NASA je zkostnatělá, Muskova kolonie na Marsu je nesmysl. Anders z Apolla 8 nešetří kritikou

Sám patřil k průkopníkům dobývání kosmu, pro nynější programy amerických miliardářů i NASA moc pochopení nemá. Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku vyčítá někdejší astronaut William Anders již ukončené lety raketoplánů, ale i připravovanou misi na rudou planetu.

Na den přesně před 50 lety přistál William Anders se svými kolegy Frankem Bormanem a Jimem Lovellem na hladinu Tichého oceánu ve velitelském modulu Apolla 8. Právě dokončili přelomový let, při němž se jako první astronauti vydali mimo oběžnou dráhu planety Země a položili základ budoucím letům na Měsíc. Na něm stanula posádka Apolla 11 už o sedm měsíců později.

„Dnes by se NASA na Měsíc nedostala. Jsou tak zkostnatělí,“ říká dnes 85letý Anders a dodává: „NASA se změnila v profesní agenturu, spoustu z jejích center zajímá jen to, aby nějak fungovala. Nezajímá je nic jiného, než aby její zaměstnanci dostali zaplaceno a aby byli znovuzvoleni jejich kongresmani.“

„Myslím si, že program raketoplánů byla velká chyba. Nepřispěly vlastně ničím jiným než spektakulárními starty, ale nikdy nedodržely to, co slibovaly,“ argumentuje člen posádky slavného Apolla. Vesmírná stanice podle něj existuje jen kvůli raketoplánům. „Program pilotovaných letů řídila NASA opravdu špatně od chvíle, co jsme přistáli na Měsíci,“ popisuje Anders.

Po roce 2020 plánuje NASA pilotovanou misi na Mars, ani tenhle záměr se však legendárnímu astronautovi nelíbí. Mise s lidskou posádkou je dle jeho názoru nesmyslně drahá, Anders navíc nevěří v podporu veřejnosti. „Kde je ta motivace? Co nás tlačí na Mars? Myslím si, že veřejnost to navíc moc nezajímá."

„Myslím, že celý ten povyk kolem Marsu je nesmysl. Musk a Bezos mluví o zakládání kolonií na Marsu, to je prostě nesmysl,“ souhlasí s Andersem jeho kolega z Apolla 8 Frank Borman, jinak se však drží stranou. „Nejsem vůči NASA tak kritický jako Bill. Věřím, že potřebujeme pořádný průzkum Sluneční soustavy a pilotované mise k tomu prostě patří.“

Borman tak poukazuje na probíhající průzkum blízkého okolí Země, na který se NASA začala soustředit po ukončení mise Apollo. I k němu je Anders velice kritický, úřad pro letectví a kosmonautiku chválí snad jen za výzkum pomocí automatizovaných sond, jako je InSight, která nedávno přistála na Marsu.

„Myslím, že NASA může být ráda za to, co má. Nejsem tam zrovna nejoblíbenější chlápek, protože říkám, co si doopravdy myslím. Ale je to můj názor,“ konstatuje závěrem William Anders.

Související

Walter Cunningham, autor: NASA Prohlédněte si galerii

Zemřel astronaut Walter Cunningham, člen posádky Apollo 7

V úterý ve věku 90 let zemřel bývalý americký astronaut Walter Cunningham, který byl jedním ze členů posádky vesmírné lodi Apollo 7. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Tomáš Přibyl Rozhovor

Lidé před 50 lety opustili Měsíc. Apollo bylo plodem studené války, připomíná odborník Přibyl

Uplynulo půlstoletí od chvíle, kdy z měsíčního povrchu odstartoval lunární modul mise Apollo 17 s americkými astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem, prozatím posledními lidmi, kteří se prošli po jediné přirozené družici Země. Program pilotovaných letů k Měsíci tehdy skončil kvůli obrovským finančním nákladům, které nebyly dlouhodobě udržitelné ani pro Spojené státy, uvádí kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále přiblížil, že 14. prosince 1972 se ovšem nepočítalo s tím, že návrat lidí na Měsíc potrvá tak dlouhou dobu. Stejně tak například vysvětlil, proč stávající americký program Artemis považuje – sportovní terminologií řečeno – za „výkop“ nové éry výzkumu vesmíru. 

Více souvisejících

vesmírný program Apollo (NASA) NASA raketoplán Mars USA (Spojené státy americké) astronauti

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy