V roce 2020 tvořily ženy 27,6 procenta výzkumníků v Česku. Po několika předchozích letech stagnace jejich podíl mírně stoupl, nadále ale zůstává na chvostu mezi zeměmi Evropské unie. Vyplývá to z Monitorovací zprávy o zastoupení žen ve vědě a výzkumu za rok 2020, kterou vydalo Národní kontaktní centrum - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Největší propad u zastoupení žen mezi vědci se podle zprávy projevuje ve fázi mezi dokončením doktorského studia a nástupem do výzkumu. Nedaří se ani navýšit podíl žen na vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu.
Podle aktuálních údajů pracuje v Česku v oboru výzkum, vývoj a inovace celkem téměř 85.000 osob.
V roce 2019 mělo Česko nejnižší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ze všech zemí EU, a to 27,2 procenta. O rok později se zastoupení žen mezi výzkumnicemi zvýšilo na 27,6 procenta, i tak to ale přestavuje jednu z nejnižších hodnot v Česku za předchozích 15 let.
Problém přitom nespočívá v tom, že by se ženy o vědu nezajímaly. Jejich podíl mezi posluchači magisterského studia se v posledních deseti letech držel kolem 60 procentech. Se zvyšujícím se stupněm studia však zastoupení klesá. V doktorském studiu se rozhodlo v roce 2020 pokračovat 44,5 procenta žen.
"K největšímu propadu v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze dochází mezi absolvováním doktorského studia a samotným výzkumem," uvádějí autoři zprávy. A dokládají to i na konkrétních číslech z roku 2020, kdy ženy tvořily 45,3 procenta absolventů doktorského studia, jejich podíl ve výzkumu však činil jen 27,6 procenta.
Nejnižší zastoupení mají ženy v technických a přírodních vědách. Podíl výzkumnic v technických vědách byl pouze 14,7 procenta, u přírodních věd tvořily před dvěma lety zhruba čtvrtinu výzkumníků. Pro přírodní vědy je podle studie příznačné, že velká část absolventek doktorského studia se rozhodne nepokračovat ve výzkumné kariéře.
Naopak k jednomu z nejmenších odlivů žen při přechodu od získání doktorátu do vědecké profese dochází u lékařských a farmaceutických věd. Právě lékařské vědy se rovnému zastoupení pohlaví blíží nejvíc, podíl žen ve výzkumu u nich přesahuje 48 procent. Následují zemědělské vědy s téměř 46procentním podílem žen mezi výzkumníky.
Přes dílčí snahy o zviditelnění žen ve vedoucích a rozhodovacích pozicích zůstává rozhodování v institucích výzkumu a vývoje doménou mužů. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech osmi významných českých institucí výzkumu a vývoje měly ženy v roce 2020 podíl 21,8 procenta. V poradních a expertních orgánech jich zasedalo 27,1 procenta.
Situace se navíc zhoršuje. Mezi lety 2018 až 2020 kleslo zastoupení žen ve vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu o 5,6 procentního bodu. Zastoupení v rozhodovacích orgánech se za stejnou dobu snížilo o 1,2 bodu.
Co se naopak v posledních letech zlepšilo, je podíl žen mezi specialisty ve vědě a technice. Do této kategorie autoři zprávy zahrnují odborníky na přírodní vědy, matematiku a statistiku, stejně jako specialisty v oblasti technických věd, výroby, stavebnictví a architektury. V roce 2019 bylo mezi nimi 27,5 procenta žen. V porovnání se situací o osm let dříve to představovalo nárůst o 6,6 procentního bodu. Pokud by zvyšování zastoupení žen pokračovalo stejnou rychlostí pak by bylo možné očekávat rovnost pohlaví v oblasti vědy a techniky v roce 2048, vypočítali autoři monitorovací zprávy.
Související
Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU
Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor
Aktuálně se děje
včera
Neobyčejný případ pro kriminalisty. Policie objasnila únos na Náchodsku
včera
Anderssonová nedala na padesátce nikomu šanci, Švédky ovládly i curling. U-rampu zase Číňanky
včera
Podvodníci mají novou metodu, upozornila ČSSZ
včera
Američané gólem v prodloužení potvrdili nadvládu nad světovým hokejem i na olympiádě
včera
Bývalý princ Andrew využil bodyguardy při večeři u Epsteina, ukazují emaily
včera
Töpfer se vyjádřil k obvinění estébáků, kteří ho pronásledovali. Sám nic neinicioval
včera
Trump ve zdánlivém ohrožení. Agenti v Mar-a-Lagu zastřelili mladého muže
včera
NASA znovu odložila misi k Měsíci. Po letech se tam mají podívat i lidé
včera
Zelenskyj oznámil zadržení člověka podezřelého z teroristického útoku ve Lvově
včera
Češi zřejmě nepocítili zemětřesení na sousedním Slovensku
včera
Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek
včera
Novinky o počasí. Meteorologové rozšířili varování před povodněmi
včera
Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem
včera
Další rozměr kauzy bývalého prince Andrewa. Poslanci mohou zahájit vyšetřování
včera
Trump zase řeší Grónsko. Posílá loď, která se má postarat o nemocné
včera
Lvovem otřásly exploze. Zemřela policistka, spekuluje se o terorismu
včera
Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1
včera
Výhled počasí na příští víkend. Nejtepleji bude v Čechách
21. února 2026 21:52
Apple pracuje na novém modelu iPhone. Ceny už jsou předmětem spekulací
21. února 2026 21:06
Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá
V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.
Zdroj: David Holub