Putin otevře gigantický most spojující Rusko s anektovaným Krymem

Kerč - Kvůli ukrajinské blokádě Krymu měl poloostrov dlouhodobě značné ekonomické problémy. Spojení mezi kontinentální Ukrajinou a Krymem zabezpečovalo poloostrov jak ekonomicky, tak i energeticky. Na stavbě mostu se Rusko a Ukrajina domlouvali ještě před rokem 2014, kdy na Ukrajině začaly celostátní protesty. Po anexi Krymu se otázka mostu stala hlavní prioritou - stavba byla zahájena už v dubnu v roce 2015. Automobilový provoz na mostě začne ve středu ráno. Tonáž automobilů je zatím omezena 3,5 tunami, železniční trať bude dokončena příští rok.

Celková délka stavby bude mít 19 km skrz Kerčský průliv oddělující poloostrov od ruské pevniny. Zhruba uprostřed vzdálenosti leží ostrov Tuzla, nad kterým stojí vysokorychlostní trať. Před zahájením stavebních prací byly v okolí nalezeny různé výbušné zařízení včetně min z období německé okupace Krymu. Nalezené letecké pumy likvidovali sapéři na speciálně vymezených místech mimo území, kde v budoucnu měl stát most. Kromě válečných atributů zde byly nalezeny i archeologické artefakty.

Most s ohledem na své gigantické měřítko bude nejspíš dokončen včas, jedná se o zdrojovou nezávislost Krymu. Stavba zahrnuje čtyři silniční pruhy (dva v každém směru) a dva železniční koridory. Předpokládá se, že se zde v budoucnu protáhnou elektrické kabely dodatečně zásobující krymskou elektroenergetiku. Sám Putin se o průběh výstavby aktivně zajímal, byl dokonce jedním z jeho iniciátorů. “Počítám s tím, že Krymský most bude dokončen včas,” řekl na konci roku 2016.

Zpravodajská služba BBC se před rokem zajímala o názor jednoho z nejpřednějších ruských ekonomů na probíhající stavbu. “Je třeba pochopit, že daný projekt je pro Rusko zcela unikátní, podobné mosty jsme ještě nikdy neměli. Tři roky je velice úzký termín pro takovou stavbu. I přesto, že se něco nemusí stihnout včas, bude to zcela normální,” řekl Nikolaj Zalesskij z Institutu dopravní ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Moskvě. Podle jeho slov by zpoždění nemělo být nijak závažné.

Velkou výzvou pro celý projekt je kromě délky i výška mostu, která by měla umožňovat průplav nákladním lodím obsluhujícím přístavy. Most Rusko bude stát 228,3 miliard rublů (téměř 80 miliard korun). Dodavatelem projektu je pouze jedna firma vlastněná Putinovým blízkým kamarádem oligarchou Arkadijem Rotenbergem (figurujícím i v sankcích proti Rusku). 

O mostu, který by spojoval Rusko a Krym se hovořilo už dlouho, a to i před tím, než ho Rusko připojilo ke svým teritoriím. Jediné spojení s kontinentem byla Perekopská šíje mezi Chersonskou oblastí (Ukrajina) a Krymem. Veškeré zdroje včetně pitné vody dostával Krym pomocí pevninské šíje dlouhé 30 km. V září roku 2015 Ukrajinští aktivisté v kooperaci se státními službami začali blokádu na hranici poloostrova s pevninou za účelem “deokupace”. Jinými slovy se Ukrajina domnívala, že až začne blokovat veškeré zdroje do Krymu, Rusko přehodnotí celou situaci.

Rusko se ovšem rozhodlo vybudovat spojení, které by mu umožňovalo samostatně kontrolovat situaci na Krymu. Krymské obyvatelstvo bylo kvůli blokádě na neurčitou dobu zcela odříznuto od elektrického proudu a potravin z Ukrajiny. Akci odsoudili mnozí politici včetně tehdejšího gubernátora Oděské oblasti Michaila Saakašviliho.

Velká sláva při otevření

S velkou slávou bude dnes most otevřen. Za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina bude pro automobily otevřena komunikace, od níž si Moskva slibuje nejen několikanásobně vyšší příliv turistů na zabraný poloostrov, ale hlavně lepší zásobování Krymu a rozšíření jeho hospodářských kapacit.

Po násilném obsazení ukrajinského poloostrova v roce 2014 zavládl mezi ruskojazyčnými obyvateli Krymu velký optimismus, který ale postupně ochladl v důsledku problémů s nedostatkem elektřiny, surovin a vody. Cesta směřující na sever na Ukrajinu zůstala zavřená a poloostrov se potýkal s velkými dopravními problémy. Spojení s ruskou pevninou obstarávaly trajekty, jejichž provoz často vázl vinou nepříznivého počasí.

Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou a v Rusku bylo označováno za stavbu století. 

Most, který je v Rusku největší, je dlouhý 19 kilometrů. Začíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov. Projektovaná propustnost je 40.000 automobilů během 24 hodin. Vlakových souprav má přes most projet až 47 denně.

Automobilový provoz na mostě začne ve středu ráno. Tonáž automobilů je zatím omezena 3,5 tunami, železniční trať bude dokončena příští rok.

Související

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.
Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Více souvisejících

Krym Krymský most Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 2 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy