Washington - Jaderná energie v sobě ukrývá obrovské množství energie, ale zároveň i potenciální nebezpečí. O tom se na vlastní kůži přesvědčilo před pěti lety Japonsko při havárii jaderné elektrárny Fukušima. Vědci proto nyní pracují na způsobech, jak učinit tento typ energie bezpečnější. Informoval o tom server Science Daily.
Mezi vědce, kteří na problému bezpečnosti jaderné energetiky pracují, patří i Michael Tonks z Pensylvánské státní univerzity. Jeho výzkum se zaměřuje na hledání alternativních materiálů, které by se mohly použít v jaderných elektrárnách jako palivo.
Prioritou u tohoto nového materiálu by mělo být zvýšení odolnosti materiálu vůči nehodám, čehož by se mělo dosáhnout větší tolerancí vůči chybějícímu chlazení. To by v případě nehody poskytlo pracovníkům elektrárny více času na řešení problému.
„Problémy při havárii jaderného reaktoru Fukušima Daiiči byly totiž přímo způsobeny volbou materiálu pro palivo a obložení," vysvětluje Tonks. Cílem je podle něj najít palivo, které by umožnilo stejně efektivní provoz jako dosud.
V současnosti se v lehkovodních jaderných reaktorech, které používají i české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, jako palivo často používá oxid uraničitý, jehož riziko je podle serveru v jeho nízké tepelné vodivosti. Ta může při nehodě způsobit přehřátí a dokonce i roztavení.
Vědci proto zkoumají možnosti přidání přísad do paliva, které by zvýšilo jeho tepelnou vodivost. Podle Tonkse je ale třeba přísně kontrolovat, zda nedochází k případné reakci mezi novými materiály a vzniklou radiací.
Problém zatím podle něj je, že se jedná o první výzkum tohoto druhu, Musí poroto se vším začínat od začátku. V budoucnu by ale podle něj jejich výzkum mohl sloužit jako základ pro testy nových, bezpečnějších paliv.
19. května 2025 10:36
Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci
Související

Česko podepíše dohodu o dostavbě Dukovan, jakmile to bude možné

V Černobylu po výbuchu dronu stále hoří. Velmi vážný incident, konstatovala MAAE
jaderné elektrárny , jaderný výzkum , jaderné palivo
Aktuálně se děje
včera

OBRAZEM: Armáda zaplnila náplavku. Lidé tleskali bojovým ukázkám i výsadku
včera

Princ William jen tak neodpustí. Harry by mohl chybět na stěžejní události
včera

Britové mají Netanjahua dost. Předvolali si velvyslankyni, ruší jednání a ohlašují sankce
včera

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy
včera

Trump se vrací k volebnímu boji s Harrisovou. Kvůli celebritám
Aktualizováno včera

Česko - USA 2:5. Vejmelka zářil, ale prohře nezabránil. Češi končí ve skupině až třetí
včera

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak
včera

REPORTÁŽ: Po červeném koberci až do kanceláře Jiřího Bartošky. Češi mu dali sbohem
včera

Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Francie, Británie či Kanady
Aktualizováno včera

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou
včera

Zemřel Jan Šrámek. Meteorolog z ČT tragicky zahynul v Itálii
včera

Izrael do Gazy vpustí stovku vozů s pomocí. Není to dost, varují humanitární organizace a lékaři
včera

Metro C hlásí potíže už druhý den po sobě. Problémy dělá zabezpečovací zařízení
včera

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
včera

Slovenský ministr zahraničí přebírá kremelskou propagandu. Zpochybňuje Kosovo, relativizuje ruskou agresi a srovnává Ukrajinu s Irákem
včera

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou
včera

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce
včera

OBRAZEM: Pohled do Rudolfina. Lidé se loučí s legendárním Jiřím Bartoškou
včera

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí
včera
Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl
Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.
Zdroj: Libor Novák