Nukleární pohroma světa? I opatrovníci vlastní arzenál smrti namířený na nepřátele

MAGAZÍN - Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) je v současné době uznáváno pět jaderných velmocí: Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína. Tři další státy, které nebyly signatáři NPT, po jejím uzavření v roce 1968 uskutečnily jaderné testy - Indie, Pákistán a Severní Korea. Podívejte se, kdo všechno má prst na velkém červeném tlačítku.

SPOJENÉ STÁTY: Poprvé testovaly jadernou zbraň (Trinity) v roce 1945. Jsou jedinou zemí, která použila nukleární bombu proti jiné zemi. Americká nukleární zbraň (Little Boy) dopadla na Hirošimu 6. srpna 1945 a na Nagasaki (Fat Man) 9. srpna 1945. Spojené státy jsou rovněž první zemí, která vyzkoušela vodíkovou bombu (Ivy Mike) v roce 1952.

USA mají skoro pět tisíc hlavic v podzemních silech, na ponorkách, bombardérech. Disponují hlavicemi všech velikostí, takže je lze odpalovat ze všech možných i nemožných platforem, zatímco jiné země mají jen větší jaderné zbraně a to samozřejmě omezuje jejich použití. Řada amerických hlavic je rozmístěna na území cizích států. USA je stejně jako následující čtyři státy členem tzv. nukleárního klubu a těchto pět jaderných mocností se v roce 1996 v rámci dohody CBTB dohodlo na přerušení jakýchkoliv jaderných testů. Zároveň všechny zmíněné státy podepsaly smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Momentálně je pod ní 189 podpisů, ale existují státy, které smlouvu nepodepsaly a nukleární zbraně zjevně vlastní a mohou je tedy šířit dál.

VELKÁ BRITÁNIE: Poprvé testovala jadernou zbraň (Hurricane) v roce 1952 a první vodíkovou bombu prvně vyzkoušela v roce 1957.

FRANCIE: Svou první jadernou zbraň (Gerboise Bleue) testovala v roce 1960. První zkoušky vodíkové bomby (Opération Canopus) provedla v roce 1968.

RUSKO: Sovětský svaz testoval jadernou zbraň (RDS-1) v roce 1949. V letech 1953 a 1955 realizoval testy vodíkových bomb (RDS-6C a RDS-37). Po rozpadu Sovětského svazu Rusko přejalo jeho závazky včetně jaderných zařízení.

Rusové mají oficiálně přes tři tisíce taktických hlavic, ale podobně jako v případě USA mají ve skladech i starší, leč funkční hlavice, které čekají na rozmontování a deaktivaci. V případě nukleárního konfliktu by pravděpodobně bylo možné využít i tento arzenál.

Rusové se několikrát oficiálně přiznali k systému Perimeter, tj. tzv. systému mrtvé ruky. Pokud by ruské velení zasáhla atomová hlavice, spustil by se v případě neaktivního lidského faktoru automatizovaný systém, který by byl schopen sám odpálit střely na předem definované cíle. Tím by se zajistilo "vzájemné zničení" i v případě, že by Rusové nestříleli první.

ČÍNA: Testy jaderné zbraně realizovala v roce 1964 a stala se tak prvním asijským státem, který vyvinul a vyzkoušel nukleární zbraň. Vodíkovou bombu testovala v roce 1967.

I Čína disponuje jadernou triádou, i když její střely mají omezený dolet a je jich mnohem méně (řádově stovky). To jsou ovšem pouze oficiální čísla. Čína už kdysi překvapila, když od ovládnutí jaderné technologie k plnému vyzbrojení 250 hlavicemi uběhlo pouhých 32 měsíců. V případě potřeby by tedy Čína dokázala díky svým zdrojům vyrobit obrovský počet hlavic pro vlastní potřebu. Čína spolu s Indií jsou překvapivě jediné dvě země, které se zavázaly k tomu, že nezaútočí jadernými zbraněmi, pokud jimi na ně nezaútočí protivník jako první.

PÁKISTÁN: První zkoušky jaderných zařízení uskutečnil 25. 5. 1998. Není signatářem mezinárodní Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

INDIE: První testy jaderného zařízení se uskutečnily 18. 5. 1974. Rovněž není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

IZRAEL: Předpokládá se, že nukleární zbraň má i Izrael, ten to však nikdy veřejně nepotvrdil.

Experti očekávají, že se během 5 až 10 let mohou objevit jaderné zbraně Íránu, Japonsku, Kanadě, Německu, Brazílii, Egyptě a Saúdské Arábii.OPATROVNÍCI (Německo, Belgie, Itálie, Holandsko a Turecko)V rámci spolupráce uvnitř NATO či předsunutých amerických základen lze najít desítky jaderných hlavic i v zemích, které samy o sobě jadernými mocnostmi nejsou. Technicky vzato jsou ale tyto zbraně pod přímým velením jejich původních majitelů a dostatečně chráněné proti zneužití třetí stranou.

Související

Více souvisejících

Jaderné zbraně ,  jaderné zbraně - ,  USA (Spojené státy americké) ,  Rusko ,  Čína

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy