K Zemi se blíží "kometa století", překoná i zář Měsíce v úplňku

Kometa C/2012 S1 (ISON) se má podle výpočtů astronomů přiblížit na 1,9 milionu kilometrů ke Slunci - tohoto bodu dosáhne koncem listopadu. To by měla dosáhnout rychlosti 684 tisíc kilometrů v hodině. Na obloze ale bude viditelná už od října, a to až do ledna příštího roku.

Kometu objevili ruští amatérští astronomové Vitalij Něvskij a Arťom Novičonok na CCD snímcích pořízených reflektorem projektu International Scientific Optical Network (ISON) na observatoři poblíž ruského Kislovodsku nad ránem 21. září 2012. Jejich objev potvrdila pozorování astronomů v USA.

Dráha komety je velmi podobná dráze jiné komety, která kolem Země proletěla v roce 1680 a která byla taktéž viditelná i za dne. Vědci dokonce spekulují, že tyto dvě komety mohou pocházet z jednoho mateřského tělesa.

Během přibližování ke Slunci je kometa stále více zahřívána. Jakmile dosáhne dráhy Jupitera, sluneční teplo způsobí odpaření ledu a kolem rychle letící komety se začne hromadit plyn. Velký plynný oblak, který zahalí kometu se nazývá koma. Jak led taje, vytvoří se na povrchu komety prachová kůra, která je velmi nepravidelná a plyny často vyrážejí v proudech ven, jakoby kometa měla sopky.

Prach a plyn vyvrhovaný z komety vytváří dva ohony, které vlají směrem od Slunce, unášeny slunečním větrem. Plynový vlaje vždy přímo od Slunce, prachový je částečně odkloněn. Ohony dosahují největší délky u Slunce, až 100 miliónů km (jádro má jen několik km v průměru).

Komety se rozdělují do tří typů: Neperiodické komety, jejichž oběžné dráhy jsou tak velké, že jeden oběh Slunce jim trvá několik miliónů let. Například Delavanova kometa prolétla v roce 1914 a neuvidíme ji dalších 24 miliónů let. Komety s dlouhou periodou obletí Slunce za více než 200 let a komety krátkoperiodické, které byly zachyceny přitažlivostí velkých planet.

(Zdroj: galaxie.web2001.cz)