V Česku je nedostatek vědkyň. V zastoupení žen ve výzkumu je Česko mezi nejhoršími státy EU

V roce 2020 tvořily ženy 27,6 procenta výzkumníků v Česku. Po několika předchozích letech stagnace jejich podíl mírně stoupl, nadále ale zůstává na chvostu mezi zeměmi Evropské unie. Vyplývá to z Monitorovací zprávy o zastoupení žen ve vědě a výzkumu za rok 2020, kterou vydalo Národní kontaktní centrum - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Největší propad u zastoupení žen mezi vědci se podle zprávy projevuje ve fázi mezi dokončením doktorského studia a nástupem do výzkumu. Nedaří se ani navýšit podíl žen na vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu.

Podle aktuálních údajů pracuje v Česku v oboru výzkum, vývoj a inovace celkem téměř 85.000 osob.

V roce 2019 mělo Česko nejnižší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ze všech zemí EU, a to 27,2 procenta. O rok později se zastoupení žen mezi výzkumnicemi zvýšilo na 27,6 procenta, i tak to ale přestavuje jednu z nejnižších hodnot v Česku za předchozích 15 let.

Problém přitom nespočívá v tom, že by se ženy o vědu nezajímaly. Jejich podíl mezi posluchači magisterského studia se v posledních deseti letech držel kolem 60 procentech. Se zvyšujícím se stupněm studia však zastoupení klesá. V doktorském studiu se rozhodlo v roce 2020 pokračovat 44,5 procenta žen.

"K největšímu propadu v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze dochází mezi absolvováním doktorského studia a samotným výzkumem," uvádějí autoři zprávy. A dokládají to i na konkrétních číslech z roku 2020, kdy ženy tvořily 45,3 procenta absolventů doktorského studia, jejich podíl ve výzkumu však činil jen 27,6 procenta.

Nejnižší zastoupení mají ženy v technických a přírodních vědách. Podíl výzkumnic v technických vědách byl pouze 14,7 procenta, u přírodních věd tvořily před dvěma lety zhruba čtvrtinu výzkumníků. Pro přírodní vědy je podle studie příznačné, že velká část absolventek doktorského studia se rozhodne nepokračovat ve výzkumné kariéře.

Naopak k jednomu z nejmenších odlivů žen při přechodu od získání doktorátu do vědecké profese dochází u lékařských a farmaceutických věd. Právě lékařské vědy se rovnému zastoupení pohlaví blíží nejvíc, podíl žen ve výzkumu u nich přesahuje 48 procent. Následují zemědělské vědy s téměř 46procentním podílem žen mezi výzkumníky.

Přes dílčí snahy o zviditelnění žen ve vedoucích a rozhodovacích pozicích zůstává rozhodování v institucích výzkumu a vývoje doménou mužů. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech osmi významných českých institucí výzkumu a vývoje měly ženy v roce 2020 podíl 21,8 procenta. V poradních a expertních orgánech jich zasedalo 27,1 procenta.

Situace se navíc zhoršuje. Mezi lety 2018 až 2020 kleslo zastoupení žen ve vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu o 5,6 procentního bodu. Zastoupení v rozhodovacích orgánech se za stejnou dobu snížilo o 1,2 bodu.

Co se naopak v posledních letech zlepšilo, je podíl žen mezi specialisty ve vědě a technice. Do této kategorie autoři zprávy zahrnují odborníky na přírodní vědy, matematiku a statistiku, stejně jako specialisty v oblasti technických věd, výroby, stavebnictví a architektury. V roce 2019 bylo mezi nimi 27,5 procenta žen. V porovnání se situací o osm let dříve to představovalo nárůst o 6,6 procentního bodu. Pokud by zvyšování zastoupení žen pokračovalo stejnou rychlostí pak by bylo možné očekávat rovnost pohlaví v oblasti vědy a techniky v roce 2048, vypočítali autoři monitorovací zprávy.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Více souvisejících

Vědci

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Péter Magyar

Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar v pondělí oznámil zásadní změnu postoje své země vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu. Uvedl, že pokud by na maďarské území vstoupil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, bude muset být zatčen. Na Netanjahua vydal tento mezinárodní soud zatykač kvůli obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

před 1 hodinou

Miloš Vystrčil

Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice

Vláda premiéra Andreje Babiše odmítla poskytnout vládní letoun předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi pro jeho plánovanou pracovní cestu na Tchaj-wan. Předseda horní komory parlamentu měl v úmyslu vycestovat na přelomu května a června v doprovodu podnikatelské delegace. Podle vyjádření premiéra však vláda tento požadavek na využití armádního speciálu neschválila.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem

Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC kategoricky odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem. Uvedl, že Spojené státy mají omezený časový prostor a nacházejí se ve velmi silné vyjednávací pozici. Podle jeho slov je cílem Washingtonu dosáhnout výhodné dohody, která by konflikt definitivně uzavřela.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop

Ministerstvo financí zvýšilo pro středu cenové stropy pohonných hmot. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,07 koruny za litr a naftu za 41,34 koruny za litr. V úterý přitom platily limity 40,64 koruny pro benzin a 40,86 koruny pro naftu.

před 3 hodinami

Evropská unie

EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se připravují na středeční schůzi, během níž by mohli schválit finanční půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Tento klíčový krok je však podmíněn obnovením dodávek ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena

Evropská unie představila novou mobilní aplikaci určenou k ověřování věku uživatelů online, která se však krátce po uvedení setkala s ostrou kritikou. Bezpečnostní experti okamžitě odhalili závažné nedostatky v zabezpečení kódu této aplikace. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom nástroj prezentovala jako technicky připravený a otevřený veřejné kontrole.

před 6 hodinami

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku

Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi

Vysoký kubánský diplomat v pondělí podle France24 potvrdil, že se v Havaně nedávno uskutečnila jednání mezi delegacemi Kuby a Spojených států. Ostrovní stát se aktuálně potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolal nátlak administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Alejandro Garcia, zástupce ředitele odboru pro kubánsko-americké vztahy na ministerstvu zahraničí, tuto informaci sdělil stranickému deníku Granma.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj

Spojené státy a Írán byly o víkendu blízko dohodě, která by ukončila sedmitýdenní konflikt. Situaci však podle CNN zkomplikoval prezident USA Donald Trump, který začal o vyjednávání veřejně psát na sociálních sítích. Navzdory varováním svého týmu tak zahájil komunikaci prostřednictvím médií, zatímco jej pákistánští prostředníci informovali o probíhajících rozhovorech v Teheránu.

před 10 hodinami

Jaro v Praze

Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí

Příští víkend přinese v České republice proměnlivé počasí, které se bude postupně ochlazovat. Zatímco sobota nabídne relativně příjemné teploty a převážně polojasnou oblohu, od neděle se ráz počasí změní a přinese oblačné až zatažené nebe s přeháňkami, které budou ve vyšších polohách sněhové.

včera

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.

včera

Donald Trump

Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů

Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.

včera

NATO

Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO

Členské státy NATO znovu vyjádřily svou podporu Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Aliance tak učinila v reakci na rostoucí tlak, kterému je v současné době kontrola jaderného zbrojení vystavena. Podle diplomatických zdrojů webu Politico schválili velvyslanci všech 32 členských zemí oficiální prohlášení, které potvrzuje závazek k těmto mezinárodním dohodám.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.

včera

Péter Magyar

Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci

Péter Magyar, předseda strany Tisza, po zasedání své parlamentní frakce oficiálně oznámil jména budoucích členů své vlády. Celkem představil sedm kandidátů na ministerské posty, přičemž celkový počet ministerstev v budoucí vládní struktuře by měl dosáhnout šestnácti. Tento krok vnímá jako nezbytný základ pro zahájení práce nového kabinetu, který má vzejít z výsledků voleb.

včera

Robert Fico

Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude

Slovenský prezident Peter Pellegrini oficiálně vyhlásil konání celostátního referenda na 4. července. Občané se v něm budou vyjadřovat ke dvěma otázkám, které se týkají zrušení doživotní renty pro ústavní činitele a obnovy Úřadu speciální prokuratury spolu s Národní kriminální agenturou. Iniciátorem petiční akce, která předcházela vyhlášení tohoto hlasování, byla mimoparlamentní strana Demokrati.

včera

„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Petr Macinka si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem tohoto diplomatického kroku byly nedávné výroky ruského ministerstva obrany a následný komentář místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva. Ti totiž označili vybrané české společnosti za možné terče ruských útoků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy