S lidstvem je amen? Máme pouze jednu možnost, jak přežít, varuje Hawking

Mezi taková rizika podle něj patří zejména možnost jaderné války, globální oteplování či geneticky upravené viry. Vědec také upozorňuje, že další pokroky v oblasti vědy a techniky budou vytvářet nové možnosti toho, "jak se věci mohou pokazit".

Lidstvo může podle Hawkinga dlouhodobě přežít za předpokladu, že se mu podaří založit kolonie na jiných planetách. "I když pravděpodobnost katastrofy na planetě Zemi v určitém roce je poměrně nízká, v průběhu času se zvyšuje a stává se téměř jistou v příštích tisíci nebo deseti tisíci letech," zdůraznil vědec na svých přednáškách, které vysílá rozhlasová stanice BBC a při kterých reaguje na dotazy publika.

"Do té doby bychom se měli rozšířit ve vesmíru a k jiným hvězdám, aby katastrofa na Zemi neznamenala konec lidské rasy. Nebudeme ale schopni vybudovat soběstačné kolonie ve vesmíru nejméně dalších sto let, takže musíme být velmi opatrní v tomto období," upozornil vědec.

Podle BBC je ironií, že tato prominentní postava v oblasti vědy označuje právě vědecký pokrok za hlavní zdroj nových hrozeb. Při předchozích příležitostech Hawking zdůrazňoval potenciální riziko umělé inteligence, která by získala dostatečnou moc na to, aby způsobila vyhynutí lidstva. Zároveň je ale přesvědčen, že lidé přijdou na způsob, jak toto riziko eliminovat.

"Pokrok nezastavíme, ani nezvrátíme, takže musíme rozpoznat nebezpečí a dostat ho pod kontrolu. Jsem optimista a věřím, že to dokážeme," řekl vědec.

Při žádosti, zda by něco neporadil mladým vědcům, Hawking řekl, že by si měli zachovat smysl pro to, aby mohli žasnout nad "rozsáhlostí a komplexností" vesmíru. Ze svého osobního úhlu pohledu je prý nadšen z toho, že mohl při svém fyzickém handicapu zůstat naživu a pokračovat ve výzkumu teoretické fyziky. Není podle něj nic úžasnějšího, než dosáhnout nějakého objevu, na který dosud nikdo jiný nepřišel.