V Česku je nedostatek vědkyň. V zastoupení žen ve výzkumu je Česko mezi nejhoršími státy EU

V roce 2020 tvořily ženy 27,6 procenta výzkumníků v Česku. Po několika předchozích letech stagnace jejich podíl mírně stoupl, nadále ale zůstává na chvostu mezi zeměmi Evropské unie. Vyplývá to z Monitorovací zprávy o zastoupení žen ve vědě a výzkumu za rok 2020, kterou vydalo Národní kontaktní centrum - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Největší propad u zastoupení žen mezi vědci se podle zprávy projevuje ve fázi mezi dokončením doktorského studia a nástupem do výzkumu. Nedaří se ani navýšit podíl žen na vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu.

Podle aktuálních údajů pracuje v Česku v oboru výzkum, vývoj a inovace celkem téměř 85.000 osob.

V roce 2019 mělo Česko nejnižší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ze všech zemí EU, a to 27,2 procenta. O rok později se zastoupení žen mezi výzkumnicemi zvýšilo na 27,6 procenta, i tak to ale přestavuje jednu z nejnižších hodnot v Česku za předchozích 15 let.

Problém přitom nespočívá v tom, že by se ženy o vědu nezajímaly. Jejich podíl mezi posluchači magisterského studia se v posledních deseti letech držel kolem 60 procentech. Se zvyšujícím se stupněm studia však zastoupení klesá. V doktorském studiu se rozhodlo v roce 2020 pokračovat 44,5 procenta žen.

"K největšímu propadu v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze dochází mezi absolvováním doktorského studia a samotným výzkumem," uvádějí autoři zprávy. A dokládají to i na konkrétních číslech z roku 2020, kdy ženy tvořily 45,3 procenta absolventů doktorského studia, jejich podíl ve výzkumu však činil jen 27,6 procenta.

Nejnižší zastoupení mají ženy v technických a přírodních vědách. Podíl výzkumnic v technických vědách byl pouze 14,7 procenta, u přírodních věd tvořily před dvěma lety zhruba čtvrtinu výzkumníků. Pro přírodní vědy je podle studie příznačné, že velká část absolventek doktorského studia se rozhodne nepokračovat ve výzkumné kariéře.

Naopak k jednomu z nejmenších odlivů žen při přechodu od získání doktorátu do vědecké profese dochází u lékařských a farmaceutických věd. Právě lékařské vědy se rovnému zastoupení pohlaví blíží nejvíc, podíl žen ve výzkumu u nich přesahuje 48 procent. Následují zemědělské vědy s téměř 46procentním podílem žen mezi výzkumníky.

Přes dílčí snahy o zviditelnění žen ve vedoucích a rozhodovacích pozicích zůstává rozhodování v institucích výzkumu a vývoje doménou mužů. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech osmi významných českých institucí výzkumu a vývoje měly ženy v roce 2020 podíl 21,8 procenta. V poradních a expertních orgánech jich zasedalo 27,1 procenta.

Situace se navíc zhoršuje. Mezi lety 2018 až 2020 kleslo zastoupení žen ve vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu o 5,6 procentního bodu. Zastoupení v rozhodovacích orgánech se za stejnou dobu snížilo o 1,2 bodu.

Co se naopak v posledních letech zlepšilo, je podíl žen mezi specialisty ve vědě a technice. Do této kategorie autoři zprávy zahrnují odborníky na přírodní vědy, matematiku a statistiku, stejně jako specialisty v oblasti technických věd, výroby, stavebnictví a architektury. V roce 2019 bylo mezi nimi 27,5 procenta žen. V porovnání se situací o osm let dříve to představovalo nárůst o 6,6 procentního bodu. Pokud by zvyšování zastoupení žen pokračovalo stejnou rychlostí pak by bylo možné očekávat rovnost pohlaví v oblasti vědy a techniky v roce 2048, vypočítali autoři monitorovací zprávy.

Související

Více souvisejících

Vědci

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila

V noci na čtvrtek ukrajinská armáda zneškodnila 26 dronů, které útočily na pozice ruských sil. Uvedl to podle serveru Ukrajinska pravda velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy