Vize budoucnosti: Jak se bude bydlet?

Michelle Oyenová, bioinženýrka na Cambridgeské univerzitě, se svými kolegy spolupracuje na hledání způsobů, jak využít přírodní postupy pro stavbu. Soustředí se zejména na kosti, skořápky, mušle a pavoučí vlákno.

Oyenová upozorňuje, že výroba betonu produkuje 5 % z celosvětových emisí CO2. Přírodní materiály by oproti tomu nabídly energeticky nenáročnou alternativu, která by zároveň neškodila životnímu prostředí.

„Když se podíváte na kuřata, z ničeho se vyvine skořápka během 18 hodin. Je skoro milimetr tlustá, z 95 % keramická a obsahuje určitý organická komponent, který ji činí velmi pevnou," vysvětluje. „Vaječná skořápka je mnohem odolnější vůči popraskání než člověkem vyrobená keramika, protože obsahuje kolagenovou membránu," dodává.

Pavoučí vlákno je zase pevnější než ocel, ale je pružné. Navíc je dle Oyenové velmi přizpůsobitelné, protože se jeho vlastnosti mění podle jeho obsahu vody.

Výzkum podle ní probíhá už přibližně 10 let a ještě před sebou má roky vývoje. Na druhou stranu ale dodává, že nejde o žádnou futuristickou vizi.