V Česku je nedostatek vědkyň. V zastoupení žen ve výzkumu je Česko mezi nejhoršími státy EU

V roce 2020 tvořily ženy 27,6 procenta výzkumníků v Česku. Po několika předchozích letech stagnace jejich podíl mírně stoupl, nadále ale zůstává na chvostu mezi zeměmi Evropské unie. Vyplývá to z Monitorovací zprávy o zastoupení žen ve vědě a výzkumu za rok 2020, kterou vydalo Národní kontaktní centrum - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Největší propad u zastoupení žen mezi vědci se podle zprávy projevuje ve fázi mezi dokončením doktorského studia a nástupem do výzkumu. Nedaří se ani navýšit podíl žen na vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu.

Podle aktuálních údajů pracuje v Česku v oboru výzkum, vývoj a inovace celkem téměř 85.000 osob.

V roce 2019 mělo Česko nejnižší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ze všech zemí EU, a to 27,2 procenta. O rok později se zastoupení žen mezi výzkumnicemi zvýšilo na 27,6 procenta, i tak to ale přestavuje jednu z nejnižších hodnot v Česku za předchozích 15 let.

Problém přitom nespočívá v tom, že by se ženy o vědu nezajímaly. Jejich podíl mezi posluchači magisterského studia se v posledních deseti letech držel kolem 60 procentech. Se zvyšujícím se stupněm studia však zastoupení klesá. V doktorském studiu se rozhodlo v roce 2020 pokračovat 44,5 procenta žen.

"K největšímu propadu v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze dochází mezi absolvováním doktorského studia a samotným výzkumem," uvádějí autoři zprávy. A dokládají to i na konkrétních číslech z roku 2020, kdy ženy tvořily 45,3 procenta absolventů doktorského studia, jejich podíl ve výzkumu však činil jen 27,6 procenta.

Nejnižší zastoupení mají ženy v technických a přírodních vědách. Podíl výzkumnic v technických vědách byl pouze 14,7 procenta, u přírodních věd tvořily před dvěma lety zhruba čtvrtinu výzkumníků. Pro přírodní vědy je podle studie příznačné, že velká část absolventek doktorského studia se rozhodne nepokračovat ve výzkumné kariéře.

Naopak k jednomu z nejmenších odlivů žen při přechodu od získání doktorátu do vědecké profese dochází u lékařských a farmaceutických věd. Právě lékařské vědy se rovnému zastoupení pohlaví blíží nejvíc, podíl žen ve výzkumu u nich přesahuje 48 procent. Následují zemědělské vědy s téměř 46procentním podílem žen mezi výzkumníky.

Přes dílčí snahy o zviditelnění žen ve vedoucích a rozhodovacích pozicích zůstává rozhodování v institucích výzkumu a vývoje doménou mužů. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech osmi významných českých institucí výzkumu a vývoje měly ženy v roce 2020 podíl 21,8 procenta. V poradních a expertních orgánech jich zasedalo 27,1 procenta.

Situace se navíc zhoršuje. Mezi lety 2018 až 2020 kleslo zastoupení žen ve vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu o 5,6 procentního bodu. Zastoupení v rozhodovacích orgánech se za stejnou dobu snížilo o 1,2 bodu.

Co se naopak v posledních letech zlepšilo, je podíl žen mezi specialisty ve vědě a technice. Do této kategorie autoři zprávy zahrnují odborníky na přírodní vědy, matematiku a statistiku, stejně jako specialisty v oblasti technických věd, výroby, stavebnictví a architektury. V roce 2019 bylo mezi nimi 27,5 procenta žen. V porovnání se situací o osm let dříve to představovalo nárůst o 6,6 procentního bodu. Pokud by zvyšování zastoupení žen pokračovalo stejnou rychlostí pak by bylo možné očekávat rovnost pohlaví v oblasti vědy a techniky v roce 2048, vypočítali autoři monitorovací zprávy.

Související

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

Více souvisejících

Vědci

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

před 1 hodinou

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

před 3 hodinami

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 3 hodinami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 6 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 6 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 9 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 10 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 11 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

Zdroj: David Holub

Další zprávy