Londýn/Praha - Na to, že lidé dovedli mamuty na pokraj vyhubení, vědci usuzují už dlouho a nová zjištění je v tom jen utvrzují. K hromadnému lovu "průmyslových rozměrů" podle nich docházelo v době gravettienské kultury. Ta v období zhruba 30.000 až 20.000 let před naším letopočtem zasahovala do celé Evropy až k Rusku.
Podle archeologa a antropologa Jiřího Svobody z Archeologického ústavu Brno Akademie věd ČR jde ale o jeden z fenoménů, které přispěly k vyhynutí mamutů. "Změnilo se zde také zásadně klima. V té době se vyměňovala celá fauna, zmizeli například jeskynní medvědi a hyeny. Zvažoval bych oba ty momenty vedle sebe," odpověděl na dotaz ČTK.
Archeologové z Polské akademie věd v Krakově, jejichž práce byla zveřejněna v časopise Quaternary International, zkoumali kosti mamutů nalezené na různých místech v Polsku i v České republice. K největším archeologickým lokalitám v Česku patří Předmostí u Přerova a Dolní Věstonice, kde jsou velké kumulace mamutích kostí.
Podle polských vědců lidé gravettienu nelovili mamuty jen pro maso, ale úlomky jejich kostí používali též jako palivo do ohně. Kosti a kly představovaly rovněž důležitý materiál pro výrobu nářadí a ozdob, v některých případech, především na území dnešní Ukrajiny a Ruska, si z nich lidé stavěli obydlí. Archeolog Piotr Wojtal říká, že lidé gravettienské kultury si mamutí maso patrně rožnili.
"Ostatky mamutů byly ve střední Evropě nalezeny na mnoha místech," řekl Wojtal britskému deníku Daily Mail. "Na některých z nich je opravdu velké množství pozůstatků, což jednoznačně svědčí o tom, že lidé této kultury se zaměřovali na lov," dodal.Průzkum lidských ostatků objevených v České republice navíc ukázal, že mamuti tvořili podstatnou část jídelníčku lidí gravettienské kultury. Lidé tehdy na mamuty srstnaté hodně spoléhali. Srstnatí mamuti se vyvinuli před asi 400.000 lety a vymřeli asi před 10.000 lety. Na jejich vyhynutí měli podle Wojtala a jeho kolegy Jaroslawa Wilczynského právě lidé gravettienské kultury velký podíl.
Mamuti se odštěpili od asijských slonů před asi 4,8 miliony let, asi 2,5 milionu let po té, co se společně odštěpili od afrických slonů. To znamená, že mamuti byli vlastně bližšími příbuznými dnešního slona indického, než je k němu příbuzný slon africký, uvedl server pravekazvirata.blog.cz.
Protože je znám případ, kdy slon indický a slon africký spolu měli živého potomka, předpokládá se, že kdyby mamuti ještě nevymřeli, mohli by se se slonem indickým také křížit. Toto vede ke spekulacím že pokud získáme genetický materiál ze zmrzlých zbytků mamuta, mohli bychom s pomocí slona indického mamuta znovu oživit. Nicméně se zatím pro tento pokus nepodařilo získat jeho dostatečné množství, protože nalezené zbytky biologického materiálu již byly ve značném stadiu rozkladu.
Dříve se předpokládalo, že člověk mamuty lovil pomocí vyhloubených pastí, zakrytých větvemi a zelení, do kterých zvířata padala, když přes toto místo přecházela. Nikdy se však taková past nenašla a není také zřejmé, jak by člověk mamuta přiměl k tomu, aby právě do této pasti vstoupil a už vůbec není jasné, čím by člověk tak velkou jámu vyhloubil. Proto dnes převažuje názor, že mamuti byli loveni přímým útokem organizované lovecké skupiny.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Historie lovců a sběračů může být delší, než se myslelo? Zjistili to vědci z Brna
Výzkum z území Čech přinesl překvapivé poznatky o migraci v pravěku
pravěk , Mamuti , Archeologie
Aktuálně se děje
před 36 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák