejpřednějších ruských ekonomů na probíhající stavbu. “Je třeba pochopit, že daný projekt je pro Rusko zcela unikátní, podobné mosty jsme ještě nikdy neměli. Tři roky je velice úzký termín pro takovou stavbu. I přesto, že se něco nemusí stihnout včas, bude to zcela normální,” řekl Nikolaj Zalesskij z Institutu dopravní ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Moskvě. Podle jeho slov by zpoždění nemělo být nijak závažné.

Velkou výzvou pro celý projekt je kromě délky i výška mostu, která by měla umožňovat průplav nákladním lodím obsluhujícím přístavy. Most Rusko bude stát 228,3 miliard rublů (téměř 80 miliard korun). Dodavatelem projektu je pouze jedna firma vlastněná Putinovým blízkým kamarádem oligarchou Arkadijem Rotenbergem (figurujícím i v sankcích proti Rusku). 

O mostu, který by spojoval Rusko a Krym se hovořilo už dlouho, a to i před tím, než ho Rusko připojilo ke svým teritoriím. Jediné spojení s kontinentem byla Perekopská šíje mezi Chersonskou oblastí (Ukrajina) a Krymem. Veškeré zdroje včetně pitné vody dostával Krym pomocí pevninské šíje dlouhé 30 km. V září roku 2015 Ukrajinští aktivisté v kooperaci se státními službami začali blokádu na hranici poloostrova s pevninou za účelem “deokupace”. Jinými slovy se Ukrajina domnívala, že až začne blokovat veškeré zdroje do Krymu, Rusko přehodnotí celou situaci.

Rusko se ovšem rozhodlo vybudovat spojení, které by mu umožňovalo samostatně kontrolovat situaci na Krymu. Krymské obyvatelstvo bylo kvůli blokádě na neurčitou dobu zcela odříznuto od elektrického proudu a potravin z Ukrajiny. Akci odsoudili mnozí politici včetně tehdejšího gubernátora Oděské oblasti Michaila Saakašviliho.

Velká sláva při otevření

S velkou slávou bude dnes most otevřen. Za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina bude pro automobily otevřena komunikace, od níž si Moskva slibuje nejen několikanásobně vyšší příliv turistů na zabraný poloostrov, ale hlavně lepší zásobování Krymu a rozšíření jeho hospodářských kapacit.

Po násilném obsazení ukrajinského poloostrova v roce 2014 zavládl mezi ruskojazyčnými obyvateli Krymu velký optimismus, který ale postupně ochladl v důsledku problémů s nedostatkem elektřiny, surovin a vody. Cesta směřující na sever na Ukrajinu zůstala zavřená a poloostrov se potýkal s velkými dopravními problémy. Spojení s ruskou pevninou obstarávaly trajekty, jejichž provoz často vázl vinou nepříznivého počasí.

Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou a v Rusku bylo označováno za stavbu století. 

Most, který je v Rusku největší, je dlouhý 19 kilometrů. Začíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov. Projektovaná propustnost je 40.000 automobilů během 24 hodin. Vlakových souprav má přes most projet až 47 denně.

Automobilový provoz na mostě začne ve středu ráno. Tonáž automobilů je zatím omezena 3,5 tunami, železniční trať bude dokončena příští rok.

Související

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Více souvisejících

Krym Krymský most Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Donald Trump

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

včera

včera

Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení

Bývalý šéf protiteroristického oddělení v administrativě Donalda Trumpa Joe Kent vystoupil ve středu s prohlášením týkajícím se zpravodajských informací o Íránu. Učinil tak pouze jeden den poté, co se rozhodl na svou funkci v rámci vládního aparátu rezignovat. Podle jeho slov neexistovaly žádné indicie, které by naznačovaly, že se Teherán chystá k masivnímu úderu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy