Hrozí lidstvu nebezpečí? Vědci chtějí oživit prehistorický virus

Virus dostal jméno Mollivirus Sibericum, v překladu to znamená „mírný virus ze Sibiře". Jeho velikost je asi 0,6 mikrometru, přesto je oficiálně nazýván „obří virus". Mezi ostatními viry totiž jde o monstrum, má 523 genetických proteinů, běžný virus chřipky jich má jen 11.

Jedná se o čtvrtý takový nález prehistorického viru od roku 2003, druhý, který objevila francouzská skupina vědců. Ti svůj objev představili v časopisu United States National Academy of Sciences journal. Virus odebrali z hloubky 30 metrů v Čukotce na severní Sibiři. Ve stejném vzorku objevili i další pravěký virus obřího typu jménem Pithovirus Sibericum.

Vědci mají v plánu ho „probudit", předtím se ale chtějí ujistit, že je neaktivní a nemůže tak vyvolat žádnou nemoc u člověka ani zvířat.

„Tento objev, který naznačuje, že obří viry nejsou neobvyklé a jsou velmi různorodé, také dokazuje, že schopnost virů přežít v trvale zmrzlé půdě po velmi dlouhou dobu, není omezena na konkrétní typ virů. Pravděpodobně se týká virových rodin s různou strategií replikace, a proto je potenciálně patogenní," píše se v oficiálním prohlášení, které vědci vydali.

Podobné viry mohou podle vědců přinést jistá rizika, protože kvůli těžbě nerostných surovin, zejména ropy, se mohou dostat i mezi lidi. „Pokud nebudeme opatrní a budeme tyto oblasti industrializovat, aniž by byla přijata ochranná opatření, riskujeme, že jednoho dne probudíme viry, o kterých jsme si mysleli, že jsou vymícené, jako třeba neštovice," varuje vedoucí výzkumník Jean-Michel Claverie.

K rozšíření těchto virů by mohlo přispět i globální oteplování a změny klimatu. „Stačí jen nakolik virových částic, které jsou stále infekční a které se objeví v přítomnosti zranitelného hostitele, a může dojít o oživení potenciálně patogenních virů," dodává Claverie.