Mimozemský život za našimi dveřmi? Fyzik prozradil více

Vědce inspirovalo uvedení nového hollywoodského filmy Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti. Položil si proto hypotetickou otázku, zda planeta Krypton, domov druhého uvedeného superhrdiny, může ve skutečnosti existovat, případně zda je vůbec reálná existence planety takového typu.   

Archer konstatuje, že filmová zápletka neposkytuje o Kryptonu mnoho informací. Připomíná, že dle původních komiksů o Supermanovi byl Krypton kamenná planeta podobná Zemi, byť mnohem starší. "Ve filmu Muž z oceli (který o supermanovi rovněž pojednává, pozn. redaktora) bylo řečeno, že je zhruba 8,7 miliardy let stará, přičemž inteligentní život, kryptoňané, existují stovky tisíc let," pokračuje fyzik s tím, že to je srovnatelné s dobou, kdy se na Zemi objevili první lidé.

Začněme s červenými hvězdami      

Abychom nalezli Krypton, je podle experta nejprve nutné vytipovat jeho hvězdu, či alespoň její typ. "Dlouhou dobu jsme věděli pouze to, že na rozdíl od Slunce, je krypstonská hvězda Rao červená," vysvětluje fyzik. Doplňuje, že existují tři typy hvězd, které mají červenou barvu - červení trpaslíci, rudí obři a rudí superobři.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Ačkoliv se uvedené typy výrazně liší svou velikostí, jejich červená barva napovídá, že jsou těmi nejchladnějšími hvězdami vůbec, uvádí odborník. Dodává, že jejich povrchová teplota dosahuje jen něco málo přes 3200 stupňů celsia, což představuje zhruba poloviční hodnoty oproti Slunci. Archer konstatuje, že právě červení trpaslíci jsou suverénně nejběžnějšími hvězdami - zhruba 75% hvězd v okolí naší Sluneční soustavy představuje tento typ. "Jak jejich jméno naznačuje, jsou poměrně malé ve srovnání se Sluncem, přičemž dosahují mezi 7,5-50 procenty jeho hmoty," píše expert.  

Odborník upozorňuje, že naše Slunce se jednoho dne, až mu dojde palivo v podobě vodíku, stane rudým obrem a nafoukne se natolik, že pohltí i zemský orbit. To však není nic ve srovnání s rudými superobry, tedy hvězdami, jejichž poloměr by dosahoval až k orbitu Saturnu, uvádí Archer. Poukazuje, že ačkoliv se zobrazení kryptonské hvězdy v průběhu let měnilo a osciluje mezi uvedenými typy, z toho, jak vidíme Rao ve filmu Muž z oceli, lze soudit, že jde o červeného trpaslíka.

Oblast LHS 2520

Archer připomíná, že v roce 2012 byl astrofyzik Neil deGrasse Tyson požádán, aby identifikoval možnou pozici hvězdy Rao. "Vybral hvězdu známou jako LHS 2520, červeného trpaslíka na jihu souhvězdí Vrány," uvádí expert. Dodává, že ačkoliv dosavadní pátrání po planetách v této oblasti zatím nepřineslo ovoce, neznamená to, že se tam skutečně žádné nenacházejí.        

Fyzik zdůrazňuje, že abychom našli exoplanetu pozemského typu obíhající červeného trpaslíka, je třeba použít vhodnou metodu, konkrétně sledování radiální rychlosti či Dopplerovův princip. V těchto případech se sleduje malý pohyb hvězdy v reakci na gravitační impulz ze strany obíhající planety, vysvětluje odborník.

O hvězdě LHS 2520 máme zatím jen hrstku dat posbíraných teleskopem pro hledání planet HARPS, konstatuje Archer. Podotýká, že z nich vyplývá pouze to, že v současnosti lze vyloučit pouze přítomnost plynných obrů, kteří jsou jako jediní dostatečně velcí k tomu, aby způsobili jednoduše zachytitelné výkyvy v rychlosti hvězdy. "Detailnější průzkum by však stále mohl odhalit Kryptonu podobnou kamenitou superzemi," nevzdává se nadějí expert.     

Fyzik deklaruje, že i kdyby to nakonec nebyla ta pravá planeta, naše dosavadní poznatky o tom, jak se z oblaků plynů, prachu a kamenů pod silou gravitace formují planetární soustavy, naznačují, že okolo hvězdy by vždy měla obíhat více než jedna planeta. "Tudíž pokud nalezneme nějaké bratry a sestry Kryptonu, možná bychom po rozsáhlejším pozorování dokázali odvodit i jeho existenci," soudí Archer.

Do nekonečna a dále

 I kdyby se nám nepodařilo nalézt žádné planety u LHS 2520, lze vždy hledat jinde, nevzdává se nadějí odborník. Připomíná, že hledání planet okolo červených trpaslíků je v současnosti významným polem výzkumu. Odkazuje na mezinárodní kampaň Pale Red Dot, kterou koordinují vědci z Velké Británie pátrající po planetách zemského typu v našem nejbližším hvězdném sousedství - u Proxima Centauri.

"Objev takového světa doslova za našimi dveřmi by byl zásadní moment posilující naděje, že bychom ho (s pokročilou vesmírnou technologií) mohli jednoho dne navštívit," domnívá se Archer. Zmiňuje též projekt CARMENES, jehož cílem je během následujících tří let prověřit existenci pozemských světů u tří stovek červených trpaslíků.   

Fyzik nicméně upozorňuje, že odpovědět na otázku, zda některý z případně objevených světů hostí život, ať inteligentní, či jiný, je krajně obtížné. Připomíná, že tamní podmínky budou zřejmě výrazně odlišné od těch na naší planetě. "Navzdory malé pravděpodobnosti, však ohromné množství červených trpaslíků ve vesmíru způsobuje, že existence planety podobné Kryptonu je stále možností," uzavírá své pojednání vědec.