Belmopan (Belize, poloostrov Yucatán) – Vědci a historikové vědí prakticky vše o velmi sofistikované mayské kultuře, ale jedna věc zůstává záhadou. Proč tak rozvinutá civilizace najednou kolem roku 900 n.l. zkolabovala? Odpověď na tuto otázku možná ukrývá tzv. „Velká modrá jáma“.
"Velká modrá jáma" se nachází v Honduraském zálivu zhruba 72 km od Belize City. Má téměř dokonalý kruhový půdorys o průměru 300 metrů a hloubce 124 metrů. Vznikla během minulých dob ledových, kdy hladina moře byla výrazně nižší než v současnosti. Jde o závrt krasového původu, který byl vytvořen rozpouštěním vápenaté horniny. Takto se utvořila jeskyně, u které se následně probořil strop. Později se formace ocitla pod hladinou moře a vnitřní prostor byl vyplněn vodou. Jedinečný útvar v roce 1971 zpopularizoval Jacques Cousteau, když prohlásil, že jde o nejkrásnější místo na světě pro potápění.
Místo v lednu 2014 probádali vědci z texaské Rice University a louisianské State University. Z jámy odebrali vzorky sedimentů, přičemž se zaměřili na jejich velikost a barvu. V prosinci 2014 odborníci dále vzali vzorky z centrální šelfové laguny, která přiléhá k pobřeží Belize. U nich se zaměřili na poměr titanu a hliníku, což umožní zjistit objem dešťových srážek v oblasti.
A výsledek? Podle vědců je evidentní, že se na Yucatánském poloostrově mezi lety 800 – 900 n. l. prudce snížilo množství srážek a ubylo hurikánů. Z toho lze dovodit, že se mayská civilizace na sklonku svého klasického období (250 př.n.l. - 900 n.l.) potýkala se suchem a hladomory. Další vlna sucha pak oblast postihla v poklasickém období (900 - 1521) mezi roky 1000 – 1100 n.l. Tehdy došlo k úpadku mayského „velkoměsta" Chichén Itzá, informuje huffingtonpost.com.
Teorie o změnách klimatu jako příčině úpadku mayské civilizace není úplně nová. Už v roce 2012 speleologové prozkoumali jeskyně na území Belize a dospěli k závěru, že velký úbytek populace mezi lety 600 – 1000 n.l. byl zaviněn „vysychajícím trendem".
Související
Město bohů v Mexiku se pozvolna vrací k životu, turisté i místní jsou nadšeni
Mayové se nejspíš sami podíleli na konci své civilizace, zjistili vědci
Mayové , tajemství záhady , historie , Velká modrá jáma (Belize)
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák