
Indické kosmické středisko dnes ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Modul Vikrám byl v době výpadku komunikace jen dva kilometry nad měsíčním povrchem. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují.
Půldruhé tuny vážící modul měl podle plánu dosednout v oblasti jižního pólu, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil. Asi po čtyřech hodinách pak mělo z modulu vyjet lunární vozítko, které se mělo věnovat chemické analýze odebraných vzorků. O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace.
Letos v dubnu skončil neúspěšně pokus Izraele, jehož sonda Berešit (Beresheet) přistání na Měsíci nezvládla.
Indická mise má prozkoumat krátery, které by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Podle vědců by zásoby vody a minerálů v kráterech mohly z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.
Komplikace s přistáním modulu znepokojují kromě indických vědců i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který chtěl získaná data využít pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.
Pro Indii mělo být dnešní přistání vyvrcholením druhé mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.
Jako zatím poslední letos v lednu zdárně na Měsíc dorazila čínská sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem.
Související

Svět na prahu nové války: Jaderné mocnosti zaútočí do 36 hodin, tvrdí zpravodajci

Napětí na hranici. Panují obavy z brutální války mezi Indií a Pákistánem
Indie , Modul Vikrám , vesmir , měsíc
Aktuálně se děje
před 32 minutami

Kamala Harris po třech měsících prolomila mlčení. Poprvé od voleb tvrdě zkritizovala Trumpa
před 1 hodinou

Evropa slaví, Trump si mne ruce. Podle Ruska dohoda o surovinách Kyjevu zlomí vaz
před 3 hodinami

Česko slaví 1. máj. Maláčová bojuje za vyšší platy, komunisté proti stíhačkám
před 4 hodinami

Televizní poplatky od dnešního dne rostou. Statisíce domácností je budou hradit nově
před 4 hodinami

Je digitální život správná cesta? "Naprostý chaos" po blackoutu rezonuje lidmi po celém světě
před 5 hodinami

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o strategických nerostných surovinách
před 7 hodinami

Prvomájová předpověď počasí. Oproti středě se oteplí
včera

Obchody i doprava. Květnové svátky mají vliv na více oblastí
včera

Češi od zítra platí vyšší koncesionářské poplatky. Rozšiřuje se i okruh poplatníků
včera

Pavel vezme belgického krále i mimo Prahu, potvrdil Hrad
včera

Dnes se pálí čarodějnice. Kdo skutečně skončil za čarodějnictví na hranici?
včera

Počasí už na jaře láká na vodu. Stav na řekách ani po zimě není ideální
včera

Zemřel Ladislav Mareš, autor slavné české stolní hry Dostihy a sázky
včera

80 let od sebevraždy Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Kdo byla Vůdcova milenka?
včera

Útočník z Třeboně zemřel v nemocnici. Policejní zásah vyšetřuje inspekce
včera

Blackout ve Španělsku nezpůsobil jen ekonomické škody. Vyžádal si i mrtvé
včera

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?
včera

Projev Trumpa plný lží? Pochvaly si vycucal z prstu, ukázal fact check
včera

Čína se Trumpovi směje. Jak na ni ale skutečně dopadá obchodní válka?
včera
Vyměníme soukromí za bezpečí? I bez sběru dat lze čelit kyberhrozbám, není to ale lehké, upozorňuje Půčková
Rozhodnutí Městského soudu v Praze, které zpochybňuje plošné uchovávání provozních a lokalizačních dat, vyvolalo debatu o rovnováze mezi ochranou soukromí a bezpečností. Expertka na kyberkriminalitu a vyšetřovatelka Eliška Půčková pro EuroZprávy.cz upozornila, že bez plošného sběru dat lze kyberhrozby odhalit, ale za cenu vyšších nároků na preciznost a právní jistotu.
Zdroj: Jakub Jurek