Atentát: Parašutistům pomohl Heydrichův člověk. Co prozradil?

Heydrich nebyl jen obyčejným nacistickým politikem. Jednalo se o jednoho z autorů tzv. konečného řešení židovské otázky a jako takový patřil k hlavním autorům holokaustu a dalších represivních opatření. Na jeho rukou byla krev desetitisíců.

Na sklonku září 1941 se stal faktickým Hitlerovým místodržícím v Čechách, když nahradil údajně slabého a k Čechům příliš vstřícného Konstantina von Neuratha. Heydrich okamžitě spustil popravy a nechal zavraždit na 5000 vězňů. Domácí i zahraniční odboj si ihned uvědomoval, že musí podniknout rozhodnou akci.

Ta byla nakonec vymyšlena československým exilem v Londýně. Plán zněl jasně – vysadit do protektorátu skvěle vycvičené parašutisty, kteří s pomocí domácího odboje sprovodí nacistického tyrana za světa. Češi tak celému světu ukáží, že za svoji svobodu dokáží bojovat a třeba i přimějí spojence, kteří kdysi podepsali ostudnou Mnichovskou dohodu, aby svoji chybu odvolali.

Dva dny před koncem roku 1941 seskočili parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík na území protektorátu. Vybaveni penězi a falešnými doklady s cílem zabít jednoho z nejvýše postavených nacistických pohlavárů. Ihned proto navázali spolupráci s domácím odbojem.

Ochotné rodiny se jich ihned ujaly a parašutisté se ponořili do anonymní ilegality okupované země. Často měnili svá působiště, mimo Prahy se objevili například také v Plzni. Do pomoci československým výsadkářům se zapojilo mnoho rodin, které společně vytvořily pro Gabčíka s Kubišem ale i další parašutisty záchrannou síť a s nasazením vlastního života se o ně postaraly.

Odbojáři také získali důležitého spolupracovníka. Jistý František Šafařík pracoval na Pražském Hradě a denně vídal Heydricha přijíždět a zase odjíždět na své sídlo do Panenských Břežan. Šafařík poskytl českým parašutistům (přes prostředníky v podobě dvou žen) časový rozvrh Heydrichových cest a další důležité informace. Bylo rozhodnuto – Heydrich bude zabit cestou na Hrad.

Jako místo činu byla vybrána ostrá zatáčka mezi ulicemi V Holešovičkách a Kirchmayerova. Gabčík s Kubišem si spočítali, že auto s Heydrichem zde bude muset zpomalit a oni tak budou mít čas a možnost atentát provést.

Ráno 27. května 1942 si parašutisté na Heydricha v zatáčce počkali. Jeho vůz se sice objevil až po půl jedenácté, vše ostatní ale vycházelo jak mělo. Protektor jel v otevřeném voze, bez doprovodu, jen s řidičem. Gabčík chvatně pod kabátem montoval rozkládací samopal stengun, Kubiš si připravil improvizovanou bombu.

Gabčíkův samopal nicméně selhal. Heydrichův řidič Klein ale proti všem předpisům s autem zpomalil, místo aby z místa rychle zmizel. Toho využil Jan Kubiš a na Heydrichův vůz vrhl bombu. Netrefil se sice dokonale, přesto ale bomba explodovala, poškodila vůz a zranila protektora na boku a na zádech.

Parašutisté i po činu našli opět ukrýt v českých rodinách. Nacisté po nich pátrali marně, za informace vedoucí k dopadení slibovali dokonce 10 miliónů korun. Nakonec je ale pod nátlakem udal další parašutista, jehož jméno je dnes v české společnosti synonymem pro zradu – Karel Čurda. Heydrich mezitím svým zraněním podlehl, v nemocnici Na Bulovce se mu osudnou stala infekce v dutině břišní, která se mu do těla dostala v důsledku poranění při atentátu.

Na základě Čurdova udání byli parašutisté Němci vypátráni 18. června 1942 v pravoslavném kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Němci kostel oblehli a 8 hodin o něj s hrstkou československých parašutistů bojovali. Žádný z parašutistů se ale z kostela nedokázal dostat živý.