V roce 2020 tvořily ženy 27,6 procenta výzkumníků v Česku. Po několika předchozích letech stagnace jejich podíl mírně stoupl, nadále ale zůstává na chvostu mezi zeměmi Evropské unie. Vyplývá to z Monitorovací zprávy o zastoupení žen ve vědě a výzkumu za rok 2020, kterou vydalo Národní kontaktní centrum - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Největší propad u zastoupení žen mezi vědci se podle zprávy projevuje ve fázi mezi dokončením doktorského studia a nástupem do výzkumu. Nedaří se ani navýšit podíl žen na vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu.
Podle aktuálních údajů pracuje v Česku v oboru výzkum, vývoj a inovace celkem téměř 85.000 osob.
V roce 2019 mělo Česko nejnižší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ze všech zemí EU, a to 27,2 procenta. O rok později se zastoupení žen mezi výzkumnicemi zvýšilo na 27,6 procenta, i tak to ale přestavuje jednu z nejnižších hodnot v Česku za předchozích 15 let.
Problém přitom nespočívá v tom, že by se ženy o vědu nezajímaly. Jejich podíl mezi posluchači magisterského studia se v posledních deseti letech držel kolem 60 procentech. Se zvyšujícím se stupněm studia však zastoupení klesá. V doktorském studiu se rozhodlo v roce 2020 pokračovat 44,5 procenta žen.
"K největšímu propadu v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze dochází mezi absolvováním doktorského studia a samotným výzkumem," uvádějí autoři zprávy. A dokládají to i na konkrétních číslech z roku 2020, kdy ženy tvořily 45,3 procenta absolventů doktorského studia, jejich podíl ve výzkumu však činil jen 27,6 procenta.
Nejnižší zastoupení mají ženy v technických a přírodních vědách. Podíl výzkumnic v technických vědách byl pouze 14,7 procenta, u přírodních věd tvořily před dvěma lety zhruba čtvrtinu výzkumníků. Pro přírodní vědy je podle studie příznačné, že velká část absolventek doktorského studia se rozhodne nepokračovat ve výzkumné kariéře.
Naopak k jednomu z nejmenších odlivů žen při přechodu od získání doktorátu do vědecké profese dochází u lékařských a farmaceutických věd. Právě lékařské vědy se rovnému zastoupení pohlaví blíží nejvíc, podíl žen ve výzkumu u nich přesahuje 48 procent. Následují zemědělské vědy s téměř 46procentním podílem žen mezi výzkumníky.
Přes dílčí snahy o zviditelnění žen ve vedoucích a rozhodovacích pozicích zůstává rozhodování v institucích výzkumu a vývoje doménou mužů. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech osmi významných českých institucí výzkumu a vývoje měly ženy v roce 2020 podíl 21,8 procenta. V poradních a expertních orgánech jich zasedalo 27,1 procenta.
Situace se navíc zhoršuje. Mezi lety 2018 až 2020 kleslo zastoupení žen ve vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu o 5,6 procentního bodu. Zastoupení v rozhodovacích orgánech se za stejnou dobu snížilo o 1,2 bodu.
Co se naopak v posledních letech zlepšilo, je podíl žen mezi specialisty ve vědě a technice. Do této kategorie autoři zprávy zahrnují odborníky na přírodní vědy, matematiku a statistiku, stejně jako specialisty v oblasti technických věd, výroby, stavebnictví a architektury. V roce 2019 bylo mezi nimi 27,5 procenta žen. V porovnání se situací o osm let dříve to představovalo nárůst o 6,6 procentního bodu. Pokud by zvyšování zastoupení žen pokračovalo stejnou rychlostí pak by bylo možné očekávat rovnost pohlaví v oblasti vědy a techniky v roce 2048, vypočítali autoři monitorovací zprávy.
Související
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
před 2 hodinami
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
před 2 hodinami
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
před 3 hodinami
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
před 4 hodinami
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
před 6 hodinami
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
před 7 hodinami
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
před 8 hodinami
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
před 9 hodinami
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 10 hodinami
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 12 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 13 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 14 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 16 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Zdroj: Libor Novák