Americké raketoplány létaly do vesmíru 30 let, postihly je dvě tragédie. Jejich éru zahájil raketoplán Columbia před 40 lety, 12. dubna 1981, a ukončil raketoplán Atlantis návratem z poslední výpravy do vesmíru v červenci 2011.
Během 30 let raketoplány odstartovaly na 135 misí, z nichž dvě skončily katastrofou. Všechny raketoplány - celkem jich bylo postaveno pět: Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour - během své éry ve vesmíru strávily 1333 dní. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze 16 zemí a na 180 družic.
Úspěšných misí přitom měly na svém kontě raketoplány celou řadu, k nejslavnějším bezesporu patřilo vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 1990 - a pak oprava tohoto poněkud "krátkozrakého" zařízení, provedená na oběžné dráze o tři roky později. Raketoplány například vynesly desítky vojenských i civilních družic, na jejich palubách se prováděly nejrůznější vědecké experimenty, stroje také dovážely zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Dvakrát ale zasáhla tuto pýchu Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) katastrofa a v obou případech přitom zahynula celá sedmičlenná posádka. Poprvé v lednu 1986, když krátce po startu způsobilo špatné těsnění na pomocné raketě mohutnou explozi hlavní nádrže hmoty a následně zkázu Challengeru. Příčinou nehody, která v únoru 2003 zničila Columbii, byla pěna, která při startu odpadla z nádrže a poškodila tepelnou ochranu. Při návratu pak dovnitř stroje proniklo žhavé plazma.
Obě nehody byly přitom do jisté míry způsobeny složitou konstrukcí celé sestavy kolem stroje, který dostal anglický název Space Shuttle (tedy něco jako vesmírná kyvadlová doprava). Podle návrhů z počátku 70. let měl vzniknout opakovaně použitelný vesmírný nosič, který by zlevnil dopravu na oběžnou dráhu. Během vývoje ale museli konstruktéři a NASA dojít k řadě kompromisů. Patřilo k nim třeba to, že opět použitelná byla jen část sestavy, kromě orbitálního stupně pouze pomocné motory.
Od roku 2011, kdy byl ukončen provoz amerických raketoplánů, byly USA závislé při dopravě svých astronautů k ISS hlavně na ruské lodi Sojuz. Závislost na ruských lodích skončila po devíti letech 30. května 2020, kdy první soukromá společnost, americká firma SpaceX, dopravila posádku na oběžnou dráhu kolem Země, když do vesmíru odletěla její loď Crew Dragon.
První stroj nazvaný Columbia odstartoval na premiérovou misi 12. dubna 1981 a start kosmického prostředku, který sice vzlétl jako raketa, ale přistát měl podobně jako letadlo, sledovaly v den 20. výročí památného letu Jurije Gagarina prostřednictvím televize miliony lidí. Na první pohled šlo vše hladce a po 54 hodinách, 20 minutách a 53 sekundách dosedl raketoplán v pořádku na Zemi. Trvalo ale ještě více než rok od premiérového letu, než se raketoplány dostaly do běžné služby.
Samotný raketoplán Columbia sloužil 22 let, ve vesmíru strávil 300 dní a vykonal celkem 27 úspěšných misí, jeho 28. let do vesmíru v roce 2003 ale skončil tragicky. V Columbii tehdy letělo do vesmíru sedmi astronautů - šest Američanů a první Izraelec v kosmu Ilan Ramon. Jen minuty je dělily 1. února 2003 od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nepřežil.
Související
NASA je zkostnatělá, Muskova kolonie na Marsu je nesmysl. Anders z Apolla 8 nešetří kritikou
Z Prahy rovnou do šrotu. Česko se pro jediný sovětský raketoplán stalo osudné
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
před 2 hodinami
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
před 3 hodinami
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
před 3 hodinami
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
před 4 hodinami
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
před 5 hodinami
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
před 6 hodinami
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
před 7 hodinami
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
před 8 hodinami
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
před 9 hodinami
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
před 9 hodinami
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
před 10 hodinami
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
před 11 hodinami
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
před 12 hodinami
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
před 13 hodinami
Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?
před 13 hodinami
Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů
před 14 hodinami
Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli
před 16 hodinami
Předpověď počasí na začátek Velikonoc. Má být den ode dne lépe
před 23 hodinami
Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti
včera
Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání
V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů.
Zdroj: Jan Hrabě