Spuštění systému Galileo se blíží. Kdo bude jeho správcem a jaké služby nabídne?

Už mezi lety 2014 a 2015 by měl navigační systém Galileo, který buduje Evropská unie, poskytovat první navigační služby. Kromě otevřené služby, jak ji lidé znají například u americké GPS v automobilových navigacích, bude jednou z prvních dostupných služeb i takzvaná veřejně regulovaná služba (PRS). Ta je šifrovaná, přesnější a určená především pro bezpečnostní složky státu.

Česká republika musí do 5. listopadu zřídit instituci odpovědnou za řízení služby PRS a vybudovat pro její využívání potřebnou infrastrukturu. Podle akčního plánu zavedení této služby, který ve středu schválili ministři kabinetu Petra Nečase (ODS), by tímto orgánem měl být Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Návrh podalo ministerstvo dopravy, které má kosmické aktivity na starosti.

"NBÚ dlouhodobě zajišťuje odbornou gesci za problematiku bezpečnosti programu Galileo a podílí se na definování bezpečnostní politiky programu," vysvětluje důvody materiál, který měli ministři k dispozici. NBÚ podle něj má potřebné pravomoci, aby mohl spravovat bezpečnostní otázky spojené s řízením služby. "Má k dispozici i zabezpečené prostory, a bylo by teoreticky možné využití již existujících certifikovaných fyzických prostor (počítačové sály, úložiště, atd.), komunikačních linek pro zajištění úkolů řízení služby PRS v ČR," dodává materiál.

Náklady spojené s novou odpovědností by se v letošním roce měly vyšplhat přibližně na 15,8 milionu korun, v roce 2014 na 6,1 milionu a v roce 2015 na sedm milionů korun. "Pro pracoviště s nepřetržitým provozem je třeba minimálně sedm funkčních míst. Další náklady se budou týkat pořízení a provozu šifrovacích komunikačních prostředků, zřízení počítačové sítě," popisuje předkládací zpráva k akčnímu plánu. Náklady tedy počítají i se mzdami nových pracovníků, jejichž platy by se měly pohybovat kolem 54 tisíc korun měsíčně. Výše mzdy by tak měla být odvozena od průměrného platu pracovníků v informačních technologiích uvedeného v ročence Českého statistického úřadu.

Podle časového harmonogramu bude mezi lety 2014 a 2015 k dispozici osmnáct z celkových plánovaných třiceti družic a Galileo bude schopen poskytovat první navigační služby. Plně zprovozněný bude mezi lety 2019 a 2020. Bude také spolupracovat s americkým systémem GPS a výrazně zlepší jeho přesnost. "Zatímco teď je přesnost GPS někde kolem dvaceti až třiceti metrů, s Galileem to bude třicet centimetrů. To je třeba při přistávání letadla dost důležité," přiblížil při otevírání administrativního sídla Úřadu pro dohled nad evropským GNSS (GSA) v Praze v září loňského roku místopředseda Evropské komise pro průmysl a podnikání Antonio Tajani.

O přesunu sídla agentury GSA z Bruselu do Prahy rozhodla mezivládní konference členských států EU v prosinci 2010. Následně byla dojednána hostitelská dohoda mezi Českou republikou a GSA, která začala platit 9. srpna loňského roku.

Navigační systém Galileo by měl vymanit Evropu ze závislosti na americké GPS. Obdobné navigační systémy buduje například také Rusko nebo Čína. Odborníci zdůrazňují také ekonomický potenciál tohoto projektu. Vysoká přesnost by totiž měla pomoci k vývoji nových aplikací využívajících satelitní navigaci a umístění sídla agentury v Praze by mohlo pomoci uspět i českým firmám.

Po plném spuštění kolem roku 2020 by mělo Galileo nabízet pět služeb: otevřenou službu, přesnější komerční službu, veřejně regulovanou službu, takzvanou Search and Rescue službu, která je de facto celosvětovým záchranným systémem a Safety of Life Service, která varuje v případě, že dojde k nedodržení garantovaných limitů systému (například přesnosti), obsahuje rozšířený signál a jejíž využití se předpokládá v kritických dopravních aplikacích jako řízení letového provozu a podobně.