Čeští vědci ukázali roj autonomních dronů. Jaké je jeho využití?

"Hlavním cílem dnešní akce je zkouška systému, který studenti naprogramovali během letní školy. Měli za úkol připravit systém, který bude autonomně ovládat skupinu dronů a vyřeší nějakou úlohu," uvedl vedoucí skupiny Martin Saska. Roje měly vyfotografovat co nejrychleji vlaječky rozmístěné na ploše.

Jedním z hlavních cílů dnešní akce a letní školy, kterou skupina letos uspořádala, je ukázat možnosti fungování roje autonomních dronů a jejich každodenního využití. "Zaměřujeme se na místa, kam se nemůže dostat člověk, který by je tam ovládal. Dron tam létá sám a je vhodné jich tam mít víc. Typickým příkladem jsou operace, kdy se stane nějaké neštěstí, případně hoří les, a my potřebujeme získat informace z toho prostředí na více místech a co nejrychleji," popsal využití Saska.

Drony tak například při požárech mohou lokalizovat místa, kde by se mohl oheň dále šířit. O takové využití drony se podle Sasky už velmi zajímají například hasiči.

Drony se v těchto případech chovají autonomně, orientují se v prostředí, dokážou se vyhýbat překážkám a vědí i o sobě navzájem. Na stojích mají počítače s prvky umělé inteligence, řada senzorů a kamer na vnímání okolí. Počítače vyhodnocují data, podle kterých se následně drony rozhodují.

Roje plně autonomních dronů jsou podle vědce ČVUT využitelné v celé řadě oblastí. "Už druhým rokem je používáme pro dokumentování interiérů historických budov. Létáme v místech, kam se památkáři nedostanou," podotkl.

Jde například o kostely. Systémy autonomních dronů však lze využít i při stavbách, například v případě kooperativní stavby budov, při kterých jsou dosud na zvedání velkých částí využívány helikoptéry. Dále také například v zemědělství, monitorování průmyslových objektů, indikací požárů nebo případných přírodních katastrof a další.

Skupina, ve které je 15 vědců z ČVUT a dalších zhruba 25 studentů, pracuje na systému plně šestým rokem. Náklady na vývoj se podle Sasky vyšplhaly na několik desítek milionů korun.