Sonda Dawn se definitivně odmlčela. Z pásu asteroidů posílala jedinečné snímky

Blížící se konec mise se vzhledem k tenčícím se zásobám paliva na sondě už nějakou dobu očekával. Ve středu a dnes už Dawn nenavázala naplánované spojení s komunikační sítí NASA Deep Space Network (DSN). Poté co tým expertů eliminoval jiné možné příčiny promeškaného spojení, vedení mise dospělo k závěru, že aparát zcela vyčerpal hydrazin.

Díky této pohonné hmotě sonda udržovala svou orientaci. Bez ní Dawn už nedokáže udržovat antény nasměrované k Zemi a komunikovat s řídícím centrem mise. Není ale ani schopna obracet solární panely ke Slunci, aby se mohly dobíjet baterie.

Sonda byla do vesmíru vypuštěna 27. září 2007. Podle NASA na své výpravě urazila poháněna iontovými motory celkem vzdálenost kolem 6,9 miliardy kilometrů. K prvnímu cíli své mise planetce Vesta - druhému největšímu tělesu pásu asteroidů - dospěla 16. července 2011. Kolem ní obíhala do září následujícího roku, než se vydala k největšímu tělesu pásu asteroidů trpasličí planetě Ceresu, k níž dorazila 6. března 2015.

Dawn na své vědecké vesmírné pouti zaznamenala několik prvenství. U Vesty se stala prvním přístrojem lidí obíhajícím těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Poté se u Ceresu jako první usadila na oběžné dráze kolem nějaké trpasličí planety. Tím se zároveň stala prvním aparátem vyrobeným lidmi, který obíhal kolem dvou cílových těles ve vesmíru.

Sonda svůj úkol splnila, když na Zemi poslala množství snímků a údajů, které vědcům poskytly cenné informace o vývoji naší sluneční soustavy. Podle NASA Dawn mimo jiné posílila myšlenku, že na trpasličích planetách mohly být po významnou část jejich historie oceány, a možná ještě jsou. Na Ceresu totiž objevila v nepatrné hloubce pod povrchem zmrzlou vodu.

Dawn bude podle NASA Ceres oblétat ještě minimálně dvacet let. Vědci jsou prý ale z 99 procent jistí, že tam na oběžné dráze vydrží přinejmenším let padesát.