Americké raketoplány létaly do vesmíru 30 let, postihly je dvě tragédie. Jejich éru zahájil raketoplán Columbia před 40 lety, 12. dubna 1981, a ukončil raketoplán Atlantis návratem z poslední výpravy do vesmíru v červenci 2011.
Během 30 let raketoplány odstartovaly na 135 misí, z nichž dvě skončily katastrofou. Všechny raketoplány - celkem jich bylo postaveno pět: Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour - během své éry ve vesmíru strávily 1333 dní. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze 16 zemí a na 180 družic.
Úspěšných misí přitom měly na svém kontě raketoplány celou řadu, k nejslavnějším bezesporu patřilo vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 1990 - a pak oprava tohoto poněkud "krátkozrakého" zařízení, provedená na oběžné dráze o tři roky později. Raketoplány například vynesly desítky vojenských i civilních družic, na jejich palubách se prováděly nejrůznější vědecké experimenty, stroje také dovážely zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Dvakrát ale zasáhla tuto pýchu Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) katastrofa a v obou případech přitom zahynula celá sedmičlenná posádka. Poprvé v lednu 1986, když krátce po startu způsobilo špatné těsnění na pomocné raketě mohutnou explozi hlavní nádrže hmoty a následně zkázu Challengeru. Příčinou nehody, která v únoru 2003 zničila Columbii, byla pěna, která při startu odpadla z nádrže a poškodila tepelnou ochranu. Při návratu pak dovnitř stroje proniklo žhavé plazma.
Obě nehody byly přitom do jisté míry způsobeny složitou konstrukcí celé sestavy kolem stroje, který dostal anglický název Space Shuttle (tedy něco jako vesmírná kyvadlová doprava). Podle návrhů z počátku 70. let měl vzniknout opakovaně použitelný vesmírný nosič, který by zlevnil dopravu na oběžnou dráhu. Během vývoje ale museli konstruktéři a NASA dojít k řadě kompromisů. Patřilo k nim třeba to, že opět použitelná byla jen část sestavy, kromě orbitálního stupně pouze pomocné motory.
Od roku 2011, kdy byl ukončen provoz amerických raketoplánů, byly USA závislé při dopravě svých astronautů k ISS hlavně na ruské lodi Sojuz. Závislost na ruských lodích skončila po devíti letech 30. května 2020, kdy první soukromá společnost, americká firma SpaceX, dopravila posádku na oběžnou dráhu kolem Země, když do vesmíru odletěla její loď Crew Dragon.
První stroj nazvaný Columbia odstartoval na premiérovou misi 12. dubna 1981 a start kosmického prostředku, který sice vzlétl jako raketa, ale přistát měl podobně jako letadlo, sledovaly v den 20. výročí památného letu Jurije Gagarina prostřednictvím televize miliony lidí. Na první pohled šlo vše hladce a po 54 hodinách, 20 minutách a 53 sekundách dosedl raketoplán v pořádku na Zemi. Trvalo ale ještě více než rok od premiérového letu, než se raketoplány dostaly do běžné služby.
Samotný raketoplán Columbia sloužil 22 let, ve vesmíru strávil 300 dní a vykonal celkem 27 úspěšných misí, jeho 28. let do vesmíru v roce 2003 ale skončil tragicky. V Columbii tehdy letělo do vesmíru sedmi astronautů - šest Američanů a první Izraelec v kosmu Ilan Ramon. Jen minuty je dělily 1. února 2003 od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nepřežil.
Související
NASA je zkostnatělá, Muskova kolonie na Marsu je nesmysl. Anders z Apolla 8 nešetří kritikou
Z Prahy rovnou do šrotu. Česko se pro jediný sovětský raketoplán stalo osudné
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Teplé podzimní počasí se s Českem rozloučí, potvrzuje předpověď
včera
Princ William by mohl najít cestu k bratrovi. Scénář už se nabízí
včera
Registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu začala. Týká se tisíců lidí
včera
Česko připravilo plán obnovy přírody. Návrh posoudí v EU
včera
U divočáka se v Česku potvrdil nebezpečný parazit
včera
Ukrajinci jsou připraveni v říjnu jednat i s ruskými představiteli
včera
Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina obdrží další pomoc od Německa
včera
Tuningový sraz pokračoval v Brně. Policisté opět rozdávali mastné pokuty
včera
Thálie pro Nárožného či Margitu. V Národním divadle se předávaly prestižní ceny
včera
Babiš považuje zlepšení dostupnosti dětské psychiatrie za vládní prioritu
včera
Splňte sedm podmínek a za pár dní otevřeme Hormuz, vzkazuje Írán
včera
Hasiče vede od října Legner. Uspěl ve výběrovém řízení
včera
Fico nakonec kvůli viróze necestoval ani do Srbska
včera
Noční můra pro Ukrajinu. Nová ruská strategie útoků vyvolává obavy
včera
Německý kancléř Merz je v Kyjevě. Ukrajina se může těšit na další pomoc
včera
Trumpových 5000 dolarů. Prezident znovu slíbil peníze za vítězství republikánů
včera
Počasí se výrazně změní už za několik dní, potvrzuje předpověď
3. října 2026 21:57
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
3. října 2026 21:04
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
3. října 2026 19:53
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
Česká fotbalová reprezentace má první dva zápasy v rámci právě probíhající rekordně dlouhé reprezentační pauzy za sebou a nyní ji čekají další dva. Před sobotním duelem ve Španělsku, tedy s úřadujícími světovými šampiony, se k národnímu týmu přihlásila posila, o níž se spekulovalo ještě před původní nominací španělského kouče českého národního týmu Santiho Denii. Jde o Ryana Naderiho.
Zdroj: David Holub