Americké raketoplány létaly do vesmíru 30 let, postihly je dvě tragédie. Jejich éru zahájil raketoplán Columbia před 40 lety, 12. dubna 1981, a ukončil raketoplán Atlantis návratem z poslední výpravy do vesmíru v červenci 2011.
Během 30 let raketoplány odstartovaly na 135 misí, z nichž dvě skončily katastrofou. Všechny raketoplány - celkem jich bylo postaveno pět: Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour - během své éry ve vesmíru strávily 1333 dní. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze 16 zemí a na 180 družic.
Úspěšných misí přitom měly na svém kontě raketoplány celou řadu, k nejslavnějším bezesporu patřilo vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 1990 - a pak oprava tohoto poněkud "krátkozrakého" zařízení, provedená na oběžné dráze o tři roky později. Raketoplány například vynesly desítky vojenských i civilních družic, na jejich palubách se prováděly nejrůznější vědecké experimenty, stroje také dovážely zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Dvakrát ale zasáhla tuto pýchu Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) katastrofa a v obou případech přitom zahynula celá sedmičlenná posádka. Poprvé v lednu 1986, když krátce po startu způsobilo špatné těsnění na pomocné raketě mohutnou explozi hlavní nádrže hmoty a následně zkázu Challengeru. Příčinou nehody, která v únoru 2003 zničila Columbii, byla pěna, která při startu odpadla z nádrže a poškodila tepelnou ochranu. Při návratu pak dovnitř stroje proniklo žhavé plazma.
Obě nehody byly přitom do jisté míry způsobeny složitou konstrukcí celé sestavy kolem stroje, který dostal anglický název Space Shuttle (tedy něco jako vesmírná kyvadlová doprava). Podle návrhů z počátku 70. let měl vzniknout opakovaně použitelný vesmírný nosič, který by zlevnil dopravu na oběžnou dráhu. Během vývoje ale museli konstruktéři a NASA dojít k řadě kompromisů. Patřilo k nim třeba to, že opět použitelná byla jen část sestavy, kromě orbitálního stupně pouze pomocné motory.
Od roku 2011, kdy byl ukončen provoz amerických raketoplánů, byly USA závislé při dopravě svých astronautů k ISS hlavně na ruské lodi Sojuz. Závislost na ruských lodích skončila po devíti letech 30. května 2020, kdy první soukromá společnost, americká firma SpaceX, dopravila posádku na oběžnou dráhu kolem Země, když do vesmíru odletěla její loď Crew Dragon.
První stroj nazvaný Columbia odstartoval na premiérovou misi 12. dubna 1981 a start kosmického prostředku, který sice vzlétl jako raketa, ale přistát měl podobně jako letadlo, sledovaly v den 20. výročí památného letu Jurije Gagarina prostřednictvím televize miliony lidí. Na první pohled šlo vše hladce a po 54 hodinách, 20 minutách a 53 sekundách dosedl raketoplán v pořádku na Zemi. Trvalo ale ještě více než rok od premiérového letu, než se raketoplány dostaly do běžné služby.
Samotný raketoplán Columbia sloužil 22 let, ve vesmíru strávil 300 dní a vykonal celkem 27 úspěšných misí, jeho 28. let do vesmíru v roce 2003 ale skončil tragicky. V Columbii tehdy letělo do vesmíru sedmi astronautů - šest Američanů a první Izraelec v kosmu Ilan Ramon. Jen minuty je dělily 1. února 2003 od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nepřežil.
9. června 2026 13:22
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
Související
NASA je zkostnatělá, Muskova kolonie na Marsu je nesmysl. Anders z Apolla 8 nešetří kritikou
Z Prahy rovnou do šrotu. Česko se pro jediný sovětský raketoplán stalo osudné
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 1 hodinou
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
včera
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
včera
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
včera
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
včera
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
včera
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
včera
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
včera
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
včera
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.
Zdroj: Libor Novák