Propásli jste zatmění Měsíce a superúplněk? Podívejte se na VIDEO

Měsíc se v prvních ranních hodinách nacházel nejblíže Zemi, proto se jevil o 30 procent zářivější a o 14 procent větší než obvykle. Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, což znamená, že se jeho vzdálenost od mateřské planety pravidelně mění. V nejzazším bodě se vzdálí až na 405.000 kilometrů, zatímco v nejbližším bodě se "přitulí" na 363.000 kilometrů.

Superúplněk by si lidé neměli plést s iluzí velkého Měsíce. Souputník Země se totiž zdá být větší, nachází-li se pro pozorovatele nad horizontem, než když je výš na nebi.

Vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo do vnitřku zemského stínu. Na Měsíc však dopadá jen červená (dlouhovlnná) část spektra slunečního světla, neboť vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře, díky čemuž také vděčíme za blankytný odstín denní oblohy. Měsíc tak chytne zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou, rudou nebo dokonce nahnědlou barvu, vysvětluje astro.cz.

Zdroj: YouTube

Nejzajímavější bývá zpravidla zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech. Tento „tyrkysový" jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu.

V centru New Yorku, nad kterým bylo dnes jasné nebe, se v ulicích shromáždily k pozorování úkazu davy lidí. Obyvatelé Washingtonu měli smůlu, neboť vesmírné těleso částečně zakrývaly mraky.

"Zájem o sledování těchto úkazů byl vysoce nadprůměrný, přišly desítky lidí," řekl mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan. Ondřejovskou observatoř však trápila v závěru pozorování oblačnost. "Předpověď počasí nevyšla. Viděli jsme zatmění a oranžový lem Měsíce, ale pak se zatáhlo. Do konce tak nevydržel nikdo," popisoval sledování dění na obloze. Přes nepřízeň počasí prý ale takový zájem lidí ještě nezažil.

Kombinace zatmění a mimořádně velkého úplňku se objevuje zhruba jednou za 30 let. Úkaz se naposledy vyskytl v roce 1982 a zopakuje se v roce 2033. "Že se ty úkazy sešly, je náhoda, ovšem jinak jsou oba jevy relativně běžné," doplnil Suchan. Zatmění se podle něj objevuje jednou za tři roky a superúplněk téměř ročně. "Já si ale užívám každý úkaz na obloze," podotkl.