MAGAZÍN - Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) je v současné době uznáváno pět jaderných velmocí: Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína. Tři další státy, které nebyly signatáři NPT, po jejím uzavření v roce 1968 uskutečnily jaderné testy - Indie, Pákistán a Severní Korea. Podívejte se, kdo všechno má prst na velkém červeném tlačítku.
SPOJENÉ STÁTY: Poprvé testovaly jadernou zbraň (Trinity) v roce 1945. Jsou jedinou zemí, která použila nukleární bombu proti jiné zemi. Americká nukleární zbraň (Little Boy) dopadla na Hirošimu 6. srpna 1945 a na Nagasaki (Fat Man) 9. srpna 1945. Spojené státy jsou rovněž první zemí, která vyzkoušela vodíkovou bombu (Ivy Mike) v roce 1952.
USA mají skoro pět tisíc hlavic v podzemních silech, na ponorkách, bombardérech. Disponují hlavicemi všech velikostí, takže je lze odpalovat ze všech možných i nemožných platforem, zatímco jiné země mají jen větší jaderné zbraně a to samozřejmě omezuje jejich použití. Řada amerických hlavic je rozmístěna na území cizích států. USA je stejně jako následující čtyři státy členem tzv. nukleárního klubu a těchto pět jaderných mocností se v roce 1996 v rámci dohody CBTB dohodlo na přerušení jakýchkoliv jaderných testů. Zároveň všechny zmíněné státy podepsaly smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Momentálně je pod ní 189 podpisů, ale existují státy, které smlouvu nepodepsaly a nukleární zbraně zjevně vlastní a mohou je tedy šířit dál.
VELKÁ BRITÁNIE: Poprvé testovala jadernou zbraň (Hurricane) v roce 1952 a první vodíkovou bombu prvně vyzkoušela v roce 1957.
FRANCIE: Svou první jadernou zbraň (Gerboise Bleue) testovala v roce 1960. První zkoušky vodíkové bomby (Opération Canopus) provedla v roce 1968.
RUSKO: Sovětský svaz testoval jadernou zbraň (RDS-1) v roce 1949. V letech 1953 a 1955 realizoval testy vodíkových bomb (RDS-6C a RDS-37). Po rozpadu Sovětského svazu Rusko přejalo jeho závazky včetně jaderných zařízení.
Rusové mají oficiálně přes tři tisíce taktických hlavic, ale podobně jako v případě USA mají ve skladech i starší, leč funkční hlavice, které čekají na rozmontování a deaktivaci. V případě nukleárního konfliktu by pravděpodobně bylo možné využít i tento arzenál.
Rusové se několikrát oficiálně přiznali k systému Perimeter, tj. tzv. systému mrtvé ruky. Pokud by ruské velení zasáhla atomová hlavice, spustil by se v případě neaktivního lidského faktoru automatizovaný systém, který by byl schopen sám odpálit střely na předem definované cíle. Tím by se zajistilo "vzájemné zničení" i v případě, že by Rusové nestříleli první.
ČÍNA: Testy jaderné zbraně realizovala v roce 1964 a stala se tak prvním asijským státem, který vyvinul a vyzkoušel nukleární zbraň. Vodíkovou bombu testovala v roce 1967.
I Čína disponuje jadernou triádou, i když její střely mají omezený dolet a je jich mnohem méně (řádově stovky). To jsou ovšem pouze oficiální čísla. Čína už kdysi překvapila, když od ovládnutí jaderné technologie k plnému vyzbrojení 250 hlavicemi uběhlo pouhých 32 měsíců. V případě potřeby by tedy Čína dokázala díky svým zdrojům vyrobit obrovský počet hlavic pro vlastní potřebu. Čína spolu s Indií jsou překvapivě jediné dvě země, které se zavázaly k tomu, že nezaútočí jadernými zbraněmi, pokud jimi na ně nezaútočí protivník jako první.
PÁKISTÁN: První zkoušky jaderných zařízení uskutečnil 25. 5. 1998. Není signatářem mezinárodní Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
INDIE: První testy jaderného zařízení se uskutečnily 18. 5. 1974. Rovněž není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
IZRAEL: Předpokládá se, že nukleární zbraň má i Izrael, ten to však nikdy veřejně nepotvrdil.
Experti očekávají, že se během 5 až 10 let mohou objevit jaderné zbraně Íránu, Japonsku, Kanadě, Německu, Brazílii, Egyptě a Saúdské Arábii.OPATROVNÍCI (Německo, Belgie, Itálie, Holandsko a Turecko)V rámci spolupráce uvnitř NATO či předsunutých amerických základen lze najít desítky jaderných hlavic i v zemích, které samy o sobě jadernými mocnostmi nejsou. Technicky vzato jsou ale tyto zbraně pod přímým velením jejich původních majitelů a dostatečně chráněné proti zneužití třetí stranou.
Související
Trump vyzval Írán k dohodě, anebo kapitulaci. Jednání prý probíhají
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
Jaderné zbraně , jaderné zbraně - , USA (Spojené státy americké) , Rusko , Čína
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
včera
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
včera
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
včera
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
včera
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
včera
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.
Zdroj: Libor Novák