Česko dnes čeká zatmění Měsíce. Podle astronomů na dlouho poslední

Částečné zatmění se bude konat v noci z úterý na středu mezi 22. hodinou večerní a první hodinou ranní. To nejzajímavější se podle ředitele Hvězdárny a planetária Brno Jiřího Duška odehraje kolem půl dvanácté večer.

"Zemský stán postupně pohltí celou horní polovinu Měsíce. Ta díky tomu získá nahnědlé zabarvení. Je ale možné, že se s ohledem na aktuální meteorologické podmínky dočkáme i jiných odstínů, třeba temně oranžových tónů," řekl pro EuroZprávy.cz.

Podle Duška bude po pravé straně Měsíce nad jižním obzorem viditelná planeta Saturn v souhvězdí Střelce a jen o kousek dál směrem na západ bude možné spatřit mnohem jasnější Jupiter v souhvězdí Hadonoše.

"Při zatměni Měsíce můžeme samozřejmě pozorovat i okolní hvězdy, na jejich pozorování ale nemá zatmění žádný podstatný vliv," uvedla pro EuroZprávy.cz zástupkyně ředitele Hvězdárny a planetária Prahy Lenka Soumarová.

Zajímavostí letošního zatmění je podle ní to, že se odehraje k padesátému výročí startu Apolla 11. Podle astronoma z Masarykové univerzity Pavla Gabzdyla bude nejpříjemnější skutečností na tomto zatmění, že se uskuteční v červenci, kdy je pozorování díky příjemným teplotám mnohem pohodlnější než za mrazivých zimních nocí.

"Úplňkový Měsíc se také v tuto část roku pohybuje jen nevysoko nad obzorem, což je výzvou pro fotografy, kteří tak mohou našeho kosmického souseda zastihnout ve společnosti okolních budov či kopců," dodal pro EuroZprávy.cz Gabzdyl.

Podle fyzika a astronoma Jana Janyka z Masarykovy univerzity musí být Měsíc být v úplňku a zároveň se musí pohybovat v blízkosti jednoho z uzlů své trajektorie, aby mohlo k zatmění dojít. Podle Gabzdyla zatmění Měsíce nastává ve chvíli, kdy se naše planeta dostane na spojnici mezi Slunce a Měsíc.

"Země totiž za sebou vrhá sbíhavý plný stín i rozbíhavý polostín, a pokud náš kosmický souputník do něj vstoupí, pak pozorujeme, jak se Měsíc postupně ztrácí z pozemské oblohy," vysvětlil Gabzdyl pro EuroZprávy.cz.

Zatmění Měsíce je podle něj v současnosti užitečné pozorovat především proto, že umožňuje sledovat změny v zemské atmosféře. "Při zatmění se totiž Měsíc ocitá v zemském stínu, na jehož velikosti a hustotě se podílí celá řada faktorů jako například sluneční aktivita, množství prachu ze sopečných erupcí ale také globální změny klimatu," řekl astronom.

Soumarová pro zajímavost dodává, že v minulosti lidé například poznali díky tvaru stínu, ze je Země kulatá a dokázali určit, ze je zhruba čtyřikrát vetší, než si mysleli.

Měsíční zatmění podle astronoma Janyka nastávají maximálně dvakrát do roka, někdy ale nemusí nastat ani jedno. "Oproti zatměním Slunce mají tu výhodu, že jsou viditelná z cele zemské polokoule, nad kterou se koná zatmění," vysvětlil pro EuroZprávy.cz.

Další zatmění se budou konat v roce 2020 a budou polostínová, tedy okem prakticky nepozorovatelná. Příští viditelné zatměni Měsíce podle Soumarové nastane až v květnu v roce 2022. Bude sice úplné, ale pro pozorovatele v Česku zapadne Měšic před úplnou fází. Na úplné a viditelné zatměni Měsíce si lidé musí počkat do roku 2025.