Kosmické agentury chtějí prodloužit provoz ISS do let 2028-2030

Národní kosmické agentury, které jsou partnery v projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), daly najevo záměr prodloužit provoz stanice do let 2028 až 2030. Uvedl to šéf ruského vesmírného úřadu Roskosmos Dmitrij Rogozin v rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura Interfax.

Deník Shopaholičky

Podle Rogozina zástupci všech agentur partnerských zemí, včetně Roskosmosu, na červencovém zasedání Mnohostranné koordinační rady (MCB) programu ISS potvrdili, že při řádném technickém zabezpečení je stanice schopná provozu na nízké oběžné dráze kolem Země až do roku 2030.

Hodnocení technické proveditelnosti takového prodloužení uživatelnosti orbitálního komplexu je přitom "prakticky dokončeno", řekl šéf Roskosmosu. "Od NASA jako koordinátora programu ISS očekáváme v blízké budoucnosti oficiální návrh na prodloužení letu ISS do let 2028-2030," dodal v této souvislosti.

Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem pěti kosmických agentur: amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), Roskosmosu, Evropské kosmické agentury (ESA), japonské JAXA a kanadské CSA. V rámci ESA je zapojeno 11 členských států.

O tom, že ruská strana je odhodlaná v práci na ISS pokračovat, podle Rogozina svědčí mimo jiné to, že letos ke stanici poslala nový modul Nauka, jehož životnost je minimálně deset let, a také uzlový modul Pričal. "Pokračujeme v rozvoji ruského segmentu stanice a v příštích letech máme velké plány s jeho aktivním využitím," prohlásil šéf Roskosmosu.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by orbitální komplex měl fungovat do roku 2024. Rogozin loni v listopadu ale označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Reagoval na spekulace o konci stanice, které vyvolal první náměstek generálního konstruktéra kosmické korporace RKK Eněrgija Vladimir Solovjov, jenž má na starosti činnost ruské sekce ISS. Ten ve zprávě přednesené na zasedání Rady pro vesmír Ruské akademie věd mimo jiné poukázal na to, že různé prvky stanice stárnou a vypovídají službu.

Deník Shopaholičky

Související

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

ISS čelí vážnému problému. USA se bojí, Rusko ho neřeší

Ruská část Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) čelí vážným problémům. Únik tlaku a vzduchu z modulu Zvezda, který byl poprvé zaznamenán v roce 2019, se v posledním roce zhoršil a dosáhl nového maxima. Tento problém rozdělil názory odborníků z NASA a ruské vesmírné agentury Roskosmos na závažnost situace, uvedl server CNN.

Více souvisejících

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 21 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy