ROZHOVOR | Roboti budou partnery lidí, časem je však mohou i nahrazovat ve výrobě, říká vědec Přeučil. Do Česka přivedl prestižní konferenci IROS

Veřejnost projevuje o dění ve světě vědy stále větší zájem. Uniknout by ji proto nemělo, že se na přelomu září a října v Česku poprvé v historii uskutečnila prestižní vědecká konference IEEE/RSJ International Conference on Intelligent Robots and Systems (IROS). Do Prahy ji dostal Libor Přeučil z Českého vysokého učení technického, který o akci promluvil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Libor Přeučil stál před pěti lety u úspěšné kandidatury Prahy na pořádání IROS (https://www.iros2021.org/) v roce 2021, aniž by tušil, že formát konference výrazně ovlivní koronavirová pandemie. Akce, která je v oboru inteligentní robotiky srovnávána třeba i s olympijskými hrami, přesto úspěšně proběhla, ačkoliv z velké části v on-line prostředí.

Vy jste, předpokládám, že i se spolupracovníky, dostal do Prahy prestižní konferenci International Conference on Intelligent Robots and Systems? Jak náročné to bylo?

Konference se koná různě po světě, akce rotuje přes jednotlivé kontinenty, Ameriku, Asii a Evropu. Mně se povedlo tuto akci poprvé přivést do Česka, a poprvé do země v bývalém východním bloku. Podařilo se to především díky renomé robotického výzkumu v Česku a především na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze, nicméně svou roli také sehrál osobní kontakt se zakladatelem této konference, japonským profesorem Toshio Fukudou, který ji ještě s dalšími kolegy založil v roce 1988.

Jak byste lidem, kteří vědecké dění nesledují, ozřejmil prestiž zmíněné akce? Slyšel jsem například srovnání, že ve vašem oboru jde o ekvivalent olympiády.

Zhruba to souhlasí, takové konference jsou vlastně jen dvě. Prestiž spočívá nejen ve velikosti akce, ale také v přísnosti hodnocení a přijímání vědeckých prací k prezentaci. Vědecké příspěvky se pečlivě třídí a posuzují. Podány jich byly asi tři tisíce, spolu s mezinárodním programovým výborem jsme jich přijali přibližně jen 45 procent, což svědčí o kvalitě vybraných prací.

Druhým parametrem je, že této konference se typicky účastní velké množství špičkových výzkumníků, inženýrů a vědeckých pracovníků v oboru.  Prakticky každé významnější světové pracoviště zabývající se výzkumem a vývojem v oblasti robotiky se IROS každoročně účastní a přispívá svými pracemi k jeho zdárnému průběhu. Registrovaných účastníků jsme měli přibližně 2700, nicméně kdyby akci bylo možné uskutečnit fyzicky, očekávali jsme čtyři až pět tisíc účastníků.

Konference probíhala v on-line prostředí. Jak moc se kvůli tomu lišil její program?

Program jsme se snažili zachovat v podobné struktuře jako v předchozích letech. Je to vždy jeden celý týden. Zahrnuje celkem dva dny workshopů, což je volnější část programu. Letos se jich konalo 47, jejich organizátoři zajišťují minisemináře či minikonference vždy na dané úzké téma. Hlavní konference pak trvá tři dny. Letos bylo k prezentaci vybráno 1301 odborných prací, jež probíhaly ve dvaceti paralelních sekcích. Program hlavní konference byl pak doplněn vyzvanými plenárními a keynote přednáškami renomovaných badatelů v oboru, které měly přehledový charakter a představily některé průlomové výsledky výzkumu ve vybraných oblastech. Zde je volba tématu a přednášejícího vždy velmi pečlivá.

Z důvodů konání konference v on-line prostředí byly prezentace k dispozici účastníkům již před akcí a měly formát patnáctiminutových videí - záznamů živé prezentace autora tak, jako kdyby vše probíhalo v reálném čase. Autor sám pak v době konání akce dostával šest minut času on-line pro zkrácenou formu prezentace jeho práce a prostor pro otázky z auditoria či následnou diskuzi. Individuální živé prezentace pak ještě mohly pokračovat stranou ve virtuálním prostoru k tomu určenému. Na tomto místě zmiňme i množství dat (24TB), která v průběhu akce se 14 tisíci přístupy a 6 tisíci hodinami on-line během jediného týdne protekla.    

Formát jsme tedy zachovali, ale snažili jsme se umožnit se setkat živě odborníkům z celého světa, především proto, že veliká účast je tradičně z Japonska a Jižní Koreji a pak také z USA. Živý přenos konference byl připraven tak, aby se program umístil do časového okna a všichni se mohli alespoň minimální formou zúčastnit osobně. Vycházelo to na čtyři odpolední hodiny s tím, že Japonci mají hodně pozdě v noci a západní pobřeží Ameriky hodně brzy ráno, ale bylo to možné zvládnout.

Co se momentálně mezi vědci na poli inteligentní robotiky nejvíce řeší, popřípadě jaká byla hlavní témata konference, pokud je to možné nějak stručně říct?

Když pominu klasické záležitosti v oblasti robotiky, tak v poslední době se výzkum a vývoj zaměřuje především na roboty vybavené pokročilou umělou inteligencí, použitelné pro lidsky orientovaná prostředí, kanceláře, domácnosti, veřejné prostory, které jsou právě charakteristické tím, že jejich struktura a tvar jsou nekontrolované, neustále se v nich něco proměňuje. Míříme k robotům, kteří budou partnery lidí. Týká se to veřejné sféry, ať už jde o nákupní střediska či donáškové systémy, i výrobního průmyslu, kde robot může člověku asistovat nebo jej dokonce nahradit.

Když jsem se tedy chtěl zeptat, zdali budeme v budoucnu s roboty konfrontováni stále častěji, tak odpověď zní, že ano.

Ano, budeme. Novou věcí ve vývoji je pak třeba takzvaná měkká robotika neboli soft robotics, kdy konstrukce jsou z měkkých materiálů, jejichž řešení jsou hodně bezpečná a lze je dobře využít například v oblasti zdravotnictví.

And the finals of autonomous F1/10 vehicles competition is here!?Watch online with us https://t.co/7S2M3MCkmT@f1tenth @iirc_cz @wentasah #IROS2021 #AutonomousVehicles pic.twitter.com/YDjZz1cGW1

— CIIRC ČVUT (@CIIRCCTU) September 29, 2021

Na webových stránkách IROS jsem si všiml, že součástí konference je třeba i soutěž autonomních formulí.

Obvykle je soutěží hned několik desítek, ale v naší online verzi byly jen čtyři. Letos z velké části probíhaly v simulovaných prostředích, jenom formule F1 se konaly fyzicky paralelně i na ČVUT v Praze. Bylo zde asi jedenáct týmů z celé Evropy, které dokázaly přijet. Soutěže jsou pro výzkum v robotice zajímavé především tím, že přinášejí nová, neokázalá a často průlomová řešení praktických problémů např. v oblastech manipulace s objekty, řízení robotů, robotů pro zábavu atp. Porovnávají se různá řešení stejné úlohy, v tomto případě se jednalo o plně autonomní modely aut, která měla projet určenou trasu.

Atraktivní soutěží je také akrobacie s drony, kdy se s nimi prolétává prostorový slalom. V další soutěži jde zase o složité manipulace robotickou paží, kupříkladu navlékání korálků či práce s měkkými materiály, jakým je třeba textil. Soutěže slouží jako testovací případy pro porovnání různých algoritmů k řízení robotů, vytváří se při nich podhoubí opravdových robotiků, především mezi studenty a doktorandy, kteří mají chuť se takovým výzkumem zabývat.

Budete do budoucna usilovat o pořadatelství znovu? Přece jen za normálních okolností, kdy by účastníci dorazili do Prahy, by to bylo zase něco trochu jiného.

Bylo by to lákavé, i proto, že se do Prahy všichni velmi těšili. Navíc, taková akce je v odborném světe absolutně prestižní záležitost, přináší odborný profit české vědě, hi-tech průmyslu, stejně jako zviditelnění Česka. Zatím se ale nikdy v historii konference nestalo, že by se dvakrát konala na stejném místě. Opakovat IROS v Praze tedy není v dohledné době myslitelné.

Existuje ale ještě jedna stejně prestižní a IROSu podobná konference, rozsáhlejší IEEE International Conference on Robotics and Automation (ICRA). Má stejnou tématiku, usilovali jsme o ni v minulosti také, ale porazila nás Paříž. Zdá se tedy, že tato výzva pro Prahu stále přetrvává.

Související

Dmytro Zolotukhin Rozhovor

EXKLUZIVNĚ: Evropa kromě nás jinou účinnou armádu nemá, Kreml převrací fakta, říká ukrajinský exnáměstek

Ukrajinský odborník na informační bezpečnost Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že Kreml už diplomacii nepraktikuje a spoléhá se výhradně na tajné operace. „V tuto chvíli by nám všem mělo být jasné, že nic, co Kreml říká nebo dělá, neodráží realitu. Hybridní režim agentů KGB a gangsterů, který vládne ruskému impériu, neustále hraje s lidskými životy,“ varoval.
Vladimir Putin Rozhovor

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

Více souvisejících

rozhovor Libor Přeučil (vědec) IROS 2021 věda Český institut informatiky robotiky a kybernetiky (CIIRC) Roboti ČVUT

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 19 minutami

Ilustrační fotografie.

Česko - Kazachstán 8:1. Řádil Červenka, při stém startu na MS dal hattrick

I když se českému týmu, který ještě v dánském Herningu ani jednou neprohrál, daří a postupem času se jeho hra lepší, přesto počítá ztráty. Poté, co už byl realizační tým v čele s Radimem Rulíkem nucen rozloučit se s útočníkem Jáchymem Kondelíkem kvůli jeho zlomenině ruky, visí stále otazník nad aktuálním stavem obránce Tomáše Kundrátka, jenž nenastoupí ani proti Kazachstánu. Na ledě se o sobotním odpoledni neobjeví ani Jakub Lauko, který byl loktem do obličeje udeřen v zápase s Maďarskem. Nastoupil však brankář Karel Vejmelka, jenž se po pauze vrací do branky, a také pochopitelně kapitán Roman Červenka, pro kterého jde o jubilejní 100. start na MS. Jak si Češi povedou proti Kazachstánu, to sledujte třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Američané ztratili s Němci třígólové vedení, přesto vyhráli. Finové uspěli v klíčovém souboji

I druhá sobota v rámci mistrovství světa v hokeji nabízí celkem šest zápasů a tedy i dva už v poledne. Tentokrát se o rozjezd soboty postarali Američané s Němci v dánském Herningu a Finové s Lotyši ve švédském Stockholmu. Zatímco prvně zmíněný zápas měl jasného favorita, duel ve švédské metropoli sliboval vyrovnanější souboj, který byl tolik důležitý vzhledem k přiblížení se účasti ve čtvrtfinále. Ovšem i když byli Američané proti Němcům papíroví favorité a po první třetině vedli 3:0, během druhé třetiny o náskok přišli a lépe hrající Němci srovnali na 3:3. Nakonec však rozhodl okamžik, v němž gólman Grubauer šest minut chyběl na kluzišti, jelikož musel na krátké ošetření. Američané opět odskočili do vedení, které navýšili až na konečných 6:3. V duelu Finska s Lotyšskem došli Seveřané k vítězství 2:1.

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin se vyžívá v ponižování státníků. Kteří světoví lídři jsou další na řadě?

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve středu přiletěl do Moskvy, aby osobně přesvědčil ruského vůdce Vladimira Putina k účasti na mírovém jednání s Volodymyrem Zelenským. Místo diplomatického průlomu však přišla pouhá ignorace. Žádné setkání, jen krátký telefonát z letiště. Kreml tím ponížil nejen Lulovu iniciativu, ale i samotnou soudržnost uskupení BRICS.

před 3 hodinami

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Pavel Novotný pozastavil členství v ODS. S okamžitou platností

Nepravomocně odsouzený starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný podle svého vyjádření pozastavuje členství ve vládní ODS. K odchodu ze strany ho předtím vyzval její předseda a premiér Petr Fiala. Novotný má zamířit na tři měsíce do vězení, protože porušil podmínku. 

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Švédové i Švýcaři bez Hischiera si poradili s outsidery svých skupin

Večerní páteční zápasy nenabídly pro hokejové fanoušky nečekané průběhy zápasů či výsledky. V obou skupinách totiž svou roli favoritů potvrdili bez jakýchkoli potíží Švédové i Švýcaři. Zatímco prvně jmenovaný tým si ve Stockholmu poradil se Slovinci 4:0 především zásluhou Lindholma, jenž zaznamenal hattrick, druhý jmenovaný celek se dostal do čela skupiny B v Herningu poté, co nad trápícím se Norskem, které stále čeká na první výhru v turnaji, vyhrál 3:0.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hertl národní tým neposílí. Vegas ho nepustilo, neprošel lékařskou prohlídkou

Už během pátečního dne se začaly objevovat zprávy o tom, že by pokud by český útočník Tomáš Hertl posílil národní tým na mistrovství světa v dánském Herningu, rovnalo by se to spíše zázraku vzhledem k jeho zranění ramene. Právě kvůli rameni neprošel klubovou lékařskou prohlídku, na základě čehož ho tak klubové vedení nakonec nepustilo.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?

V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.

včera

Francie na MS v hokeji

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu

Poté, co ve čtvrtek večer Maďaři inkasovali od českých hokejistů šest branek, se ani ne dvacet čtyři hodin po tomto zápase utkali s domácím Dánskem. Přestože ani tady rozhodně neplnili roli favorita, minimálně ze začátku to vypadalo, že se chtějí vrátit na vítěznou vlnu, na kterou nasedli překvapivě v zápase s Kazachstánem. K šoku domácích fanoušků totiž právě Maďaři vedli nad Dány po téměř sedmi minutách hry. Jenže další branky už v zápase nepřidali, postupně ztráceli síly a na ledě úřadovali už jenom Dánové, kteří pak do závěrečné sirény nasázeli hned osm branek. Ve skupině A si pak Rakušané poradili 5:2 s Francouzi, kteří tak budou mít honičku v bojích o záchranu.

včera

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během závěrečného dne své cesty po Perském zálivu prohlásil, že lidé v Pásmu Gazy čelí hladomoru, a slíbil, že Spojené státy „situaci vyřeší“. V Gaze mezitím pokračovalo intenzivní izraelské bombardování, které za posledních 72 hodin znovu vystupňovalo násilí a přineslo stovky dalších obětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy