MAGAZÍN - Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) je v současné době uznáváno pět jaderných velmocí: Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína. Tři další státy, které nebyly signatáři NPT, po jejím uzavření v roce 1968 uskutečnily jaderné testy - Indie, Pákistán a Severní Korea. Podívejte se, kdo všechno má prst na velkém červeném tlačítku.
SPOJENÉ STÁTY: Poprvé testovaly jadernou zbraň (Trinity) v roce 1945. Jsou jedinou zemí, která použila nukleární bombu proti jiné zemi. Americká nukleární zbraň (Little Boy) dopadla na Hirošimu 6. srpna 1945 a na Nagasaki (Fat Man) 9. srpna 1945. Spojené státy jsou rovněž první zemí, která vyzkoušela vodíkovou bombu (Ivy Mike) v roce 1952.
USA mají skoro pět tisíc hlavic v podzemních silech, na ponorkách, bombardérech. Disponují hlavicemi všech velikostí, takže je lze odpalovat ze všech možných i nemožných platforem, zatímco jiné země mají jen větší jaderné zbraně a to samozřejmě omezuje jejich použití. Řada amerických hlavic je rozmístěna na území cizích států. USA je stejně jako následující čtyři státy členem tzv. nukleárního klubu a těchto pět jaderných mocností se v roce 1996 v rámci dohody CBTB dohodlo na přerušení jakýchkoliv jaderných testů. Zároveň všechny zmíněné státy podepsaly smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Momentálně je pod ní 189 podpisů, ale existují státy, které smlouvu nepodepsaly a nukleární zbraně zjevně vlastní a mohou je tedy šířit dál.
VELKÁ BRITÁNIE: Poprvé testovala jadernou zbraň (Hurricane) v roce 1952 a první vodíkovou bombu prvně vyzkoušela v roce 1957.
FRANCIE: Svou první jadernou zbraň (Gerboise Bleue) testovala v roce 1960. První zkoušky vodíkové bomby (Opération Canopus) provedla v roce 1968.
RUSKO: Sovětský svaz testoval jadernou zbraň (RDS-1) v roce 1949. V letech 1953 a 1955 realizoval testy vodíkových bomb (RDS-6C a RDS-37). Po rozpadu Sovětského svazu Rusko přejalo jeho závazky včetně jaderných zařízení.
Rusové mají oficiálně přes tři tisíce taktických hlavic, ale podobně jako v případě USA mají ve skladech i starší, leč funkční hlavice, které čekají na rozmontování a deaktivaci. V případě nukleárního konfliktu by pravděpodobně bylo možné využít i tento arzenál.
Rusové se několikrát oficiálně přiznali k systému Perimeter, tj. tzv. systému mrtvé ruky. Pokud by ruské velení zasáhla atomová hlavice, spustil by se v případě neaktivního lidského faktoru automatizovaný systém, který by byl schopen sám odpálit střely na předem definované cíle. Tím by se zajistilo "vzájemné zničení" i v případě, že by Rusové nestříleli první.
ČÍNA: Testy jaderné zbraně realizovala v roce 1964 a stala se tak prvním asijským státem, který vyvinul a vyzkoušel nukleární zbraň. Vodíkovou bombu testovala v roce 1967.
I Čína disponuje jadernou triádou, i když její střely mají omezený dolet a je jich mnohem méně (řádově stovky). To jsou ovšem pouze oficiální čísla. Čína už kdysi překvapila, když od ovládnutí jaderné technologie k plnému vyzbrojení 250 hlavicemi uběhlo pouhých 32 měsíců. V případě potřeby by tedy Čína dokázala díky svým zdrojům vyrobit obrovský počet hlavic pro vlastní potřebu. Čína spolu s Indií jsou překvapivě jediné dvě země, které se zavázaly k tomu, že nezaútočí jadernými zbraněmi, pokud jimi na ně nezaútočí protivník jako první.
PÁKISTÁN: První zkoušky jaderných zařízení uskutečnil 25. 5. 1998. Není signatářem mezinárodní Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
INDIE: První testy jaderného zařízení se uskutečnily 18. 5. 1974. Rovněž není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
IZRAEL: Předpokládá se, že nukleární zbraň má i Izrael, ten to však nikdy veřejně nepotvrdil.
Experti očekávají, že se během 5 až 10 let mohou objevit jaderné zbraně Íránu, Japonsku, Kanadě, Německu, Brazílii, Egyptě a Saúdské Arábii.OPATROVNÍCI (Německo, Belgie, Itálie, Holandsko a Turecko)V rámci spolupráce uvnitř NATO či předsunutých amerických základen lze najít desítky jaderných hlavic i v zemích, které samy o sobě jadernými mocnostmi nejsou. Technicky vzato jsou ale tyto zbraně pod přímým velením jejich původních majitelů a dostatečně chráněné proti zneužití třetí stranou.
Související
Trump vyzval Írán k dohodě, anebo kapitulaci. Jednání prý probíhají
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
Jaderné zbraně , jaderné zbraně - , USA (Spojené státy americké) , Rusko , Čína
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák