Americké raketoplány létaly do vesmíru 30 let, postihly je dvě tragédie. Jejich éru zahájil raketoplán Columbia před 40 lety, 12. dubna 1981, a ukončil raketoplán Atlantis návratem z poslední výpravy do vesmíru v červenci 2011.
Během 30 let raketoplány odstartovaly na 135 misí, z nichž dvě skončily katastrofou. Všechny raketoplány - celkem jich bylo postaveno pět: Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour - během své éry ve vesmíru strávily 1333 dní. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze 16 zemí a na 180 družic.
Úspěšných misí přitom měly na svém kontě raketoplány celou řadu, k nejslavnějším bezesporu patřilo vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 1990 - a pak oprava tohoto poněkud "krátkozrakého" zařízení, provedená na oběžné dráze o tři roky později. Raketoplány například vynesly desítky vojenských i civilních družic, na jejich palubách se prováděly nejrůznější vědecké experimenty, stroje také dovážely zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Dvakrát ale zasáhla tuto pýchu Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) katastrofa a v obou případech přitom zahynula celá sedmičlenná posádka. Poprvé v lednu 1986, když krátce po startu způsobilo špatné těsnění na pomocné raketě mohutnou explozi hlavní nádrže hmoty a následně zkázu Challengeru. Příčinou nehody, která v únoru 2003 zničila Columbii, byla pěna, která při startu odpadla z nádrže a poškodila tepelnou ochranu. Při návratu pak dovnitř stroje proniklo žhavé plazma.
Obě nehody byly přitom do jisté míry způsobeny složitou konstrukcí celé sestavy kolem stroje, který dostal anglický název Space Shuttle (tedy něco jako vesmírná kyvadlová doprava). Podle návrhů z počátku 70. let měl vzniknout opakovaně použitelný vesmírný nosič, který by zlevnil dopravu na oběžnou dráhu. Během vývoje ale museli konstruktéři a NASA dojít k řadě kompromisů. Patřilo k nim třeba to, že opět použitelná byla jen část sestavy, kromě orbitálního stupně pouze pomocné motory.
Od roku 2011, kdy byl ukončen provoz amerických raketoplánů, byly USA závislé při dopravě svých astronautů k ISS hlavně na ruské lodi Sojuz. Závislost na ruských lodích skončila po devíti letech 30. května 2020, kdy první soukromá společnost, americká firma SpaceX, dopravila posádku na oběžnou dráhu kolem Země, když do vesmíru odletěla její loď Crew Dragon.
První stroj nazvaný Columbia odstartoval na premiérovou misi 12. dubna 1981 a start kosmického prostředku, který sice vzlétl jako raketa, ale přistát měl podobně jako letadlo, sledovaly v den 20. výročí památného letu Jurije Gagarina prostřednictvím televize miliony lidí. Na první pohled šlo vše hladce a po 54 hodinách, 20 minutách a 53 sekundách dosedl raketoplán v pořádku na Zemi. Trvalo ale ještě více než rok od premiérového letu, než se raketoplány dostaly do běžné služby.
Samotný raketoplán Columbia sloužil 22 let, ve vesmíru strávil 300 dní a vykonal celkem 27 úspěšných misí, jeho 28. let do vesmíru v roce 2003 ale skončil tragicky. V Columbii tehdy letělo do vesmíru sedmi astronautů - šest Američanů a první Izraelec v kosmu Ilan Ramon. Jen minuty je dělily 1. února 2003 od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nepřežil.
Související
NASA je zkostnatělá, Muskova kolonie na Marsu je nesmysl. Anders z Apolla 8 nešetří kritikou
Z Prahy rovnou do šrotu. Česko se pro jediný sovětský raketoplán stalo osudné
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
před 1 hodinou
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 2 hodinami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 4 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.
Zdroj: Jan Hrabě