Putin otevře gigantický most spojující Rusko s anektovaným Krymem

Kerč - Kvůli ukrajinské blokádě Krymu měl poloostrov dlouhodobě značné ekonomické problémy. Spojení mezi kontinentální Ukrajinou a Krymem zabezpečovalo poloostrov jak ekonomicky, tak i energeticky. Na stavbě mostu se Rusko a Ukrajina domlouvali ještě před rokem 2014, kdy na Ukrajině začaly celostátní protesty. Po anexi Krymu se otázka mostu stala hlavní prioritou - stavba byla zahájena už v dubnu v roce 2015. Automobilový provoz na mostě začne ve středu ráno. Tonáž automobilů je zatím omezena 3,5 tunami, železniční trať bude dokončena příští rok.

Celková délka stavby bude mít 19 km skrz Kerčský průliv oddělující poloostrov od ruské pevniny. Zhruba uprostřed vzdálenosti leží ostrov Tuzla, nad kterým stojí vysokorychlostní trať. Před zahájením stavebních prací byly v okolí nalezeny různé výbušné zařízení včetně min z období německé okupace Krymu. Nalezené letecké pumy likvidovali sapéři na speciálně vymezených místech mimo území, kde v budoucnu měl stát most. Kromě válečných atributů zde byly nalezeny i archeologické artefakty.

Most s ohledem na své gigantické měřítko bude nejspíš dokončen včas, jedná se o zdrojovou nezávislost Krymu. Stavba zahrnuje čtyři silniční pruhy (dva v každém směru) a dva železniční koridory. Předpokládá se, že se zde v budoucnu protáhnou elektrické kabely dodatečně zásobující krymskou elektroenergetiku. Sám Putin se o průběh výstavby aktivně zajímal, byl dokonce jedním z jeho iniciátorů. “Počítám s tím, že Krymský most bude dokončen včas,” řekl na konci roku 2016.

Zpravodajská služba BBC se před rokem zajímala o názor jednoho z nejpřednějších ruských ekonomů na probíhající stavbu. “Je třeba pochopit, že daný projekt je pro Rusko zcela unikátní, podobné mosty jsme ještě nikdy neměli. Tři roky je velice úzký termín pro takovou stavbu. I přesto, že se něco nemusí stihnout včas, bude to zcela normální,” řekl Nikolaj Zalesskij z Institutu dopravní ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Moskvě. Podle jeho slov by zpoždění nemělo být nijak závažné.

Velkou výzvou pro celý projekt je kromě délky i výška mostu, která by měla umožňovat průplav nákladním lodím obsluhujícím přístavy. Most Rusko bude stát 228,3 miliard rublů (téměř 80 miliard korun). Dodavatelem projektu je pouze jedna firma vlastněná Putinovým blízkým kamarádem oligarchou Arkadijem Rotenbergem (figurujícím i v sankcích proti Rusku). 

O mostu, který by spojoval Rusko a Krym se hovořilo už dlouho, a to i před tím, než ho Rusko připojilo ke svým teritoriím. Jediné spojení s kontinentem byla Perekopská šíje mezi Chersonskou oblastí (Ukrajina) a Krymem. Veškeré zdroje včetně pitné vody dostával Krym pomocí pevninské šíje dlouhé 30 km. V září roku 2015 Ukrajinští aktivisté v kooperaci se státními službami začali blokádu na hranici poloostrova s pevninou za účelem “deokupace”. Jinými slovy se Ukrajina domnívala, že až začne blokovat veškeré zdroje do Krymu, Rusko přehodnotí celou situaci.

Rusko se ovšem rozhodlo vybudovat spojení, které by mu umožňovalo samostatně kontrolovat situaci na Krymu. Krymské obyvatelstvo bylo kvůli blokádě na neurčitou dobu zcela odříznuto od elektrického proudu a potravin z Ukrajiny. Akci odsoudili mnozí politici včetně tehdejšího gubernátora Oděské oblasti Michaila Saakašviliho.

Velká sláva při otevření

S velkou slávou bude dnes most otevřen. Za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina bude pro automobily otevřena komunikace, od níž si Moskva slibuje nejen několikanásobně vyšší příliv turistů na zabraný poloostrov, ale hlavně lepší zásobování Krymu a rozšíření jeho hospodářských kapacit.

Po násilném obsazení ukrajinského poloostrova v roce 2014 zavládl mezi ruskojazyčnými obyvateli Krymu velký optimismus, který ale postupně ochladl v důsledku problémů s nedostatkem elektřiny, surovin a vody. Cesta směřující na sever na Ukrajinu zůstala zavřená a poloostrov se potýkal s velkými dopravními problémy. Spojení s ruskou pevninou obstarávaly trajekty, jejichž provoz často vázl vinou nepříznivého počasí.

Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou a v Rusku bylo označováno za stavbu století. 

Most, který je v Rusku největší, je dlouhý 19 kilometrů. Začíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov. Projektovaná propustnost je 40.000 automobilů během 24 hodin. Vlakových souprav má přes most projet až 47 denně.

Automobilový provoz na mostě začne ve středu ráno. Tonáž automobilů je zatím omezena 3,5 tunami, železniční trať bude dokončena příští rok.

Související

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.
Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Více souvisejících

Krym Krymský most Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Sklad Wildberries pod útokem

Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt

Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.

před 1 hodinou

Následky zemětřesení v Japonsku

Japonsko svádí závod s časem. Počet mrtvých po zemětřesení roste, pod troskami zůstávají zavalení lidé

Japonský ostrov Kjúšú zasáhlo ničivé zemětřesení o síle kolem sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct lidských životů a stovky zraněných. Otřesy s ohniskem nedaleko sedmisettisícového města Kumamoto dosáhly v zasažené oblasti nejvyššího stupně japonské seismické stupnice. Japonská premiérka Sanae Takaiči upozornila, že záchranné složky svádějí neúprosný závod s časem, neboť pod troskami budov stále zůstávají uvěznění lidé.

před 3 hodinami

Letní počasí

Počasí: Extrémní vedra budou pokračovat i příští týden

Česko čeká v následujících dnech vlna extrémních letních veder, které vyvrcholí na konci týdne, kdy teploty na mnoha místech překročí tropickou hranici a přiblíží se až k hranici 40 stupňů Celsia. Horké počasí doprovodí jen ojedinělé lokální přeháňky a bouřky, přičemž přechodné mírné ochlazení dorazí až během soboty.

včera

včera

Následky zemětřesení v Japonsku

Po zemětřesení v Japonsku explodovalo nákupní centrum. V troskách pohřbilo desítky lidí

Japonskou jižní prefekturu Kumamoto zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které si vyžádalo desítky zraněných a způsobil rozsáhlé materiální škody. Podle informací japonské veřejnoprávní televize NHK vedly otřesy k částečnému zřícení obchodního centra Aeon Mall Kumamoto, ve kterém zůstalo uvíznuto mnoho lidí. Na místě zasahují záchranné složky, přičemž místní úřady a policie potvrzují, že si incident v nákupním komplexu vyžádal i několik obětí na životech.

včera

včera

Vězni zahájili protestní hladovku

1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

včera

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

včera

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

včera

včera

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

včera

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

včera

Výhled počasí na měsíc. Po tropech se budou teploty přibližovat k normálu

Trend ve vývoji počasí se po chladném minulém týdnu obrací. Meteorologové očekávají, že po většinu srpna bude panovat nadprůměrné teplo. Srážek bude spíše méně, než bývá zvykem. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy