MAGAZÍN - Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) je v současné době uznáváno pět jaderných velmocí: Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína. Tři další státy, které nebyly signatáři NPT, po jejím uzavření v roce 1968 uskutečnily jaderné testy - Indie, Pákistán a Severní Korea. Podívejte se, kdo všechno má prst na velkém červeném tlačítku.
SPOJENÉ STÁTY: Poprvé testovaly jadernou zbraň (Trinity) v roce 1945. Jsou jedinou zemí, která použila nukleární bombu proti jiné zemi. Americká nukleární zbraň (Little Boy) dopadla na Hirošimu 6. srpna 1945 a na Nagasaki (Fat Man) 9. srpna 1945. Spojené státy jsou rovněž první zemí, která vyzkoušela vodíkovou bombu (Ivy Mike) v roce 1952.
USA mají skoro pět tisíc hlavic v podzemních silech, na ponorkách, bombardérech. Disponují hlavicemi všech velikostí, takže je lze odpalovat ze všech možných i nemožných platforem, zatímco jiné země mají jen větší jaderné zbraně a to samozřejmě omezuje jejich použití. Řada amerických hlavic je rozmístěna na území cizích států. USA je stejně jako následující čtyři státy členem tzv. nukleárního klubu a těchto pět jaderných mocností se v roce 1996 v rámci dohody CBTB dohodlo na přerušení jakýchkoliv jaderných testů. Zároveň všechny zmíněné státy podepsaly smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Momentálně je pod ní 189 podpisů, ale existují státy, které smlouvu nepodepsaly a nukleární zbraně zjevně vlastní a mohou je tedy šířit dál.
VELKÁ BRITÁNIE: Poprvé testovala jadernou zbraň (Hurricane) v roce 1952 a první vodíkovou bombu prvně vyzkoušela v roce 1957.
FRANCIE: Svou první jadernou zbraň (Gerboise Bleue) testovala v roce 1960. První zkoušky vodíkové bomby (Opération Canopus) provedla v roce 1968.
RUSKO: Sovětský svaz testoval jadernou zbraň (RDS-1) v roce 1949. V letech 1953 a 1955 realizoval testy vodíkových bomb (RDS-6C a RDS-37). Po rozpadu Sovětského svazu Rusko přejalo jeho závazky včetně jaderných zařízení.
Rusové mají oficiálně přes tři tisíce taktických hlavic, ale podobně jako v případě USA mají ve skladech i starší, leč funkční hlavice, které čekají na rozmontování a deaktivaci. V případě nukleárního konfliktu by pravděpodobně bylo možné využít i tento arzenál.
Rusové se několikrát oficiálně přiznali k systému Perimeter, tj. tzv. systému mrtvé ruky. Pokud by ruské velení zasáhla atomová hlavice, spustil by se v případě neaktivního lidského faktoru automatizovaný systém, který by byl schopen sám odpálit střely na předem definované cíle. Tím by se zajistilo "vzájemné zničení" i v případě, že by Rusové nestříleli první.
ČÍNA: Testy jaderné zbraně realizovala v roce 1964 a stala se tak prvním asijským státem, který vyvinul a vyzkoušel nukleární zbraň. Vodíkovou bombu testovala v roce 1967.
I Čína disponuje jadernou triádou, i když její střely mají omezený dolet a je jich mnohem méně (řádově stovky). To jsou ovšem pouze oficiální čísla. Čína už kdysi překvapila, když od ovládnutí jaderné technologie k plnému vyzbrojení 250 hlavicemi uběhlo pouhých 32 měsíců. V případě potřeby by tedy Čína dokázala díky svým zdrojům vyrobit obrovský počet hlavic pro vlastní potřebu. Čína spolu s Indií jsou překvapivě jediné dvě země, které se zavázaly k tomu, že nezaútočí jadernými zbraněmi, pokud jimi na ně nezaútočí protivník jako první.
PÁKISTÁN: První zkoušky jaderných zařízení uskutečnil 25. 5. 1998. Není signatářem mezinárodní Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
INDIE: První testy jaderného zařízení se uskutečnily 18. 5. 1974. Rovněž není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
IZRAEL: Předpokládá se, že nukleární zbraň má i Izrael, ten to však nikdy veřejně nepotvrdil.
Experti očekávají, že se během 5 až 10 let mohou objevit jaderné zbraně Íránu, Japonsku, Kanadě, Německu, Brazílii, Egyptě a Saúdské Arábii.OPATROVNÍCI (Německo, Belgie, Itálie, Holandsko a Turecko)V rámci spolupráce uvnitř NATO či předsunutých amerických základen lze najít desítky jaderných hlavic i v zemích, které samy o sobě jadernými mocnostmi nejsou. Technicky vzato jsou ale tyto zbraně pod přímým velením jejich původních majitelů a dostatečně chráněné proti zneužití třetí stranou.
Související
Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO
Nebezpečí nehrozí. Írán tvrdí, že došlo k útoku na jaderné zařízení
Jaderné zbraně , jaderné zbraně - , USA (Spojené státy americké) , Rusko , Čína
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
před 1 hodinou
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
před 2 hodinami
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
před 3 hodinami
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
před 3 hodinami
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
před 4 hodinami
Nové varování před požáry. Meteorologové rozšířili výstrahu
před 5 hodinami
Trump prozkoumá nový íránský mírový návrh. Dopředu ale naznačil, jak se zachová
před 6 hodinami
Babiš si prosadil dalšího zmocněnce. Landovský má dohlédnout na obranné výdaje
před 7 hodinami
Devět zraněných po nehodě horské dráhy v Hradci Králové. Případ řeší policie
před 7 hodinami
Rakouská policie zadržela muže v kauze otrávených dětských výživ
před 8 hodinami
Maraton omezí pražskou dopravu. Využijte metro, radí dopravce
před 9 hodinami
Sedm vrtulníků, posily z okolních krajů. Boj s požárem v Českém Švýcarsku pokračuje
před 10 hodinami
Dnešní počasí bude ještě teplejší, očekávají meteorologové
včera
Je třetí v pořadí na britský trůn. Princezna Charlotte oslavila narozeniny
včera
Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily
včera
Topolánek potěšil příznivce. Naznačil, že vážnou nemoc nejspíš překoná
Aktualizováno včera
Varování se naplnilo. Hoří v Českém Švýcarsku, platí zvláštní stupeň poplachu
včera
Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení
včera
Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela
včera
Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa
Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC.
Zdroj: Lucie Podzimková