Záhada českého bolidu Benešov vyřešena po 20 letech

"Hlavní výjimečnost objevu spočívá především v tom, že se nám podařilo najít meteority tak dlouho po vlastním pádu. To se ještě nikdy nikomu zatím nepodařilo. Znovu jsme vyhodnotili snímky, zvolili jsme novou strategii hledání a přesně podle scénáře," řekl ČTK astronom Pavel Spurný.

Snímek bolidu Benešov z celooblohové pointované kamery na hvězdárně v Ondřejově (Astronomický ústav AV ČR). Obrovská jasnost dosáhla -22. zdánlivé hvězdné velikosti (téměř 6000 x jasnější než Měsíc v úplňku).  Touto výjimečnou svítivostí bolid osvítil celou noční scenérii a proto je na snímku celý obzor jasně a ostře viditelný.

Srážky meteoroidů (vesmírných těles) metrových velikostí se zemskou atmosférou jsou relativně vzácné, dochází k nim asi čtyřicetkrát za rok. Vyvolávají působivé jevy zvané superbolidy (světelné úkazy v ovzduší).

První tři Benešovské meteority byly nalezeny v dubnu 2011 pomocí detektorů kovu. Zleva doprava: H5 chondrit 1,56 g, LL3.5 chondrit 7,72 g s achondritickou částí a LL3.5 chondrit 1,99 g.

Bolid Benešov byl zaznamenán nad územím České republiky 7. května 1991 ve 23:03:46 světového času. Podle analýzy snímků skončil mnohonásobným pádem meteoritů (pozůstatku meteoroidu). Žádné se ale v týdnech a letech po pádu, navzdory značnému úsilí a mnoha pokusům, nenašly. Proto vědci z Astronomického ústavu v únoru 2011 znovu přezkoumali všechny dostupné snímky pomocí vlastních vylepšených metod. Ačkoli výzkum proběhl již před třemi lety, vědci ho nechtěli zveřejnit, aby na něm mohli ještě pracovat.

Spektrum bolidu Benešov ukazující nultý, první a částečně i druhý řád (v pořadí zleva doprava). Toto spektrum odpovídá chondritickému složení a zůstává i po 23 letech nejlepším pořízeným  spektrem  tak jasného  bolidu  na  světě  a  je to vůbec první spektrum k meteoritu s rodokmenem, tedy jasného bolidu s následným pádem a nálezem zbytku původního tělesa.

Meteority váží dohromady 12 gramů a jsou čtyři. Přesto v nich vědci identifikovali tři různé typy materiálů, přezdívají je "meteority s rodokmenem". "To je velmi zásadní zjištění. Máme k tomu veškeré údaje i o původní dráze tělesa v meziplanetárním prostoru, než se srazilo se Zemí," zdůraznil. Takový pád různých typů meteoritů se podařil zdokumentovat předtím jen jednou v roce 2008 při pádu meteoritu Almahata Sitta v Súdánu.

O českém objevu dnes v článku informoval významný vědecký časopis Astronomy & Astrophysics, úspěch ocenil i na titulní straně. "Světová odborná veřejnost až nyní zdůraznila, že je to skutečně mimořádný případ, který je první na světě, kdy se po tak dlouhé době podařilo najít meteority. A to díky zlepšené metodě výpočtu, kterou zdokonalili na Astronomickém ústavu," řekl ČTK Suchan.

První meteority našli vědci v dubnu 2011 na poli poblíž zámku Konopiště, které bylo čerstvě zaseto. "Bylo dokonale připraveno pro hledání detektory, je totiž podstatné, aby půda měla ideální vlhkost a byla vodivá. Zrovna tak vzorky, aby v půdě byly přiměřeně vlhké," řekl Spurný.

První fáze "na zem spadlých hnězd" je meteoroid. Tak se nazývá předtím, než vstoupil do zemské atmosféry nebo se nesrazil s jiným tělesem Sluneční soustavy. Větší objekty, řádově od stovek metrů, se označují jako planetky.

Meteor je světelný úkaz, který meteoroid vyvolá v atmosféře Země.

Meteorit je meteoroid, který dopadl na zem. Bolidy jsou jen podmnožiny meteorů, tedy kosmických těles, které vlétnou do zemské atmosféry. Označují se tak meteory, která mají jasnost více než -3 magnitudy. Benešovský bolid měl jasnost výjimečných -19,5 magnitudy. To je velmi jasné: -20 magnitud odpovídá světlu jako ve dne.