Měsíční noc na Kraví hoře? Přijďte prožít zážitek

Dle našeho názoru se jednalo o největší technologickou událost v dějinách lidstva. Určitě 20. století. Kromě nejrůznějších projekcí, připravili jsme si pro návštěvníky něco zcela výjimečného – model našeho Měsíce o průměru 10 metrů. Vystaven a v noci nasvětlen bude po celou dobu – tedy od pátku 19. července ráno do rána 22. července. A kdoví, třeba se s ním setkáte i na jiných místech našeho města. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel stroje na zázraky

Program v pátek, sobotu i v neděli 19. až 21. července

20.00 Vzhůru na Měsíc (3D projekce v digitáriu) 20.30–00.30 Dotkněte se Měsíce (pořiďte si selfie s Měsícem) – vstup zdarma 21.00–00.30 Přenos z minulosti – Apollo 11 v TV – vstup zdarma 21.30 Vzhůru na Měsíc (3D projekce v digitáriu) 22.00 First Man (letní kino, projekce filmu) – vstup zdarma 23.00 Vzhůru na Měsíc (3D projekce v digitáriu

Doslova a do písmene největší atrakcí bude nafukovací globus Měsíce, který jako „fotospot“ umístíme v parku Kraví hory. Podklady pro něj vytvořila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která od roku 2009 mapuje našeho vesmírného souseda s rozlišením 100 metrů, včetně záběrů vybraných oblastí s detaily 50 cm malými.  Potisk je tak dokonalý, že z větší události připomíná reálný satelit. Ostatně, kdybyste globus chtěli vidět stejně malý, jako Měsíc na pozemské obloze, museli byste se od něj vzdálit na více než 1 kilometr.

V našem digitáriu, jedné z největších 3D instalací v Evropě, můžete zhlédnout představení Vzhůru na Měsíc! 3D, které je úžasným náhledem na celý projekt Apollo. Před budovou Hvězdárny a planetária Brno bude v pátek, v sobotu i v neděli přichystáno letní kino – promítneme vám film First Man, který mj. dostal cenu Oskar za vizuální efekty. Připravili jsme i cestu časem neboli sestřih původního přímého přenosu z Měsíce z roku 1969, a to tak, jak jej mohli před padesáti roky sledovat televizní diváci z celého světa.

Mimochodem, už jen tento počin – tedy televizní vysílání z Měsíce na Zemi – byl na tehdejší dobu husarským kouskem. Žádné digitální vysílání, komprese obrazu a zvuku, vše pěkně analogově. I tak ale více než půl miliardy lidí v noci z 20. na 21. července 1969 sledovalo Neila Armstronga, kterak vystupuje z lunárního modulu. Všichni slyšeli jeho památnou větu, komentář, jak se mu lehce zabořila noha do měsíčního prachu a viděli i to, jak rychle strčil do kapsy alespoň jeden vzorek okolních hornin, kdyby byl nucen nouzově opustit Měsíc…

Za oknem je relativně rovná planina, rozrytá značným množstvím kráterů, od pěti do padesáti stop v průměru, s valy 20 až 30 stop vysokými. Jsou tu, hádám, tisíce drobných kráterů o průměru od jedné do dvou stop. Vidíme taky několik hranatých bloků přes dvě stopy velkých, ve vzdálenosti asi sto yardů před námi. Mají ostré hrany. V dáli vidím nějaké pohoří, přesně ve směru letu. Je asi tak míli od nás, jde to těžko odhadnout. Neil Armstrong