Zbraň tak mocná, že děsila i Hitlera? Nejen nacisté měli své eso v rukávu

Geoffreye Pyke byl britský novinář a vynálezce, který se narodil v roce 1883. Zažil první světovou válku a v té druhé se zaměřil na tvorbu nových technologií nebo vylepšení těch stávajících. Ruku na srdce, jeho kariéra vědce nebyla moc úspěšná a většina nápadů skončila pouze na papíře, protože je armáda zamítla, jeden z nich ale za zmínku rozhodně stojí.

Časopis National Geographic v roce 1924 vydal článek pojednávající o síle a tloušťce ledu v Arktidě. Tehdejší ledoborce měly problém si s ním poradit a ani dělostřelecká palba jej nedokázala účinně prorazit. To inspirovalo vědce k myšlence vytvoření lodě, která bude celá pokrytá ledem. A nejen to, mohla by sloužit i jako letadlová loď. A měřit přes půl kilometru.

Pyke začal na návrhu lodi s označením projekt HMS Habakkuk pracovat. Zjistil, že největším problémem bude udržet led na lodi v pevném stavu tak, aby při vyšších teplotách neroztál. Led měl na lodi sloužit jako neproniknutelný pancíř, zatímco trup lodi měl být vytvořen tvořena ze směsi pykretu (vody a dřevěných pilin) a oceli. Problém s táním ledového štítu nakonec vyřešil prostou, ale velmi tlustou izolací. Stěny totiž měly být tlusté více než 10 metrů.

Led měl lodi také pomoci udržet se na hladině, proto mohl vědec experimentovat s rozměry. Podle návrhů mělo být plavidlo 600 metrů dlouhé, 90 metrů široké a 60 metrů vysoké. Ve své podstatě mělo jít i nezničitelnou letadlovou loď, která by pojala 200 stíhaček Spitfire nebo 100 bombardérů Mosquito a 3500 námořníků.

Jediným problémem byla cena. Na kanadském jezeře Patricia Lake byl postaven model lodi dlouhý 18 metrů a vážící 1000 tun, který ukázal, jak by měla loď vypadat a fungovat, samotnou stavbu ale neměl kdo sponzorovat. To se změnilo v roce 1942, kdy se plány dostaly k Winstonu Churchillovi. Ten nařídil okamžitou realizaci projektu a stavbu nepotopitelné lodi.

Situace na moři se ale vyvíjela rychle a jak válka postupovala, konstrukce lodě byla v průběhu roku zastavena. Letadla totiž byla schopna stále většího doletu a rozmohly se také eskortní letadlové lodě. Spolu s náročným finančním pokrytím by se dokončení projektu Habakkuk nevyplatilo.

Pyka ale neúspěch neodradil a nadále se snažil přijít s vynálezy, které by lidem ulehčily život. Pokračoval v návrzích i po válce a následně vedl kampaň proti trestu smrti nebo za podporu dětského fondu UNICEF. Médiím byl ale stále více pro smích a čím více přemýšlel o lepším světě, který chtěl stvořit, tím více propadal pesimismu. V roce 1948 proto spáchal ve svých 54 letech sebevraždu.